• Pondělí, 11. prosinec 2017
  • Svátek má Rukojmí Dana

Proč na výročí 17.listopadu nejásám
Počet návštěv: 343

Proč na výročí 17.listopadu nejásám

- Lubomír Man - Článek od - Lubomír Man -

Proč píši tyhle řádky zrovna dnes večer 17.listopadu? Protože zrovna dnes, ve výročí oné slavné protitotalitní revoluce,nejtíživěji pociťuji zklamání z toho, kam dospěla. Vím, že v těchto hodinách a minutách se na televizních monitorech v Česku odbývá hotový karneval oslav dnešního slavného výročí, že zaznívají nadšené projevy našich představitelů, že hraje hudba, kokardy, jásot, na praporu prapor, jak by řekl Viktor Dyk – a právě proto jsem tu bedýnku od rána ještě neotevřel. Protože já  ten jásot nesdílím. 

A jsem si jist, že v tom nejsem sám, že jsou nás statisíce a možná i miliony těch, kteří nejásají prostě proto, že věřili, že od onoho přelomového dne roku 1989, kdy skončila jediná uznávaná pravda, se zeširoka otevírá brána pro pravdy všechny, pro všechny myšlenkové proudy, které budou mít každý pro sebe svoje strany, svoje noviny a časopisy, které budou v ušlechtilém boji idejí a v duchu Masarykova hesla demokracie je diskuse, soutěžit o ideje nejlepší a nejušlechtilejší. Že takovýto boj logicky a jaksi přirozeným výběrem idejí a názorů nejlepších vyprodukuje i nejlepší politiky, lidi vysoké duševní  úrovně a ryzího charakteru, že studenti budou zase, jako za našich dní chodit do čítáren, kde si každý si vybere noviny svoje a při návratu z čítárny budou o svých politických názorech, předchozí četbou rozjitřených, tvrdě diskutovat.

Taková byla naše očekávání a čeho jsme se dočkali? Toho, že jediná minulá uznávaná pravda A, byla vystřídána novou jedině uznávanou pravdou B: Anebo jste si snad všimli, že se naše noviny či časopisy – pokud jde o ideje či o tu jedinou pravdu, jedny od druhých v čemsi liší? Že by se ideově lišila televize NOVA od ČT?  Či deník Právo od deníku MFDnes? Či časopis Respekt od časopisu Reflex? A divíte se pak tedy tomu, že studenti a vůbec mladí lidé se už dnes mezi sebou o politice víceméně nebaví? A pokud ano, je úroveň té debaty poplatná onomu ideovému úhoru, který jedině je dnes u nás k mání. Že je zkrátka politika nezajímá. A odkud se tedy mají brát, když ne ze soubojů idejí, politici na úrovni, po kterých tak bažíme?

Pochopitelně pustota idejí vyprodukovala i pusté politiky. Vzpomínám si, že jsem za totality jaksi z hloubi duše nenáviděl tři politiky, jejichž jména nebudu uvádět, protože pro daný problém nemají význam. Ale dnes jich nenávidím možná desítku a možná i víc – což mě šokuje i znepokojuje, a neuvěřitelný fakt k tomu navíc je ten – že všichni tihle mí noví nenávidění mi připadají dokonce ještě tupější, neřestnější a dokonce i nepřijatelnější, než byla ona trojka politiků mi nesnesitelných z doby minulé.

Proto nejásám. A říkám si, že dnešní stav jediné pravdy i tolika politiků, které nedokážeme mít rádi, nemůže snad trvat navěky.

Jo a taky, že snad přece jen jednou ještě potkám partu mladých lidí, bavících se o politice, z nichž každý bude mít jiný názor. Jinak to bude dál tzv. v háji.

Lubomír Man

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Luděk Podsednik

Luděk Podsednik

19.11.2017 04:42


 
Petr Majevský

Petr Majevský

18.11.2017 22:00

Jak je mládí chytré nám předvedlo právě v listopadu 1989.Měli povolenou demonstraci na Vyšehradě a Slavíně.Jako stádo skotu se nechali vyprovokovat k pochodu do města,na což povolení neměli.Tak si pro svoji blbost nechali na Národní třídě rozbít hubu v zastoupení disentu.Až na pár výjimek se stejně nedostali hieharchii výše a splnili užitečnou roli blbců.Jen Šimon Pánek se dostal až do Člověka v tísni a vesele se mu žije z peněz,co pro něho vydělávají jiní,včetně jeho bývalých spolustudentů.Jinak se vlády zmocnili najednou prozřelí komouši,jako např.V.Dlouhý a s nimi banda úplně neschopných disidentů.Dopustili rozkradení a rozprodání státu do cizích rukou a to včetně strategických surovin,jako je voda.Není skutečně co slavit.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

18.11.2017 11:20

Studené příšeří listopadu...dlaně studí, vůně chryzantém, modlitby obrácené do věčnosti, odkud se ozývají ve snách naši předci, naši nejbližší. Do ticha zkapává vosk hromničky, knot se vnoří do roztaveného zbytku....živote, proč jsi tak pomíjivý...? Vždyť nemáme čas ani na omluvy těm, které jsme zklamali. Naše vina, náš hřích a prosba za odpuštění. A tolik naděje, jíž jsme vkládali do života, do nenaplněné touhy, která nás spojuje se světlem světlušek. Svatojánci o jejich noci svítili svou lucerničkou tomu, kdo se vydal za světlem, které při doteku zhasne. Tak daleko jsme byli.....A teď čekáme na zázrak vně pomíjivého světa. Žádné prapory nevlají, jenom součet dobrých skutků nás osvobodí. Láska nic neváží, je lehká jako vzduch. Jenom tu si s sebou odneseme tam, kde tušíme setkání s těmi, kteří nás zrodili, myli, milovali a dýchali za nás. Neboť všechno co v nás zrálo k plodům, je cestou k našemu Ježíši Kristu. ....Žijme v pravdě tak, abycom se nebáli smrti, ale abychom se těšili na naše blízké a na možné znovuzrození. ....Mějte se hezky.


 
                                      P.C.Roberts: Spojte se se mnou a změňme svět!

P.C.Roberts: Spojte se se mnou a změňme svět!

Vědci Harvardu se shodli, že Margaret Mead má pravdu. I jen pár lidí dokáže změnit svět.

Podle poslední (a falešné) zprávy vlády a presstitutek je dnes počet amerických nezaměstnaných nejnižší za posledních 17 let, zatímco ke zvýšení mezd a platů nedošlo.

Jak si vysvětlit plnou či dokonce až přeplněnou zaměstnanost, jež se obejde bez tlaku na vyšší příjmy?

Poslední domácí zprávy