• Pátek, 23. duben 2021
  • Svátek má Rukojmí Vojtěch

Přichází éra epidemií. Obrátíme svět naruby?
Počet návštěv: 663

Přichází éra epidemií. Obrátíme svět naruby?

Ladislav  Jakl Článek od Ladislav Jakl

Světem obchází epidemie. Epidemie nové nemoci. Svět horečně reaguje. Z některých reakcí to vypadá, že si rozhodující síly společnosti myslí, že jde o výjimečnou epidemickou epizodu.  

Epizodu, kterou lze zvládnout, vyhrát, ukončit, a pak začít tam, kde jsme skončili. Tak to ale není. Nejde o jednorázovou epizodu. Jde o začátek příští normálnosti. V hluku aktuální kovidové tématiky potichu přichází nová společenská éra.

Nakažlivé choroby. Metla lidstva. Mor, cholera, tyfus, syfilis, tuberkulóza, úplavice, spalničky, neštovice, příušnice, zarděnky, žloutenka, chřipka, antrax, ebola, AIDS... Jejich původci jsou viry, prvoci, chlamydie, bakterie, plísně, paraziti...

Nakažený člověk nejen strádá (někdy lehce, někdy těžce, někdy smrtelně), ale také může onoho maličkého původce své nemoci šířit na další, dosud zdravé lidi. Tak může někdy za krátkou dobu onemocnět velká část dané populace. Takové situaci se odedávna říká epidemie.

Nejpozději od pozdního středověku, kdy svět zažil kvalitativně novou fázi toho, čemu nyní říkáme globalizace, tedy vysokou mobilitu (dálkový obchod, rozpínavé říše, objevitelské cesty, koloniální expanze) kombinovanou s vysokou frekvencí sociálních kontaktů ve velkých metropolích, nabyly některé epidemie kontinentálních či dokonce mezikontinentálních rozměrů. A tak bylo nutno vynalézt slovo pandemie.

Z historie jich známe mnoho. Pokud nákaza během svého postupu zahubila několik tisícin populace (třeba tři tisíce z miliónu), nebývala zaregistrována ani svými současníky, protože její důsledky nebyly rozlišitelné od běžných výkyvů mortality. Natož aby taková nákaza vešla do historické paměti. Pokud ale nakažlivá nemoc kosila celé desítky procent populace (čtvrtinu, třetinu, ba i skoro polovinu obyvatelstva), zanechávala za sebou civilizační zkázu srovnatelnou s nejstrašnějšími válkami.

Nebezpečí nakažlivých chorob poznali lidé už pradávno. A pradávno pochopili i sám princip nakažlivosti. A podle stupně svých znalostí, zkušeností a civilizačních schopností se snažili dopad takových chorob snižovat. Zaprvé se snažili nemocné v mezích svých možností léčit, tedy aspoň tam, kde měli pocit, že léčba má nějakou naději. A zadruhé velmi dávno pochopili princip prevence.

A tak se postupně a paralelně s civilizační vyspělostí začala zvyšovat úroveň hygieny, která běžnou frekvenci přenosu choroboplodných zárodků omezovala. Lidé pochopili i princip sterilizace a dezinfekce (ohněm, převařováním vody – třeba při výrobě piva, užíváním některých minerálů či rostlinných extraktů). A také poznali princip posilování imunity (který je na první pohled v protikladu se zásadami hygieny, ale pokud aktuálně nehrozí konkrétní epidemická vlna, zpravidla funguje). A tak si třeba staří Vikingové vzájemně smrkali a plivali do číší. Ostatně, pokud to lidé nepřeháněli s dokonalostí aseptických opatření zejména u dětí, přirozená imunita mládeže se vždy posilovala samovolně.

Lidé už pradávno poznali, že při běžném životě je nemožné se občasnému výskytu nakažlivých nemocí vyhnout. Byla to daň za život plný společenských kontaktů, daň za dálkový obchod, daň za možnost okusit exotické produkty. A pochopili, že v životě je vždy něco za něco. Při lovu mohl být někdo pokousán a nakažen divou zvěří, bez zvěřiny by ale strádal. A takto člověk poměřoval míru rizika a míru profitu po tisíce let tisíckrát denně.

