• Čtvrtek, 25. únor 2021
  • Svátek má Rukojmí Liliana

Zlovolné načasování odebrání dítěte
Počet návštěv: 318

Zlovolné načasování odebrání dítěte

- Zdeněk Jemelík - Článek od - Zdeněk Jemelík -

Sleduji  zblízka trápení Bibiany, matky samoživitelky s třemi dětmi, nedávno podmínečně propuštěné z vězení, statečně překonávající těžkosti návratu na svobodu. Jako by nestačilo, že je nepřijatelná pro  většinu pronajímatelů bytů a zaměstnavatelé nestojí o nekvalifikovanou Romku, nejvíce nesnází jí způsobily sociální pracovnice Jana Součková a Lucie Čermáková z OSPODu Praha 5.  Nakonec s potížemi získala malý byt a práci, ale jejich brutálnímu zásahu do rodinného života neunikla. Znemožnily jí umístit problematického 14letého Romana do vhodného zařízení, z něhož by se na noc vracel domů. Musela jej odvést do Diagnostického ústavu, odkud po pár dnech uprchl. Je již téměř měsíc nezvěstný, i když po něm pátrá policie. 

O případu jsem psal již dvakrát, ale jeho hrůznost  mě nutí, abych se k němu vrátil. Zlovolnost počínání sociálních pracovnic vynikne z pohledu na chronologii událostí. 

Dne 2. listopadu 2020 se vrátila pěstounka z výkonu dvouměsíčního trestu, který si vysloužila za způsob, jakým pečovala o svěřené děti. Dne 4.listopadu 2020 vydal Obvodní soud pro Prahu 5 na návrh Městské části Praha 5 usnesení o předběžném opatření, jímž umožnil  umístění Romana do Diagnostického ústavu. Nepravomocné předběžné opatření lze použít k řešení naléhavé situace. Všechny důvody pro jeho svěření do ústavní péče mají původ ve výsledcích pěstounské péče. Dne 19.listopadu 2019 se nečekaně vrátila na svobodu Bibiana. Tím padl prvotní důvod pro svěření jejích dětí do pěstounské péče. Matka nemá žádnou vadu, pro kterou by neměla vychovávat své děti. Je naprosto přirozené, že se o ně okamžitě začala starat v mezích svých možností. I když je to k nevíře, mezi ní a dětmi nedošlo během dlouhého odloučení k  odcizení. Nicméně sociální  pracovnice jí hned při prvním setkání stresovaly sdělením, že jí děti stejně vezmou a díky jim žije v trvalém stresu i nadále. 

OSPOD však zůstal dlouho nečinný. Pěstounka sice čelila dalšímu trestnímu stíhání a dnes jej již znova ve vězení, ale stále je pěstounkou de iure. Děti jsou formálně v péči pěstounů, ale ve skutečnosti žijí s matkou a daří se jim výborně. Jsou milé, dobře vychované a navíc fyzicky krásné. 

Dne 22. ledna 2021 došlo k jednání mezi sociálními pracovnicemi na straně jedné a Bibianou, podporovaném zmocněncem. Jana Součková zdůvodňovala nutnost umístění Romana do Diagnostického ústavu téměř výlučně jeho zápornými projevy z doby jeho života s pěstounkou. Dokonce tvrdila, že jej chrání před nebezpečím, že by utrpěl úraz při školní rvačce. V té  době ovšem nechodil do školy. Zdržoval se převážně u matky, nepáchal žádné nepřístojnosti. Neměl s kým se prát. Nikoho neohrožoval. Ochranu v žádném případě nepotřeboval. Neexistovala situace, která by vyžadovala naléhavé řešení. Ze strany matky se dámám dostalo upozornění, že prvotní důvod k odebrání dětí matce pominul a její právo na péči o vlastní děti a právo dětí na matčinu péči jsou pod silnou právní ochranou. Matka nemůže za to, že za dva měsíce nedokázala napravit všechny následky neblahého působení pěstounky a nepochybně měla dostat šanci, aby si v rodině zjednala sama pořádek. Všechny kroky, které v tomto směru podnikla, vedly správným směrem. 

