• Sobota, 11. červenec 2020
  • Svátek má Rukojmí Olga

Glosa: Poslední čtení na prázdniny: Jsou zdroje fosilních paliv opravdu neobnovitelné?
Počet návštěv: 2740

Glosa: Poslední čtení na prázdniny: Jsou zdroje fosilních paliv opravdu neobnovitelné?

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Otázka, nad kterou odborník i laik nechápavě zakroutí hlavou. Každý ví ze školy, že uhlí, ropa a zemní plyn vznikly v dávné minulosti při rozkladu zbytků organismů ve specifických podmínkách. Dovolím si však tvrdit, že tyto zdroje obnovitelné jsou a mám pro toto tvrzení hned dva důkazy.  

Každý jistě ví, co je to rašelina. Nachází se u nás v několika oblastech a je to vlastně první fáze tvorby uhlí, jen s tím rozdílem, že nevzniká rozkladem dřevní hmoty, ale mechu rašeliníku. Pokud by se netěžila, časem se v uhlí promění.

Jeden můj kamarád pěstuje ve velkém množství rajčata, protože zásobuje širokou rodinu a řadu přátel a známých. Po úrodě stonky rajčat zbaví zbytků plodů a uloží je do malé zemljanky, kde je přikryje fólií a zasype vrstvou jemného jílu. Jak známo, uhlí vzniká tlením rostlinných pletiv bez přístupu vzduchu, a tak po naplnění zemljanky bude mít první ložisko budoucího uhlí. Jeho rajčata mají navíc tu výhodu, že kromě chutných plodů poskytují velké množství organické hmoty, neboť dorůstají až do výše dvou metrů.

Jiný můj známý se zase s úspěchem zaměřil na velké bodláky, které mu dávají kromě stonků na uhelnatění také slušnou úrodu bílých vláken (po odkvětu) na výrobu příze, kterou laik nerozezná od bavlny.

Mám malou zahrádku na které pěstuji různé druhy ovoce, zeleniny a květin. Moje žena má ráda čínské karafiáty, nazývané též afrikány, což jsou jednoletky, které kvetou od jara až do prvních mrazů. Někomu možná nevoní, ale svými barvami jsou ozdobou každé zahrádky. Během několika let se mi podařilo vypěstovat odrůdu dosahující výše kolem 60 cm a její vývoj stále pokračuje. V brzké době očekávám vzrůst až do 1 m. Květina vytváří dlouhé pevné stonky, které se podobají kmínkům. Pod vlivem úspěchů svých kamarádů uvažuji o založení vlastní zemljanky, kam budu ukládat kmínky afrikánů jako zdroj budoucího uhlí.

Synovec bratrance švagra mého děda pracuje ve Výzkumném ústavu bramborářském a pokouší se pro nás (zatím tajně) vyšlechtit odrůdu stromových brambor. První výsledky jsou velmi slibné.

Naši metodu „malé karbonizace“ jsme si nechali patentovat a jakmile obdržíme certifikát, požádáme o dotaci z fondů EU (dokud ještě funguje). O ukládku biomasy pro karbonizaci projevil zájem i majitel jednoho vytěženého uhelného dolu na Ostravsku. Čeká na výsledek patentového řízení a pokud se nám podaří vyšlechtit odrůdu brambor s kmenem dlouhým aspoň tři metry, máme vyhráno a rozjedeme to ve velkém.

Jak vidíte, obnovitelné zdroje jsou všude kolem nás. Stačí jen pilně sázet, sklízet, správně ukládat a za nějakých 50 – 60 mil. let budeme mít opět k dispozici zásoby kvalitního uhlí. Rajčata, bavlnu a brambory budeme spotřebovávat průběžně a přebytky dokonce vyvážet. Záleží jen na na nás, kolik uhelných slojí takto založíme. A pokud ministerstvo zemědělství není schopno zajistit nám potravinou soběstačnost, mohlo by podpořit aspoň obnovu zdrojů fosilních paliv. Naši potomci to jistě ocení.

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Konec týrání Aleny Vitáskové

Konec týrání Aleny Vitáskové

Alena Vitásková je mezi vedoucími představiteli státní správy ojedinělý úkaz: zvládla výkon vysoké funkce předsedkyně Energetického regulačního úřadu, ač byla jako obžalovaná souběžně účastnicí dvou kauz trestního řízení. Nikdo po ní neprojevil chuť dělat dále svou práci a současně hájit svou nevinu ve veřejném procesu, a ne, že by takových nebylo. Oba procesy ji bezohledně zatěžovaly časově a finančně a zejména kladly obrovské nároky na její psychickou odolnost – a podepsaly se na jejím zdravotním stavu. Viníkům nehorázností k její škodě trest nehrozí.

K čemu jsou vlastně volby?

K čemu jsou vlastně volby?

Ústava říká, že náš stát je parlamentní republika postavená na principu zastupitelské demokracie. To znamená, že jednou za 4 roky si zvolíme své zástupce (poslance), kteří „za nás a pro nás“ (?!) schvalují zákony a spolu s vládou přijímají rozhodnutí na vrcholové úrovní státní moci. V parlamentu se rozhoduje hlasováním a kdo má většinu, ten prosadí svůj názor. Přesně podle Marxovy definice: „Právo je vůle většiny povýšená na zákon.“

Experiment Haiti

Experiment Haiti

V posledních týdnech zní, v souvislosti s hnutím Black lives matter, všechna hlavní světová media jedním hlasem. Za veškerou bídu černých obyvatel USA i Evropy, za jejich nízké společenské uplatnění a neodpovídající sociální status můžou bílí. Ti hnusní, bílí, většinoví rasisté, kteří barevným chudákům brání ve vzdělání, sociálním vzestupu a zlovolně před nimi uzamykají prestižní pozice…

Má náš liberodemoblok stejný cíl jako „malá skupina pološílených lidí“ v USA?

Má náš liberodemoblok stejný cíl jako „malá skupina pološílených lidí“ v USA?

Je možné, že by takováto shoda  existovala? K zodpovězení té otázky si nejdříve zopakujeme čerstvý výrok generála Flynna, do nedávné doby to hlavního vojenského poradce prezidenta Trumpa:
„Věřím tomu, že útoky, kterým dnes vzdorujeme, jsou součástí dobře zorganizovaného a skvěle zafinancovaného úsilí, využívajícího rasismu jako meče, který má oslabit naše obranné síly. Jde o zbraň, která má posílit a legitimizovat násilí a zločin a nikoli tedy hledat pravdu. Tyto temné síly se proti nám zformovaly s jediným cílem: násilím prosadit společenskou změnu.“

 

Poslední domácí zprávy

Na levácích záleží

Na levácích záleží

Narodil jsem se jako levák. Nemohu za to. A přitom jsem za to celý život trestán. Zažívám diskriminaci na každém kroku. Jako všichni leváci....