• Sobota, 19. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Páni ministři lesů, zemědělství a ochrany životního prostředí !
Počet návštěv: 2858

Páni ministři lesů, zemědělství a ochrany životního prostředí !

Píši jménem všech poctivých myslivců, aniž by mi tato komunikace dělala potěšení. Vy a vaši předchůdci jste totiž už napáchali tolik škody, že jejich odstranění je prakticky nemožné.

Nedávno jsem vydal publikaci KDYŽ MYSLIVCI VYPRÁVĚJÍ. Ne náhodou. Literární formou je v ní zpracován vývoj myslivosti od mých dvanácti let (1956) až do současnosti. Děje povídek jsou situovány do oblasti Poodří a Oderských vrchů. V padesátých letech minulého století se ještě zbytkově hospodařilo po starém způsobu: vlastníci půdy se věnovali bramborům, řepě – krmné a jen v malé míře cukrové. Vysévali pšenici, rež, oves, málo ječmen. Na polích byly kváky(tuřín), bob, jetel, hrách; louky (na erozních svazích) bohaté rozmanitou flórou. Kukuřice a řepka olejná byly věcí neznámou. Lány byly tak děleny na velmi malé rozlohy, aby mohly být obhospodařovány koni, kravkami, ale především lidskou rukou. Techniky bylo málo: samovaz, sekačka trávy, čert, radlice, brány, válec. Ze zvěře byla hojnost koroptví, zajíců, divokých králíků… Srnčí se na polích objevovalo jen pořídku. A když, pak sedláci, kteří byli také nimrody, vzali brokovnice a zvíře zastřelili. Pár kusů tak přežívalo v lužních lesích a v oderských meandrech.

 Pak zvítězila kolektivizace. Za pár let byly zlikvidovány veškeré!!! remízky, rozorány meze, drenážemi odvodněny zamokřené pozemky, zorány louky na svazích. Ale ještě stále žil duch rolníka, duch člověka se vztahem k půdě, která ho živila!!! Lidé si půdy vážili, jak by ne, když jim dávala obživu.(To dnes vlastníci půdy – až na výjimky – neznají.) Na potocích byla hejna husí a kachen. Voda v tocích byla čistá, dno křemenité, ryb – a nejen ryb – hojnost. Příroda však díky člověku začala chudnout. (Jen si vzpomeňte, kolikrát byly toky v povodí Odry otráveny výtokem silážních šťáv, případně odpadními vodami z různých podniků!) Ale přesto byla příroda stále ještě relativně zdravá. Chemie se v zemědělství používalo málo, pole se hnojila mrvou. Lány po scelení se zvětšovaly, zvětšovaly a zemědělci rozšiřovali pole působnosti. Ubývalo koroptví, králíků, ale přibývalo srnčího. Černá byla v našich podmínkách  zvěří neznámou. Tak vše šlo až do konce sedmdesátých let. Pak zmizel zajíc, naše tradiční zvěř.(Koroptev a králík divoký už neexistují!!!) Zajíce zlikvidovalo včetně polychlorovaných bifenylů (pesticidů) nasazení velké techniky…(Dnes zbytky likvidují předátoři: lišky, psíci mývalovití, jezevci, motáci, jestřábi, ale také lidé se svými vstupy do zbytků krajiny.) Od osmdesátých let, kdy už byla v lánech pěstována kukuřice, se začala objevovat černá zvěř.

   Dnes jsou divočáci díky zemědělcům na ohromujícím vzestupu. Půda je chápana jen jako výrobní prostředek, nikoli jako prvek nesmírné ceny nejen pro člověka, ale i ostatní tvory, kteří jsou zapojeni do nezastupitelného životodárného řetězu!!! Obrovské lány řepky, kukuřice a obilovin poskytují divočákům dokonalou obživu a úkryt po většinu roku. Myslivci se k černé ve vegetačním období dostávají velmi těžko na dostřel. Ještě pamatuji doby, kdy se nejvíce divočáků dařilo odlovit v zimě, ale to byl sníh a zvěř byla jasně viditelná. To vše skončilo. Zemědělci vytvořili sami neskutečný problém a chtějí se hojit na myslivcích. Fatální postup!!! Popírání odpovědnosti za stav, který myslivci nezpůsobili. (Do polí stále ve větší míře vstupuje i vysoká – jelen, daněk, muflon…) Jak zvěři ubývá životního prostoru, jak je pronásledována ve dne v noci, jak se stále vytrácí vztah člověka k přírodě, k nezastupitelné biodiverzitě, tak o to více se v jejích genech fixují poznatky, které ze zvěře dělají velice obezřetné tvory. Je až neuvěřitelné, jak „zmoudřela“ černá. Vyzrát na ni, to je skutečné umění, vyžaduje to obětavost a čas, hodně času. Myslivost se tak stává nikoli koníčkem, ale náročnou povinností. Výkon práva myslivosti se změnil na výkon střelců. Myslivců – těch skutečných – ubývá. Stárneme, umíráme a nástupců z řad mladých je poskrovnu. Jak by ne, jen vzpomenu negativní názor veřejnosti, útoky diletantů, nevraživost zemědělců, nepřízeň politiků, atd.