Nepoučitelné inženýrky dětských duší ale setrvaly na svém a daly příkaz pěstounce, aby dne 26. ledna 2021 dodala Romana do Diagnostického ústavu. Odvedla jej tam nakonec matka. Sociální pracovnice tak zneužily svou moc  nikoli v zájmu dítěte, ale za účelem potrestání matky za hříchy pěstounky a za to, že si dovolila prosazovat svůj názor. 

Jenže víme, jak to dopadlo: Roman z ústavu po pár dnech uprchl. Nastal stav  ohrožení jeho zdraví, života a mravní výchovy. Nevím, zda dámy Jana Součková a Lucie Čermáková mají vlastní děti. Zeptal jsem se na to jejich zaměstnavatele postupem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, protože  mi je znám kritický názor bývalé ombudsmanky Anny Šabatové na bezdětné sociální pracovnice. Úřad mi odepřel informaci. Ať je to tak nebo jinak, zamýšlím se, zda se dámy dokáží vžít do pekla, které prožívá matka, jež díky jejich bezohlednosti téměř měsíc neví, co se děje s jejím dítětem. 

Nemohou se hájit, že nemohly takový vývoj předvídat. O rok starší Romanův bratranec strávil v jejich oblíbeném zařízení půldruha roku. Třikrát uprchl. Při třetím útěku se chtěl uchýlit k matce (kam jinam má utéci dítě v maléru), ale doslova v patách za ním přišli policisté a vzali jej do vazby. Již má za sebou jeden odsuzující rozsudek a druhého se dočká za pár dní. Nejspíš poputuje do věznice pro mladistvé ve Všehrdech. Díky péči Jany Součkové a Lucie Čermákové jej možná Roman bude časem následovat. 

Znám osobně všechny Bibianiny děti včetně Romana. Menší děti jsou doslova kouzelné, Roman je poněkud problémový, nikoli odpuzující.  Sledoval jsem jeho vývoj od matčina návratu a troufám si tvrdit, že by se pod jejím vedením velmi brzy „srovnal“. Díky péči sociálních pracovnic se z něj ale možná stane kriminálník, a to je méně tragická varianta možného vývoje událostí. Zatím mi nezbývá než doufat, že se odněkud vynoří živ a zdráv.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

21.02.2021 19:53

Vinu mají i novináři.Oni sice píší o nepravostech,ale omezí se na konstatování soud či pracovnice OSPODu.Za každým činem stojí vždycky konkrétní člověk!Takže místo soud má být jasně napsáno soudkyně(soudce) ten a ten.Jsou to veřejní činitelé a v takových případech se nemohou ohánět ochranou osobních dat.Jestliže je soudce či soudkyně ve funkci,nemůže tajit svou totožnost.Např.soudkyně Jana Smolíková rozhodla na základě doporučení pracovnice OSPODu Julie Novákové tak,jak rozhodla.Jména jsou vymyšlená,případy jsou však autentické.To samé platí pro styk otců s dítětem.Kterákoliv dětská lékařka na žádost matky napíše,že styk s otcem je pro rozvoj dítěte nežádoucí a přitom ani neví,jak se otec jmenuje a kde pracuje.Pokud tuto ženskou lobby nikdo nerozežene,tak se o spravedlnosti mluvit nedá.Jistá lékařka po provalení podobné aféry ještě drze prohlásila,že ona si bude psát,co uzná za vhodné.


 
Francie se začíná bránit islámu

Francie se začíná bránit islámu

Pozdě, řeknete. Ovšem. Ale ještě tak dva roky zpátky bych nevěřila, že Frantíci někdy prohlédnou. Že fakticky najdou koule na to se aspoň krapítek ohradit vůči pomalé, nicméně už poměrně pokročilé islamizaci, která v zemi Galského kohouta probíhá.

 Nechceme aktivistický Ústavní soud

Nechceme aktivistický Ústavní soud

Ústavní soud České republiky začíná přitahovat stále větší pozornost. Už to je podivná okolnost, příliš nesvědčící konzervativní pověsti, kterou by měla být nejvyšší ústavní instituce proslulá.

Poslední domácí zprávy