• Pátek, 23. duben 2021
  • Svátek má Rukojmí Vojtěch

 Nechceme aktivistický Ústavní soud
Počet návštěv: 734

Nechceme aktivistický Ústavní soud

Jan Schneider Článek od Jan Schneider

Ústavní soud České republiky začíná přitahovat stále větší pozornost. Už to je podivná okolnost, příliš nesvědčící konzervativní pověsti, kterou by měla být nejvyšší ústavní instituce proslulá.

Příliš časté vyjadřování se k celkem běžným životním situacím devalvuje stanoviska i pozici Ústavního soudu, který by spíše měl být méně dostupný, zdrženlivý, věhlasem se oblak dotýkající, a odtud se vyjadřující, musí-li už tomu tak být, hlasem hromu podobným.

Tomu však nesvědčí jeho ústavně právní příštipkaření, leckdy téměř protimluvné, někdy dokonce redundantní – každopádně k ústavě ne vždy tak těsně přiléhající, jak by bylo záhodno.

Například rozhodování o tom, jak si má počínat hoteliér vůči názorově odlišně smýšlejícím klientům, to – račte odpustit! – vůbec není otázka pro Ústavní soud, to je věc k rutinnímu vyřízení Českou obchodní inspekcí.

Ústavního na tom není nic, taková podání má Ústavní soud vracet navrhovatelům zpět, aby v rámci subsidiarity respektovali řádně ustavené a k tomu příslušné, důstojné instance nižší.

Zabývá-li se totiž Ústavní soud kauzami, příslušejícími instancím nižším, odebírá důstojnost nejen jim, ale i sobě !!

Další aktivistické rozhodnutí, týkající se desítky let platného, nyní s hrůzou konstatovaného, ústavu prý hrubě porušujícího volebního zákona, jehož vyhlášení bylo dosti perfidně načasováno, sebralo Ústavnímu soudu další část respektu, spočívajícího paradoxně z valné části na disentních stanoviscích některých členů Ústavního soudu.

A nález Ústavního soudu, týkající se usnesení vlády o přijetí krizových opatření, kterými je (až na výjimky) zakázán maloobchodní prodej a poskytování služeb, je podle místopředsedy Ústavního soudu Jaroslava Fenyka nepatřičný a nepříslušný. Dalo by se říci, že to je přímo úlet Ústavního soudu z ústavně mu vymezené působnosti.

Co k tomu dodat? Ústavní soud přikývl výtce opozice, že protiepidemická opatření vlády nebyla dostatečně zdůvodněná, jsou diskriminační, nepřiměřená a neracionální. Přitom politická opozice vlády jako kritérium používá své obecné postoje a principy, aniž by je sama pro danou situaci dostatečně konkrétně zdůvodnila.

Paroubek: Seriál komických rozhodnutí Ústavního soudu

Opozice tak zcela opomíjí základní skutečnost, kterou nezvážil ani Ústavní soud, že Listina základních práv a svobod platí pro živé, zatímco zesnulým je dokumentem platným doslova jako mrtvému zimník.

Neznamená to, že by člověk musel souhlasit a obhajovat všechna vládní opatření, nicméně jejich kritika je mimo působnost Ústavního soudu. Vláda je v bezprecedentně nekomfortní situaci, kdy od ní opozice žádá pěkně po starém způsobu nejlépe pětiletý plán boje proti kovidu, nota bene Ústavním soudem oprubovaný, aniž by kdokoliv z těch teoretiků byl ochoten (nebo schopen?) vzít v úvahu naprosto nepředpokládatelné chování viru. To s sebou nese i nutnost někdy až překotných reakcí exekutivy, z logiky často i mylných, neboť ani nejodbornější lékařská veřejnost není schopna se sjednotit na jedné protikovidové strategii, kterou by autoritativně poradila vládě.