Pokud přišly vlny nemocí s vysokou nakažlivostí a vysokou smrtností (ony desítky procent), sahalo se odedávna k extrémním opatřením: k izolaci, k leprosáriím, k vyhnání nakažených z osady. Tak tomu bylo zejména při největších morových ranách starověku a středověku. Ale i v případech, kdy pomřela čtvrtina obyvatel města, dále probíhal základní život, obchod, provozovala se řemesla, konaly se mše. Lidé umírali, společnost ve svých základních parametrech žila dál. A ano, my jsme potomky těch, co to vše přežili.

Dnešní doba ale chystá nové pasti. Jako kdykoli v minulosti, i nyní stále vznikají mutace a variace nejrůznějších původců nemoci. Nebudu teď spekulovat o tom, jestli třeba některé z nich nevznikly lidskou činností, neopatrností či zlou vůlí, protože i bez toho je proces generování nových původců nakažlivých chorob trvalý. Dřív to lidstvo jako celek moc nepálilo (s výjimkou oněch historicky nejničivějších vln). Buď to byla choroba sice s vysokou smrtností, ale omezena na jednu lokalitu, nebo postupovala světem tak pomalu, že se původce nemoci a jeho nositel postupně navzájem adaptovali.

Zatímco ale dříve lidé nové nákazy roznesli po světě za mnoho měsíců nebo několik let, dnes stejný proces trvá v řádu týdnů, a to téměř celoplanetárně. A nejen to. Místní nakažlivé nemoci, na které má lokální populace dlouhodobě vysokou míru imunity (dokonce jde o jistý typ symbiózy, protože původce nemoci si nebude podřezávat pod sebou větev tím, že okamžitě zahubí svého hostitele a přijde tak o zdroj obživy, inkubátor k množení a fungujícího roznašeče), katastrofou nehrozí. Jenže pokud se takový mikrob v dnešním propojeném světě bleskově rozšíří i mezi odlehlou částí populace, která se s ním dosud nestačila „skamarádit“ a tedy se imunizovat, změní se původně téměř neškodná nákaza na nebezpečného zabijáka. Minimálně do doby, než „zkrotne“.

Svět kolem nás vždy produkoval, produkuje a bude produkovat (zejména ve zvířecí říši) další a další variace mikroorganismů, způsobilých vyvolat nakažlivou nemoc. Nyní se ale každá taková nová nemoc stane rychle „majetkem“ celého lidstva“. Rychlost šíření bude už navždy u každé nové vlny obrovská. A proto se budou podobné vlny opakovat stále častěji v globálním měřítku. Vstupujeme do nové éry. Do éry nakažlivých nemocí, do éry epidemií a pandemií. Vlastně nebude dne, aby nějaká zrovna neprobíhala. Jedna bude na ústupu, nová na vzestupu. Možná i teď, v těchto chvílích plod divný zase kdesi zraje. Stupeň nebezpečnosti každé takové nové vlny bude velmi odlišný. Vlny se budou lišit mírou nakažlivosti, mírou smrtnosti i mírou stability.