   Nevěřte, ničitelé půdy a všeho živého, že si jednou najmete profesionální střelce. Nedokáží nic víc než my, kteří myslivosti obětujeme veškerý čas. Nebudou mít lepší výsledky!!! A pokud se člověk uchýlí k drastickým opatřením – třeba trávení zvěře – pak si začne skutečně psát svou vlastní závěť. Příroda je nastavena jinak. Člověk se stal cizorodým prvkem, který jen škodí, ničí, devastuje. Jak mám potvrzeno z MZ ČR, tak jen od roku 2000 do roku 2012 bylo zničeno na 53 254 ha nejlepší zemědělské půdy. Dnes je v ČR zabetonována či jinak zdevastována rozloha o výměře, která odpovídá rozloze 15 Beskyd.(Tedy 52 000 ha x 15!) Neznám národ, který se tak krutě a barbarsky chová k vlastní zemi!!!! A ničení pokračuje: každý den je zastavěno 15 kilometrů čtverečních zemědělské půdy – většinou té nejkvalitnější. Mě z toho mrazí. Vás, páni ministři, ne???

  Když jsem v roce 1966 začal oficiálně publikovat, věnoval jsem se především krajině a ekologii.  Vyhledával jsem a zpovídal skutečně vzdělané lidi, jejichž vzdělání se ještě opíralo o znalosti pedagogů, kteří sami byli doslova zdrojem logiky, znalostí, odpovědnosti a morálky. To dnes už také neplatí.

   Krajina byla a je devastována lidskou činností. Na stavu našich lesů se hodně podepsali lesníci samotní. Zemědělci sami ničí půdu mnoha způsoby. Chemií (dříve žilo v metru krychlovém půdy asi půl milionu mikroorganizmů, kteří ji provzdušňovali a umožnili tak průsak vody do podzemí. Dnes je chemie vyhubila natolik, že prakticky neexistují. K tomu připočtěte pěchování půdy těžkou technikou, špatné orání, hnojení dusíkem, nedodržováním osevních postupů, atd… (Odvolávám se mj. na Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze.) K ohromným prohřeškům patří i narovnávání toků. Důsledkem je rychlé odvádění vody z našeho území. A ta bude scházet stále citelněji.

    Vážení pánové, nemíním z tohoto článku udělat vědeckou práci. Jenže, když jsem se na počátku devadesátých let setkal s ministrem životního prostředí Ing. Vavrouškem, který se právě vrátil z celosvětového kongresu v Rio de Janeiru, tak mi řekl: „Shodli jsme se na tom (ekologové), že bod zvratu už lidstvo minulo…“

   Tedy, páni ministři, ne moje myšlenky, ale poznání skutečně vzdělaných a osvícených lidí mě vedlo po celé mé cestě publicisty a spisovatele.  Jsem rád, že vydávám jako své poslední dílo autobiografický román Pazderna. Pokud najde svoje čtenáře – a já věřím, že najde – pak přemýšlivým lidem mnoho napoví. Od roku 1900, kdy román začíná, byla naše krajina zdevastována natolik, že vývoj přírodních procesů vlastně řeší návrat přírody k obnově, což však předpokládá likvidaci všeho, co jí v tom bude bránit. Pokud se skutečně obrátí Golfský proud, jak se vědci obávají, pak Evropa se na nějakých desetitisíce let pokryje ledem. A vše pak začne znovu…

   Páni ministři, věřte, že nejsem pesimista, ale pragmatický realista. Vždy jsem se opíral jen o zdravý selský rozum, znalosti nabyté vzděláním, celoživotním pozorováním a především kontaktem s odborníky. Dnes vyhrávají peníze, zítra to bude boj o holý život. Lékaři, s nimiž jsem měl možnost – díky postavení tiskového mluvčího ostravské fakultní nemocnice – často na mnohá témata hovořit, odhadovali existenci lidstva od 50 do 200 let. Vás i mne se to tedy už s velkou pravděpodobností nedotkne. Zbylí budou bádat nad tím, kdo vše způsobil, kdo k evolučnímu vývoji planety Země přidal negativní procesy jejího programového ničení lidskou civilizací. Poučí se však??? Budou se chovat jinak???

   Tož tak, páni ministři. Až vás ve funkcích  vystřídají další političtí reprezentanti, budou další tisíce hektarů naší krajiny zničeny. Zemědělci budou pokrytecky naříkat nad škodami a přitom brát neuvěřitelné částky na dotacích. Lesníci budou sčítat škody způsobené suchem, vodohospodáři si možná spočítají o kolik vody přicházíme díky regulacím toků. Přihlásí se však někdo k odpovědnosti za devastaci naší krajiny, naší země, NAŠÍ VLASTI?

   Dovolte, abych o tom velice zapochyboval. Zřejmě vám – ani těm dalším – totiž nic neřekne ani tento citát:  „EX NATURA VIVERE SUMMUM BONUM EST.“ (Největším dobrem je žít podle přírody. CICERO.)

                                                                                                                         Štěpán Neuwirth

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které  tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konečně vynesl v říjnu 2019 rozsudek, podle nějž norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte, když jí ho odebrala a proti její vůli dala k adopci. Znamená to pro Norsko nějaké změny, nebo se přístup Barnevernetu měnit nebude?

Poslední domácí zprávy