Smutně komické je potom argumentování opozice i Ústavního soudu „nejistotou“, které se v této situaci dostává podnikatelům. Měli by si znovu přečíst základní politologická skripta, pokud je vůbec kdy četli, kde by se dozvěděli, že se svobodou se z definice pojí jak odpovědnost, tak i riziko. Kapitalistická společnost, po níž mnozí slovy tak touží, prý měla oproti „utažené“ a „proplánované“ společnosti socialistické zásadní přednost ve velké pružnosti, zejména díky volnému trhu, s níž se přizpůsobovala nejrůznějším situacím. Avšak ono pružné přizpůsobování se novým podmínkám bylo vyváženo mnoha bankroty, nesnázemi a nejistotami.

Ústavní soud tak svou aktivitou začíná připomínat obhajobu montypythonského pana Modřína, vyzvaného soudcem, zda si přeje něco říci, než vynese rozsudek:

„Rád bych řekl, Ctihodnosti, že mám ženu a šest dětí a doufám, že mi nevezmete svobodu, protože, jak známo, Ctihodnosti, svoboda je v civilizované společnosti nejvýše uctívána. Je to houžev, jíž barbar může odčarovat tíhu, zatěžující jeho duši, a ztišit ztrápenou hruď hutnou útěchou. Je vzácná jak nebeský balzám. Spása vladařů, posel štěstí, sama podstata a dřeň všeho nejcennějšího. Co dá volnost osiřelému vězni, přikovanému v zajetí hrubých zdí, daleko od sov thébských? Co pohne a vzpruží sluku v pasti? Co probudí věštbu v plodu uvadlém? K jaké bohyni se vášnivě modlí bouří ztýraný námořník? Svobodu! Svobodu! Svobodu!“

Načež ho soudce uzemnil: „Proboha, vždyť jste jen špatně parkoval!“

Jan Schneider
Stálý spolupracovník ČESKÉ POZICE. V prosinci 1976 připojil svůj podpis pod Chartu 77. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe. V roce 1993 získal Cambridge Certificate in Religious Studies. Od roku 1990 působil ve službách zpravodajských, policejních a vládních, mimo jiné byl ředitelem Kanceláře Rady vlády ČR pro zpravodajskou činnost. Od roku 2005 pracuje jako publicista a bezpečnostní analytik.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

24.02.2021 19:36

Ústavní soud pod předsednictvím komunisty Rychetského se stal nikoliv soudním,ale politickým orgánem.V tom mu ovšem zdatně sekunduje "soudce" Šimíček,včetně té soudkyně,která by se ráda dostala evropskému soudu pro cosi.Tento údajný soud neplní povinnosti,které pro tento orgán předepisuje ústava,kterou by měl chránit a ne ji znásilňovat.Jenže pro tuto verbež je důležitější plnit rozkazy,které dostávají od někoho.Když se neměnil zákon a ani ústava,nemůže být najednou část protiústavní jen proto,že nevyhovuje části politického spektra.Rychetský si z toho udělal živnost a ústava ho vůbec nezajímá.Stejně tak je to s většinou tamních darebáků!Je třeba tento spolek rozpustit a potrestat pro neplnění svých povinností a zabývající se místo toho něčím,co jim nepřísluší.


 