A my se v této éře neustálých epidemických vln budeme muset učit žít. Pochopit, že jinak je třeba reagovat na zcela jedinečnou epizodickou událost, a úplně jinak na novou trvalou situaci. A rozlišovat. Pokud přijde vlna typu A, při které nakažený přenese nákazu okamžitě na téměř všechny ve svém okolí, a následně polovina z nakažených zemře, budou namístě metody trasování, izolace, karantén, krizových opatření. Pokud přijde vlna typu B, při které jeden nositel nákazy přenese původce nemoci na několik ze sta lidí, s nimiž se dostane do blízkého kontaktu, a z takto nakažených zemřou dvě až tři tisíciny, bude patrně správné volit metody dobře známé z opakujících se sezónních chřipkových vln. Ty ostatně nejsou nic nevinného, každoročně u nás zabíjí tisíce lidí. Je nejvýše pravděpodobné, že epidemie kovidu se přes své nesporné tragické stránky podobá spíše druhé z opsaných variant, variantě B. O jejích nuancích klidně ještě bude pokračovat odborná debata. Je ale zřejmé, že každá z příštích vln bude s mnohem větší pravděpodobností typu B než typu A. A z toho plyne zásadní závěr: Jak se má v nadcházející éře globálních epidemií od základů změnit naše společnost? Změnit trvale a navěky, protože i tyto vlny už budou přicházet trvale a navěky?

Zrušíme už navždy ty ze svých zvyklostí, které zvyšovaly frekvenci sociálních kontaktů? Ty, které z nás dělaly to, čím jsme? Přestaneme volně cestovat, navštěvovat se, pořádat hromadné akce, svobodně podnikat, shromažďovat se, chodit do škol? Podávat si ruce, líbat se a objímat při uvítání a loučení? Už navždy? Budeme už navždy škrtit své hospodářství a společenský život? V naivní představě, že tím vším navěky nakažlivé nemoci z našeho světa zmizí? Zamáváme starému světu a zavedeme nový, asepticky, omyvatelný, bezkontaktní, skafandrový? Zavřeme se navěky do svých ulit? Zbytečně, protože tím jen oslabíme svou imunitu a nemoc si nás stejně najde?

Nebo půjdeme cestou zlepšování zdravotní péče a posilování imunity, přičemž extrémní zásahy do společnosti ponecháme na extrémní případy epidemií s parametry morových ran? A dál budeme normálně žít? V reálném světě s reálnými riziky?

Rozhoduje se právě teď.

 

Ladislav Jakl
Ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, novinář, rockový muzikant a pivovarnický expert.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

