• Pondělí, 17. květen 2021
  • Svátek má Rukojmí Aneta

Volby jako válka generací?
Počet návštěv: 1107

Volby jako válka generací?

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Již dlouho, možná od dob Komunistického manifestu, existuje pravidlo, že publikace, které přinášejí zásadní změnu náhledu na budoucnost, bývají dosti stručné.

Plně to platí o nové knize sociologa Petra Hampla Cesta z nevolnictví (Olomouc 2020). Dílo volně navazuje na Hamplovo Prolomení hradeb (2018), a jak autor přiznává, hodně jej inspirovala kniha Jana Kellera Společnost věčného mládí (2019).
   
Pandemie COVID-19 mimo jiné až do extrému vyhrotila vztahy mezi nejmladší a nejstarší generací. Petr Hampl poukazuje na to, že jde o fenomem vyvolaný uměle a záměrně po poslední velké krizi v roce 2008. Globalisté potřebovali najít náhradní cíl hněvu širokých vrstev postižených nezaměstnaností a snížením příjmu za situace, kdy vlády doslova darovaly obrovské sumy peněz globálním finančním skupinám, které tuto pohromu způsobily. Média tehdy zahájila kampaň proti starším generacím, jež označila za prapříčinu všech běd.
   
Na tento počáteční impulz, kdy poprvé v západních dějinách mezigenerační střety vyvolala silná mediální masáž, navázaly další akce, tentokrát již otevřeně zaměřené vůči západní civilizaci jako takové. Cílem tedy není pouze původní deptání a ožebračování starších generací, ale zničení světa „bílého muže“. K nenávisti vůči starým se přidává protibělošský rasismus. Levicově smýšlející mládež tyto tendence nadšeně podporuje v rámci boje proti diskriminaci a rasismu. Nejdále v tomto ohledu došli ve Spojených státech, ale také naši němečtí sousedé (zejména Strana Zelených) se snaží.
   
Konečným cílem, který dnes již otevřeně deklarují, je výměna obyvatel, s vedlejším efektem nahrazení křesťanství (či ateismu) islámem. Proto se základem generačních sporů stal poměr k migraci z Asie a Afriky. Otázka ekologie přestává být  důležitá, jak nám to krásně ilustruje kadlub mediálního zapomnění, který se zavírá nad Gretou, jež na nás ještě před rokem z televize i novin vykukovala každý den.
   
Pokud jde o Českou republiku, tak jako mnohokrát v našich dějinách, jsme oproti našim západním sousedům naštěstí trochu pozadu. První vážný mezigenerační střet přišel až v prezidentských volbách v roce 2013 a vyhrála ho starší generace, stejně jako o pět let později. Parlamentní volby v příštím roce asi budou mít nezastíranou podobu mezigenerační války, do níž na jedné straně vstoupí  Pirátská strana odhodlaná zavést i u nás německý rudozelený progresivismus, tedy politiku věčného mládí. Na straně druhé nebudou mít nikoho, kdo by se proti jejich tisícovce členů a masivní mediální podpoře ideologicky vymezil a přebral jim mladé příznivce.
   
Vzhledem k české minulosti pak voliče bude čekat ještě jedno úskalí - politické strany, které by kdekoliv na Západě plně odpovídaly profilu anticivilizační levice (velmi trefný Hamplův termín) sdružené do tzv. Demokratického bloku, se u nás deklarují jako pravicové. Samozřejmě se hlásí k liberální demokracii. Musíme předem počítat s tím, že budou mít nejvyšší možnou mediální podporu a přiznám se, že se dopředu děsím toho, co všechno si po vzoru z USA budou dovolovat vůči jejich oponentům veřejnoprávní televize a rozhlas.
   
Mezigenerační volební válka v příštím roce bude mít jasnou dělicí čáru, kterou zmiňuje Petr Hampl. V nové společnosti věčného mládí jsou totiž staří všichni, jimž už bylo padesát let. Z mého pohledu to bude střet mezi těmi kdo sní o sdíleném zeleném multikulturalismu v sedmnácté spolkové zemi a lidmi, kteří pamatují doby, kdy byl svět ještě normální.  V jejich příkladu vidí naději i Petr Hampl v závěru své knihy.
    