24.02.2021 11:53

PS: Ještě pár řádků k infiltraci. Tito nasazení agenti do řad hnutí, které má jimi být poškozeno, se jeví všem zúčastněným jako důvěryhodní společníci. Zapadnou takzvaně do společnosti, kde mají působit a zároveň vynášet informace na policici. Jejich činnost spočívá v tom, že vzbuzují důvěru. :::Jednou z obětí infiltrace se stala i ing. Alena Vitásková, když uvěřila odrthlíkům od Tomia Okamury, že Okamura krade. (Měl rozkrást svěřenecké fondy z peněz získaných z volebního úspěchu.) Skupina lidí, která ji s tímto seznámila měla za úkol, aby ji přesvědčila o podvodech, jež páchá Okamura. Přiklonila se tedy k nim. Spolu s nimi kandidovala do poslanecké sněmovny. Nepostřehla, že tato pidistrana byla založena jenom proto, aby jí znemožnila dostat se do politiky proto, aby dotáhla své účtování s mafií do konce. Úkol byl splněn. Lháři ji dostali mimo sněmovnu (to byl účel) a tím jí znemožnili, aby přímo bojovala s mafií, která ji i nás ohrožuje a připravila nás o stovky miliard korun. Bylo to jednoznačné vítězství kmotrů. Tato stranička založená kvůli ní, ji úmyslně připravila o možnost zasahovat do vývoje ve fotovoltaice. Infiltrovaní konspirátoři jí tedy znemožnili jakoukoliv činnost na státní úrovni. (Zde je nutné upozornit na to, že zločinci rozkrádající miliardy jsou naprostou elitou, která má na to, aby své rozkrádačky realizovala. Proto jsou jejich tahy na šachovnici pro veřejnost nepředvídatelné, nečitelné). ...Veřejnost říká těmto rošádám, tahům, co mají druhého vyvést z míry, konspirace. Ta je ovšem vždy zpochybnitelná. S ní operují tajné služby, protože konspirace jako taková, se dá lehce zpochybnit. Ten, kdo hledá konspiraci, bude veden tajnými službamí, agenty, do ztracena. Označí za konspiraci vše, co by mohlo určit skutečného viníka, pachatele. Vše, co občan vyžadující nápravu poměrů udělá, se tak obrátí proti němu. ....Mějte se hezky.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

24.02.2021 09:58

Je až neuvěřitelné, jako významnou roli hrají dodnes komunisti. Rychetský je komunista z bolševické rodiny. Jeho rodiče dělali vše pro to, aby šířili komunistické idee. To je zřejmě nejlepší kádrový předpoklad pro funkci předsedy Ústavního soudu. Samozřejmě, že takoví lidé se mohou naší společnosti mstít. Největší chybou prezidenta Zemana při jeho jmenování a potvrzení do funkce bylo, že výběr spolupracovníků nechal na jeho libovůli. Ti jsou samozřejmě k němu loajální. Proto ta socialistická jednomyslnost. Soudruzi byli vždy jednomyslní. Ústavní soud je tvořen rudochy. Ti nemají zájem na tom, aby alespoň něco v našem státu fungovalo. Tak přisypali písek do soukolí. Drhne tedy všechno. ...Otec Rychetskho hájil jako advokát v roce 1956 komunistickho soudce Karla Vaše, strůjce řady justičních vražd. Jeho syn Pavel Rychetský, dnešní předseda Ústavního soudu, považuje Vaše, na rozdíl od historiků, za politického vězně. Členem KSČ byl v letech1966 až 9. Poté "prokoukl" a stal se disidentem. Podepsal chartu... Jak víme, v chartě byla nastěhována nasazená sledovačka z StB a těžko říct, kdo stál na jaké straně. Byli to původně přesvědčení komunisté, včetně Pavla Kohouta, kteří v padesátých letech nesmírně škodili a byli pro svůj fanatismus nebezpeční. V těch letech patřili mezi udavače. Zkrátka sebranka! Navíc mezi nimi byla celá plejáda těch, kdo nadále spolupracovali s StB, takže charta byla prošpikovaná komunistickými zvědy. Dodnes se neví kdo byl kdo. Potíž je v tom, že ti, kdo vynášeli informace na policii, se ve vhodném okamžiku přihlásili ke svému členství v chartě. Takže nejeden práskač je nám dnes dáván za vzor. Kdo ví, jak na tom byl Rychetský z uvědomělé bolševické rodiny. .....Mějte se hezky.


 
Negramotný nebo arogantní?

Negramotný nebo arogantní?

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a bývalý předseda vojenského výboru NATO generál Petr Pavel publikoval v Právu článek „Důrazná odpověď na agresi, spolupráce doma i ve světě“. Napsal tam doslova toto: „To, že byl útok na sklad ve Vrběticích proveden příslušníky speciální jednotky zpravodajské služby, je fakticky vojenské napadení. ..... to, co se stalo, by mělo sloužit jako vystřízlivění pro řadu našich politiků i občanů.“

Poslední domácí zprávy