• Sobota, 19. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Člověk v tísni a jeho starosti o mediální výchovu na školách
Počet návštěv: 2265

Člověk v tísni a jeho starosti o mediální výchovu na školách

Josef Nožička Článek od Josef Nožička

Dle společnosti Člověk v tísni se na českých středních školách učí v nedostatečné výši mediální výchova, což následně způsobuje, že mladí lidé nedokáží rozeznat pravdivé informace od lživých.  

Tuto informaci jsem během včerejšího dne zaslechl několikrát na Radiožurnále, který jsem měl naladěný při jízdě autem. Jak je popsáno i na webové stránce Českého rozhlasu zde, dle výsledků průzkumu, který pro Člověka v tísni zanalyzovala společnost Median, na 54% středních škol stráví studenti mediální výchovou maximálně 10 vyučovacích hodin během celého studia.
Na první pohled se toto číslo někomu skutečně může zdát malé. Ovšem je třeba říci, že na převážné většině škol není mediální výchova samostatným předmětem, ale je pouze součástí jiných předmětů – obvykle občanské nauky nebo základů společenských věd. Stejně, jako je obvykle součástí těchto předmětů například environmentální výchova, politologie, základy práva...
Souhlasím určitě s tím, že v dnešní době, kdy je především díky internetu možné dostat se k velkému množství informací, které jsou ne vždy seriózní, je důležité, aby člověk nenaletěl lživým zprávám či polopravdám. Ale nemohu úplně souhlasit s panem Karlem Strachotou ze společnosti Člověk v tísni, který výslovně říká: „Kritické čtení či analýza mediálních sdělení jsou dovednosti, které by měla mladé lidi vyučit právě škola, a úlohou školy by bylo právě přispět k tomu, aby mladí lidé dokázali rozlišovat mezi informacemi a dezinformacemi.“
Nemyslím si totiž, že něco takového by měla či spíše mohla kohokoliv naučit pouze škola. Žáci či studenti by asi měli být seznámeni s tím, že informace je vždy dobré si ověřit z více zdrojů, že ne vše, co se dozví ze zpravodajských serverů na internetu, ale i z tištěných novin nebo televize, musí být vždy pravdivé, že existují i internetové servery, zřízené za účelem propagandy, atd. Ale nemyslím si, že by s nimi učitel občanské nauky měl například konkrétně rozebírat, kterým médiím nebo kterým konkrétním politikům mají studenti věřit a kterým ne.
Tak jako by neměl mít patent na pravdu letos nově zřízený Chovancův úřad pro potírání dezinformací, neměl by ho mít ho ani kterýkoliv učitel. A jak správně v článku, na nějž dávám výše odkaz, podotkla i ministryně školství Kateřina Valachová, na mediální zdatnosti dětí by se měla podílet nejenom škola, ale i rodiče či společnost jako taková. Z tohoto pohledu proto vidím těch 10 hodin mediální výchovy, včleněných do občanské nauky či jiného předmětu, jako dostačující.
Na závěr si ještě neodpustím poznámku ke společnosti Člověk v tísni. Já kvituji, že se tato lidskoprávní organizace zabývá i mnohými užitečnými věcmi a jak informuje na svých webových stránkách, v současné době pomáhá lidem ve více než 25 zemích celého světa. Ale co se týká jejích domácích aktivit, místo starostí o dostatečnou mediální či mukltikulturní výchovu na českých školách (o tom druhém jsem nedávno psal na blogu zde) by podle mě bylo užitečnější starat se například o lidi, kteří se ne vlastní vinou ocitli v těžké životní situaci. Mám tím na mysli například ty, kteří se stali obětí podvodu, čelí neoprávněně exekuci nebo se nemohou domoci svých práv u českých soudů.

 

Josef Nožička
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které  tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konečně vynesl v říjnu 2019 rozsudek, podle nějž norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte, když jí ho odebrala a proti její vůli dala k adopci. Znamená to pro Norsko nějaké změny, nebo se přístup Barnevernetu měnit nebude?

Poslední domácí zprávy