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

22.11.2020 19:40

S tím se nedá nic dělat.Hloupá mládež totiž ještě nic neudělala,kromě nesmyslných řečí,ale chce rozkazovat.Já jim to neberu.Dnes jsou rádi,že se dovedou najíst příborem,ale nemají nejmenší potuchy,jakého jsou pohlaví.Na ně také dojde.Až si konečně vybojují ten svůj vysněný svět,tak také zestárnou a pak teprve uvidí,co si ušili za bič sami na sebe.Bohužel jsou z domova i ze škol díky neziskovkám naprogramováni na podporu své vlastní zhouby.Mne z toho hlava bolet nebude,protože mám svoji budoucnost už za sebou.Proto jim přeji,aby svůj boj vyhráli.Výhra se pak obrátí sama proti nim.Bolševici vyhráli v Rusku a založili SSSR.Dnes po nich není pomalu ani památky.Zůstali za nimi řady mrtvých lidí a zničených existencí.Hitlerův nacismus,který znovu prožívá v Německu vzestup díky Merkel,vzešel z dobrých úmyslů a skončil vražděním.Bolševikům se dařilo zabíjet 70 let.Hitlerův nacismus stihl totéž za 10 let.Ať se mladým dál daří!


 
Hamáčkovo vyjádření v Právu je nevěrohodné a značně nadhodnocené.

Hamáčkovo vyjádření v Právu je nevěrohodné a značně nadhodnocené.

Vicepremér, ministr vnitra a krátce (zcela účelově pro potřebu řešení kauzy Vrbětice a potřebou vyhoštění ruských diplomatů) bývalý ministr zahraničí Jan Hamáček, se v rozhovoru pro Právo (sobota 15.5.2021) naprosto nevěrohodně vyjádřil ke kauze Vrbětice, neboť v obsáhlém rozhovoru pro deník neřekl jediné slovo o důkazech, které by opravňovaly vládu obviňovat Ruskou federaci, resp. GRU z teroristické akce ve skladě munice ve Vrběticích. Jeho nadsazené, přehnané a hodně sebevědomé tvrzení, že akce Vrbětice byla „fenomenálním úspěchem vlády!“ je nejen směšné, ale také odsouzení hodné, protože toto vyjádření není hodno člověka, který zastává vysoké funkce, mj. silové ministerstvo vnitra. Je zcela nepochopitelné, proč v kauze Vrbětice, kontra agenti GRU připisuje takové zásluhy vládě, když vláda, kromě dramatického prohlášení v TV, žádnou zásluhu na vyřešení Vrbětic nemá! Tedy pokud nepočítáme bleskové a zcela nestandardní vyhoštění ruských diplomatů!

ČR je mistrem světa za cenu toho, že se Hamáčkovi údajně zhroutil svět.

ČR je mistrem světa za cenu toho, že se Hamáčkovi údajně zhroutil svět.

 Proč jsme mistři světa?? Inu stát po boku Spojených států a tím v první řadě mezi nepřáteli Ruské federace chce skutečně mistrovství v daném oboru. Nelze pominout, že hlavními tahouny týmu byli Andrej Babiš s Janem Hamáčkem a velmi zdatně jim sekundovali na křídlech příslušníci ODS a Pirátů. Nicméně každý takovýto souboj má i své oběti anebo bude mít. To ukáže čas, či zase nějaký jiný mistr světa.

Putin má pravdu, ne Zeman…

Putin má pravdu, ne Zeman…

V poslední době jsme si na Vrběticích uvědomili, že v podstatě můžeme plácnout cokoliv, protože v mezinárodním styku v krajním případě nás jen blahosklonně berou na vědomí.

Poslední domácí zprávy

Triumf

Triumf

Na českou zahraniční politiku se snad konečně usmálo štěstí. Dnes už je více méně jisté, že se žádná z klíčových postav západní...