02.04.2021 10:07

Můžeme jen obrátit oči v sloup a vyšplhat se na něj. ...Dva hlavní atributy pro život je odolnost a štěstí. Zbytek si můžeme doplnit podle své nátury. Důležité je, že naši předci přežili v podmínkách, kdy šlo o život. Pak následovalo existenční úsilí přinášející společenský pokrok. Mírotvorci stavěli, válečníci bourali a do toho nejistota, zda bude úrodný rok. Budeme se radovat či zažijeme bídu...? K tomu se do naší vlasti valili nepřátelé, z nichž zde nejdéle pobývali a poroučeli Němci. A těch nemocí co bylo! Řada lidí zemřela na souchotě. I kůň byl nebezpečný dopravní prostředek. A tak jsme umírali pod botou cizáků, snili a žili. A přežili. Přes všechny trýzně, staletí útlaku a války. Jako by probíhalo zmrtvýchvstání zas a znovu. Jen jsme pozvedli hlavy, už vyvstaly nové těžkosti. Byli jsme Jaltskou konferencí úředně přiklepnuti k vítěznému Sovětskému svazu. Znovu se jednalo o nás bez nás. Vyzkoušeli jsme si reálný socialismus a naučili se v něm žít. Politické procesy v padesátých letech končící rozsudkem smrti nebo vysokým (doživotním) trestem, vězením zasévaly hrůzu. Kolaboranti se stali učebnicovým příkladem přizpůsobení se právě panující mocenské elitě. Stanou v čele jakéhokoli politického uskupení s tvrzením, že kdyby jich nebylo, bylo by zde mnohem hůř. To oni obrušovali hroty, to oni se postarali, aby naše společnost přežila. A je to. Skutečně si pro sebe zajistili "věčné časy". Opět hlídají naši ideologickou čistotu a bojují proti těm, kterými předtím sami byli. Například takový, vždy uvědomělý, generál Petr Pavel obrátil směr svého útoku ze západu na východ. Vymazal kóty v západní Evropě a nakreslil je do Ruska. Tak tady bychom měli preventivně udeřit. Válku rozpoutá teprve ten, kdo se začne bránit. To je agresor. Jsme propagandou vedeni ke vzájemné nenávisti, k bratrovražedné válce mezi slovanskými národy, státy. Válku máme Německu odpustit, ale Rusům jejich invazi nikdy. Vajákům, kteří se invaze "Varšavské smlouvy" zúčastnili, je dnes přes sedmdesát let. Mezitím vyrostly nové generace, které s invazí nemají nic společného. Přesto pražská kavárna Rusy pohrdá. Zamilovala se do těch, co nás po staletí okupovali a zrazovali. ...Dnes nikam nemůžeme. Obchody jsou zavřené. Měli bychom se semknout v modlitbách za nás za všechny. Najděme si chvíli k přemýšlení. Hledejme a posilujme sounáležitost. Při pohledu na mapu Evropy jasně vidíme, že slovanské země tvoří předpolí zamýšlené (ideologické) války. Tentokrát by nám nebylo dopřáno přežití. Naši nepřátelé zasévají mezi naše národy svár, abychom dobrovolně zahubili sami sebe. Vedou nás do bratrovražedného boje. RF, jako nástupnický stát, vrátila veškerá území, jež jí byla přidělena na Jaltě. Do uvolněného prostoru se vecpali noví agresoři. Vyčítají Gruzínci Džugašvilimu, vulgo Stalinovi, že nechal vyhubit na 50 milionů obyvatel Ruska. Za zády sochy Svobody se odehrála krvavá jatka, kdy přišlo o život na 100 milionů původních obyvatel Amerického kontunentu. V jejich krvi se zrodila americká demokracie, jejímž prokletím je, že plodí vojenské konflikty v různých oblastech naší planety. Oběti na životech jdou do milionů. Modleme se za to, aby se tato říše zla rozpadla před našima očima dřív, než bude pozdě. Úpadek předznamenává poštovní loterií zvolený Biden. Mozek mu vypovídá službu. Třeba si jednou vzpomene, že vládne velmoci, která přičiněním sčítačů a neoconů prochází závěrečnou fází své existence. ....Mějte se hezky. .....PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

01.04.2021 19:02

Epidemie či moderně zvaná pandemie provázely lidstvo po celou dobu jeho existence.Někdy více,jindy méně,ale byly tady vždy.V nynější době to byla např.ebola,nebo populární AIDS a přesto jsou zde stále lidé.Jenže se jejich počet neustále zvyšuje a planeta se začala bránit.Ona je totiž živý organismus,který reaguje na vzniklou situaci.Populační explose v Asii a Africe je hlavní příčinou roznášení nemocí.Tamní obyvatelé tedy utíkají jinam a podílejí se na šíření těchto nemocí.Proti tomu není obrany a lze se jen snažit omezit vzniklé nebezpečí.Covid mutuje a přizpůsobuje se,aby přežil.Nakonec nikdo neví,co to je,jen se to pořádně rozmázne v mediích a je na celkový problém zaděláno.K opatřením,která by mohla být účinná se z politických důvodů ještě přidají zbytečná a neúčinná opatření.Pak se všichni diví,že to lidé nechtějí snášet.Stačí jen po skončení "nouzového" stavu říct,ještě to vydržte a pak se opakuje neustále ještě jednou atd.Chybí totiž zdůvodnění oficiálních míst.


 
Daň z nemovitosti podle návrhu Pirátů

Daň z nemovitosti podle návrhu Pirátů

Pracovní skupina Pirátské strany přišla s návrhem OBROVSKÉHO zdražení daně z nemovitosti. V návrhu se píše: "Zdanění nemovitostí může přinést stovky miliard korun ročně a zlepšit dostupnost cen nemovitostí k bydlení. Efektivní zdanění nemovitostí v USA se pohybuje mezi 0,3- 2,21 % a v EU 0,05 – 1.93 % z ceny z nemovitosti.

Poslední domácí zprávy