• Sobota, 19. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Zita

Jak v Bruselu v souvislosti s dotacemi zase jednou „objevili Ameriku“
Počet návštěv: 500

Jak v Bruselu v souvislosti s dotacemi zase jednou „objevili Ameriku“

Josef Nožička Článek od Josef Nožička

Z mnohých školících středisek, vybudovaných převážně z evropských fondů, se postupně staly kanceláře, podnikové jídelny, sklady či ubytovny.  

Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu chce důkladně prověřit český systém udělování dotací na výstavbu školících středisek pro zaměstnance. Tuto informaci jsem se dozvěděl dnes ráno na Radiožurnále (viz odkaz zde), který jsem měl puštěný v autě při cestě do práce.

Jak reportéři Radiožurnálu zjistili, na výstavbu či vybavení takových školících středisek poskytl v minulosti náš stát z evropských dotací celkovou částku vyšší než tři miliardy korun. Řada z nich už ovšem účel, pro který byla postavena, dávno neplní. Z mnohých z nich si firmy udělaly kanceláře, podnikové jídelny či ubytovací zařízení. Řada firem pak ubytovací zařízení pronajala jinému subjektu, některé je rovnou prodaly.

Jak je něco takového možné? Je to velmi jednoduché – podmínka českého ministerstva průmyslu a obchodu totiž byla nastavená tak, že firmám stačilo udržet vybudované školící středisko v provozu tři roky, a pak s ním mohli de facto naložit tak, jak uznali za vhodné. Navíc ani to, jak často a v jakém rozsahu probíhala v daném objektu firemní školení, stát nijak zvlášť usilovně nekontroloval – dle zjištění reportérů Radiožurnálu ministerstvo něco takového přímo kontrolovalo jen zhruba v každé desáté firmě. U zbytku se ministerští úředníci spokojili s tím, když jim bylo příslušnou organizací nahlášeno, že nějaké školení v tom či onom termínu proběhlo.

S ohledem na to, že projekty, umožňující udělování dotací na školící střediska, u nás běží již od roku 2007, mi přijde absurdní, že toho, jak „kocourkovsky“ jsou občas nejenom v této oblasti evropské dotace přidělované, si někdo z chytrých hlav v Bruselu všiml až letos. Německá europoslankyně Monika Hohlmeierová, která je v Evropském parlamentu předsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu, nyní Čechům hřímá, že takto nastavené podmínky jsou naprosto nepřijatelné a vyžaduje, aby doba, po kterou dotovaná budova povinně slouží původnímu účelu, byla mnohem delší, než jsou tři roky. V řadě jiných členských států EU tomu tak již dávno je.

Určitě nechci v tomhle případě házet veškerou vinu jenom na Brusel. České ministerstvo průmyslu mělo podmínky, spojené s čerpáním dotací, již dávno nastavit přísněji. Těžko říci, zda naivně věřilo v poctivost všech majitelů firem nebo se řídilo zásadou: ať se ty evropské peníze prostě nějak utratí a stát tak prokáže schopnost čerpat evropské dotace.

Jenže primárně by tento problém vůbec nevznikl, pokud by systém přidělování evropských dotací byl nastavený mnohem smysluplněji a umožňoval použít je na opravdu potřebné věci. Znám to i ze školství, kde pracuji. I tam se spousta evropských peněz často čerpá na různá školení, jejichž přínos je pro pedagogy téměř nulový. Případně na tvorbu vzdělávacích internetových portálů, na kterých pak žádné užitečné informace nenajdete. Zatímco získat evropské peníze například na modernizaci výpočetní techniky, nákup nových přístrojů do laboratoří nebo na potřebné opravy školních budov je zpravidla mnohonásobně složitější.

Josef Nožička
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

17.09.2020 20:19

Primárně by žádný problém nenastal,kdyby se hloupí občané nenechali od politiků zblbnout a do EU vůbec nelezli.Sekundárně by žádný problém nenastal,pokud by nebyly žádné dotace.Ty jenom podpořily stávající korupci a dovedly ji na ještě vyšší úroveň.A nakonec by žádný problém nenastal,pokud by se EK s EP a vůbec celá EU nesnažila svrhnout vlády v jednotlivých státech a vládnout v celé Evropě z Berlína přes úředníky z Brusele!


 
          Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Když já vám kecám, jak někteří rádi říkají, tak zde máte vyjádření ke Covidu od dvou špičkových lékařů a ne nějakých upocených úředníků od stolu.

Elitní lékaři Pavel Pafko (80) a Jan Pirk (72). 


"Proč někdo například neřekne, že jsme otestovali pozitivně 1100 lidí, z nichž jen dva, tři nebo pět museli vyhledat nemocniční ošetření? Proč někdo neřekne, že u většiny lidí je to úplně bezpříznakové? Je to přesně tak, jak jsem říkal," konstatuje profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra IKEMu. "O opatřeních rozhodují doktoři, kteří „v životě neviděli pacienta. To jsou lékaři z laboratoří, lékaři z výzkumů, lékaři z hygienických stanic."

CO2 – démon nebo spasitel?

CO2 – démon nebo spasitel?

O kysličníku uhličitém toho bylo napsáno tolik, že to nikdo nespočítá. Svým způsobem se stal fenoménem a ikonou naší doby. Nebylo tomu tak ale vždy. CO2 se stal jedním z témat, kterým nás korporátně-oligarchický světový systém začal krmit v rámci odvádění pozornosti od reálného stavu světa, někdy na počátku 90. let minulého století. Předtím to byla lidská práva, dnes je to LGBT, povinné očkování proti koronaviru a řada dalších témat. CO2 však zůstává – New Green Deal je toho důkazem. Plně to zapadá do konceptu politizace jakéhokoliv tématu – vědy nevyjímaje – pokud se to světovým elitám hodí jako prostředek pro dosažení jejich cílů.

 

Poslední domácí zprávy

Otevřený dopis

Otevřený dopis

Praha dne 13. 9. 2020 Č.j. 24/2020/9

Vážený pane premiére, vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo Senátu,...