• Neděle, 19. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Ivo

Nový román od Štěpána Neuwirtha    PAZDERNA
Počet návštěv: 4228

Nový román od Štěpána Neuwirtha PAZDERNA

Když jsem se začal zabývat otázkou, zda se vrátit k tématu autobiografického románu, který jsem publikoval v Ostravském večerníku v letech 1977-1978 pod pseudonymem Roman Jiříkovský, přesvědčovala mě řada přátel, abych tak učinil.

Děj románu PAZDERNA je situován do let 1900 – 1945. Tedy do doby minulého století, doby už značně vzdálené a mnohým generacím neznámé. V průběhu pouhých 45 let došlo na území našeho státu k mnoha převratným změnám. Po první světové válce došlo k zániku Rakouska – Uherska a vznikla Československá republika. Mladý stát se ještě nestačil ani rozhlédnout a už z něho zbyla troska – Protektorát Čechy a Morava. Vzápětí vypukla druhá světová válka, která přinesla lidstvu šílenosti, o jakých se nikomu ani nezdálo a – nemohlo zdát.

   Hlavní hrdinové románu jsou prostí a velmi chudí lidé. Ale lidé navýsost morální, lidé, kteří i v těch nejhorších časech dokáží udržovat silné lidské vztahy, lidé, kteří prožívají radost, ale i krutost doby. Mají hlad, živí se těžkou prací a tím, co nabízí příroda.

   Když jsem psal novou verzi románu, bylo mi sedmdesát let. Nečerpal jsem pouze ze zápisků svého otce, ale už také ze svých vzpomínek a prožitků. Rodinné tragédie mé předky stmelovaly, posilovaly soudržnost rodiny, která i přes těžkosti – dnešní generaci zcela určitě neznámé a nepochopitelné – dokázala zvládnout potíže a jít svou cestou. Mí předkové se uměli radovat, neznali faleš, ale naopak pokládali za důležité žít v porozumění se sousedy, pomáhat si a povzbuzovat se navzájem.

   Dnešní Polanka nad Odrou – má rodná obec – se téměř ve všem liší od té z minulého století. V něčem pozitivně, v jiném naopak. Změnily se mezilidské vztahy; jak lidé bohatli, tak se zároveň vytrácelo sousedské soužití. Příroda – ta doplatila na pokrok nejvíce. Lidé postupně ztrácejí vztah ke krajině, přestávají rozumět přírodním procesům a zákonům, ale naopak se snaží přetvořit a využívat přírodní zdroje ke svému prospěchu a užitku. Pro mne osobně je tragédií pozorovat devastaci polí, mrtvý tok potoka Polančice, který je vlastně už jen téměř bezvodou stokou.

   Všichni recenzenti se shodli při posuzování románu, že by ho měla číst především mladá generace. Cituji z prologu, který napsala Mgr. Olga Kubačáková: „Bylo by zajímavé nechat tuto knihu přečíst větší skupině třeba současných dvacetiletých… Dokázala by kohokoli tato kniha přimět k úctě k rodinným vztahům, k práci, k přírodě? Mnohé podobné pojmy mají dnes už vyprázdněný obsah, zůstaly jen jakýmisi kulisami na okraji jeviště, kde kralují mamon, konzum, řevnivost, neopodstatněná bojovnost a často až nenávist…

   Přesto patří Štěpán Neuwirth k autorům, kteří svou čtenářskou obec potěší, protože vyznávají slušnost, úctu, morálku a pokoru k lidem, k práci, k přírodě. Jak jednoduché a – jak těžké pro ty, kdo o takových hodnotách vůbec neví…“ Konec citace.

   Už dnes, pár dnů po vydání knihy, mě mnozí přesvědčují, abych napsal pokračování románu Pazderna, v němž by byla sledována životní cesta hlavních protagonistů. Ale mne už jen při myšlence na psaní druhého dílu mrazí. Proč? Po roce 1989 bylo Československo rozbito, aniž by oběma národům byla dána možnost se v referendu vyjádřit a dát najevo svou vůli. Pár politiků tak stvořilo nový Mnichov, kde však se na osudu vlastních národů podepsali rodilí Češi a Slováci. Může existovat větší hrůza, větší deviace, větší dekadence hodnot, o nichž píši v románu Pazderna? Snad i proto jsem uvedl poslední kapitolu citátem starým přes dva tisíce let: „Nulla potentia longa est. (Žádná moc netrvá dlouho. Ovidius)

   Ačkoli kniha bude šířena na celém území státu (a snad i na Slovensku), přesto – věřím – ji uvítají především obyvatelé Ostravy a okolních obcí: Polanky nad Odrou, Svinova, Klimkovic, Jistebníku, Košatky, Výškovic… Stále ještě žijí pamětníci oněch dob, kdy vody byly čisté a dalo se pít z potoka, kdy jediným hlukem bylo bučení krav a cinkot podkov koní, kteří byli okováni místním kovářem. Kdy se na zábavách zpívalo z plných plic a k radosti člověka stačilo tak málo… tak málo!

 

   Román PAZDERNA vydalo nakladatelství OPTYS, spol. s.r.o., Dolní Životice, u něhož je možno si knihu objednat už dnes. Nabízím ji čtenářům s pokorou a vírou, že bude přijata tak jak byla napsána – celým srdcem člověka, který se úctou sklání před odkazem předků.

 

http://www.optys.cz/

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Terezín, místo, jež se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí.  Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Terezín, místo, jež se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí. Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Osvobození Terezína proběhlo hladce a bez bojů. 1. května 1945 byla kontrola nad táborem převedena na Červený kříž, 5. května utekli poslední nacisté před blížící se frontou a 8. května 1945 přijely první sovětské jednotky. Celkem tak terezínským ghettem prošlo asi 155 000 lidí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc... 

Svalnatí muži už přestanou jako mužatky s odlišným sexuálním vývojem díky přirozeně vyšší hladině testosteronu vítězit v bězích od 400 metrů až po jednu míli (1,61 km) nad křehkými atletkami

Svalnatí muži už přestanou jako mužatky s odlišným sexuálním vývojem díky přirozeně vyšší hladině testosteronu vítězit v bězích od 400 metrů až po jednu míli (1,61 km) nad křehkými atletkami

A zase ta Semenyaová, co už má, doufejme, utrum. Dostal jsem před časem konečně spravedlivou zvěst z JAR od svých kamarádů, co fandí férovému sportu; IAAF se totiž konečně rozhoupala a rozhodla zavést kontroverzní pravidlo na základě odborné studie, podle níž mají atletky s odlišným sexuálním vývojem díky přirozeně vyšší hladině testosteronu výhodu ve srovnání s běžnou ženskou populací.

Poslední domácí zprávy

Pátá kolona mezi námi

Pátá kolona mezi námi

Asi se většina z nás shodneme, že je v zájmu našeho národa, aby vlastenci šli volit a aby jejich hlasy nepropadly... Ale řekněme si tu pravdu...