• Čtvrtek, 25. únor 2021
  • Svátek má Rukojmí Liliana

A nás tady straší jenom covidem...
Počet návštěv: 822

A nás tady straší jenom covidem...

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Téměř každému, kdo v minulém roce pozorně sledoval proměny našeho světa, muselo být jasné, že se nacházíme na osudové křižovatce, ke které se těžko hledají analogie. Lidé znalí Bible, konkrétně Starého zákona, si vzpomínají na deset ran egyptských, protože vloni se objevila mračna kobylek dlouhá přes tisíc kilometrů, která zakryla Slunce. Tropická vedra v létě a arktické mrazy v zimě už nikoho nepřekvapí, stejně jako střídání katastrofálního sucha se stejně zhoubnými povodněmi v průběhu jediného měsíce. Došlo i na ten mor v podobě COVIDu – 19.

Dopad pandemie na naše životy a plány globalistů zahrnující Velký reset (vynulování minulosti) a ekonomiku doby pocovidové, vedly řadu komentátorů k obavám z nastupujícího nového feudalismu, či přesněji z digitálního otroctví. To by mělo být založeno na absolutním elektronickém dohledu a přidělování sociálních bonusů. Prakticky již částečně funguje v Číně, pro západní civilizaci tuto ideu jako první rozpracoval Klaus Schwab ve své knize Velký reset (tu považuji za součást novodobých egyptských ran roku 2020).

Přiznám se, že tyto obavy nesdílím. Sice nepochybuji o tom, že globalisté a nadnárodní firmy využijí příležitosti a pokusí se své plány dotáhnout do konce, ale (spíše dříve než později) ztroskotají kvůli podcenění zásadního nebezpečí, které v souvisí s aktivitou dárce energie a života, tedy našeho Slunce.

Na konci srpna a počátku září roku 1859 se odehrál zajímavý přírodní jev, nazvaný dle anglického astronoma Carringtonova událost. Tehdy došlo ke dvěma mohutným a na sebe navazujícím výbuchům na Slunci. Vyvržená plazma zasáhla Zemi, ta první za necelé tři dny, druhá za pouhých 17 hodin. Našim předkům se naskytla úžasná podívaná na severní i jižní polární záři, dokonce i v tropech. Nejvíce zasažené však bylo území Spojených států. Tam kromě jasných nocí, za nichž nebylo zapotřebí veřejné osvětlení, zkolabovala telegrafní síť a pár telegrafistů utrpělo úraz elektrickým proudem.

Na celou událost nikdo nevzpomenul až do 23. 7. 2012. Tenkrát došlo na Slunci ke stejným protuberancím, ale vyvržená plazma Zemi minula. Vědci začali odhadovat škody, které by v USA nastaly, kdyby se zopakoval rok 1859. Došli k téměř astronomickým číslům, protože by selhalo vše, co funguje na elektřinu. Předpokládají, že jenom obnova energetiky a rozvodné sítě by trvala asi tři roky. Elektronicky uložená data by navždy zmizela (včetně kont v bankách). Celá naše civilizace ve své digitální podobě by se zhroutila.

Carringtonova událost patří k jevům, kterým se nelze vyhnout. Určitě přijde, jen nevíme kdy. Jde o takovou kosmickou ruskou ruletu. Dle předpovědí sluneční aktivity a s ohledem na výše zmíněných moderních ran egyptských, které nás momentálně trápí, není vyloučeno, že nás zasáhne brzy. Tajemný vojenský server Deagel předpovídá pro rok 2025 pokles populace na západní polokouli o více než 300 milionů osob. Prý platí, že čím vyspělejší země, tím bude více mrtvých.

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.02.2021 19:33

Ono k něčemu takovému dojde stejně i bez výbuchů na Slunci.První,kdož pocítili následky ztráty elektřiny,byli Švédové,kteří bezhlavě odstavili jadernou elektrárnu na nátlak ekoteroristů.Pak prosili občany,aby neluxovali a podobné debility.Museli zprovoznit naftovou elektrárnu,ta je asi ekologočtější.A s rozvojem tolik propagované elektromobility se dostaví stejný efekt po celém světě.Ze všech nejvíc to přeji právě ekoteroristům a jejich přisluhovačům.Ti by měli být první,kdo budou odstřiženi od dodávek elektrické energie.Takže se to dá očekávat i bez zásahu Slunce.


 
Francie se začíná bránit islámu

Francie se začíná bránit islámu

Pozdě, řeknete. Ovšem. Ale ještě tak dva roky zpátky bych nevěřila, že Frantíci někdy prohlédnou. Že fakticky najdou koule na to se aspoň krapítek ohradit vůči pomalé, nicméně už poměrně pokročilé islamizaci, která v zemi Galského kohouta probíhá.

 Nechceme aktivistický Ústavní soud

Nechceme aktivistický Ústavní soud

Ústavní soud České republiky začíná přitahovat stále větší pozornost. Už to je podivná okolnost, příliš nesvědčící konzervativní pověsti, kterou by měla být nejvyšší ústavní instituce proslulá.

Poslední domácí zprávy