• Neděle, 19. srpen 2018
  • Svátek má Rukojmí Ludvík

Kauza Zadeh: nová obžaloba - část 5
Počet návštěv: 876

Kauza Zadeh: nová obžaloba - část 5

- Zdeněk Jemelík - Článek od - Zdeněk Jemelík -

Projednávání obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Olomouci proti Shahramu Abdullahu Zadehovi (dále jen SAZ) a spoluobžalovaným kvůli nekalostem, jichž se měli dopouštět jako členové domnělé organizované zločinecké skupiny, založené SAZ z vazby v půli  r.2015, pokračovalo u Městského soudu v Brně před senátem předsedy Michala Kabelíka dne 4. prosince 2017. Před senát předstoupila obž. Eva Halámková, o které jsem se v předchozím díle zmínil jako o partnerce obž. Martina Veselého a  spojce mezi „operačním důstojníkem“, spolupracujícím obžalovaným  Ondřejem Kučerou, a poskytovateli svědeckých prohlášení.  

Pro soud je nová, proto předseda senátu si nejdříve udělal jasno v osobních poměrech paní obžalované. Zaujala mě úsečnost jejích vyjádření: převažují jednoslovné výroky. Výrazným vyjadřovacím nástrojem je krčení ramen. Předseda senátu se jí přizpůsobil krátkými otázkami. Pohotově reagoval na nejasnosti a nesrovnalosti v její výpovědi. Pozastavil se i nad délkou jejího mimomanželského vztahu s Martinem Veselým. Dialog mezi nimi chvílemi probíhal v českoslovenštině, což je pro mou generaci přirozené, ale někteří přítomní si všimli, že SAZ byl možná krácen v právu na tlumočníka ze slovenštiny.
 
Paní obžalovaná se nikdy nesetkala se SAZ. Vysvětlila, že do kauzy se dostala, až se její partner dostal do vazby. Navázala spojení s obž. advokátem Ondřejem Kučerou v domnění, že jako partnerův kamarád by jí mohl najít  ubytování v Brně, aby byla blízko partnerovi. Bydlení si ale nakonec zajistila sama.  Advokát ji požádal, aby vyhledala svědka Martina Valentoviče. Úkol splnila: zprostředkovala jeho setkání se svědkem. Při komunikaci používala „paštěty“ – tak spolčenci označovali mobilní telefony, jimiž je Kučera vybavil. Popsala podrobnosti průběhu pořizování svědkova prohlášení a vyplacení odměny. Myslela si, že svědkovo prohlášení by mohlo pomoci Martinu Veselému na svobodu, aniž by znala jeho obsah a aniž  by měla představu, v čem by mohla spočívat jeho prospěšnost. Zřejmě jí nepřipadlo, že by obstarání prohlášení mohlo být považováno za nezákonné jednání.
 
Následně na popud Martina Veselého navázala spojení se svědkem Janem Doležalem. O něm věděla, že podnikal s jejím partnerem, ale náplň jejich obchodů neznala. Měla mu vyřídit, že má vypovídat u soudu. Kontakt jí dal Martin Valentovič. Našla jej a spojila s Ondřejem Kučerou. Svědek  jí pak pro něj  přinesl prohlášení. Za to mu dala peníze, jež jí dal advokát. Prohlášení mu odevzdala. Jana Doležala vyzvala k návštěvě Martina Veselého ve vazbě, ale neuspěla.
 
Věděla, že Martin Veselý sepsal nějaké prohlášení v Bruselu, ale o jeho obsahu a významu nic nevěděla. Také věděla, že Petr Pfeifer měl být obětí únosu, ale netušila, zda je poškozený nebo viník. Nevěděla však, kdo je původcem prohlášení Martina Valentoviče a Jana Doležala.
Ondřeje Kučeru považovala za dobrého kamaráda. Věděla, že je právník. Několikrát se setkala s Petrem Pfeiferem, o němž rovněž netušila, čím se živí.
 
Obž. Martin Veselý využil možnosti vyjádření k její výpovědi ke stížnosti na opatření, která uplatňuje Vězeňská služba při návštěvách. Její vystoupení ale neokomentoval.
 
Paní obžalovaná odpověděla na otázky některých obhájců, ale po poradě s obhájkyní odmítla dále vypovídat, když přišel se svými otázkami na řadu SAZ. Ten pak pouze využil svého práva na vyjádření. Upozornil, že v jedné SMS, kterou četl žalobce, se vyskytuje slovo „hlavní“, o němž si žalobce myslí, že se vztahuje k němu. Považuje to za nesmysl, protože sám je obětí únosu a z toho vyvozuje, že „hlavní“ je někdo jiný. Z rozboru komunikace mezi svědky Halámkovou, Valentovičem, Veselým a Pfeiferem vyvodil, že SMS se jeho netýká a spolupracující obž. Ondřej Kučera zkresluje skutečnosti, pokud se snaží ji k němu vztáhnout.
 
Předseda senátu pak chtěl obž. SAZ umožnit, aby mohl aspoň 20 min. sledovat vystoupení obž. Martina Veselého, který však odmítl vypovídat dříve než dojde k výslechu svědka Jana Doležala.
 
Závěr jednání pak ovlivnilo prolínání tohoto řízení a rytmu rodinných návštěv pana obžalovaného SAZ. Pozorný předseda senátu na začátku jednání upřesnil čas, v kterém bude SAZ muset opustit jednání, aby mohl přijmout návštěvu. Až před opuštěním soudní síně se pan obžalovaný dověděl, že kvůli rodinné návštěvě přijde o výslechy nejdůležitějších svědků kauzy – policistů, jejichž výpovědím dodává zajímavost skutečnost, že nebyli slyšeni v přípravném řízení. Pan obžalovaný se kvůli této skutečnosti rozhněval a reagoval bouřlivě, s výtkou krácení jeho práva na vyslýchání svědků za rovných podmínek, opřenou o odkazy na judikáty Evropského soudu pro lidská práva a na porušení závazků České republiky, vyplývajících z Úmluvy o lidských právech. Také obhájci dali najevo nespokojenost s tím, že nedostali předem informaci o programu odpoledního jednání. Předseda senátu je odbyl s tím, že přece měli možnost včas se zeptat. Zřejmě si vůbec nepřipouští myšlenku, že by soud měl obhajobě poskytnout rozvrh výslechů s předstihem. SAZ přirozeně nedal přednost přítomnosti při výsleších před návštěvou a nahněvaný opustil soudní síň. Předseda senátu pak krátce na to jednání přerušil.
 
Na začátku  odpoledního jednání pak seznámil přítomné s podáním, které mu během přestávky doručila obhájkyně SAZ Ilona Procházková. Sdělila v něm, že kvůli zdravotním potížím není způsobilá ustát pokračování jednání. Předsedovi senátu nezbylo než uvážit, zda má věc SAZ vyčlenit do samostatného řízení nebo jednání odročit. Rozhodl se rozumně pro odročení. Nelze ovšem vyloučit, že by aspoň jeden z nepřítomných obhájců SAZ na odpolední jednání dorazil, kdyby se o záměru vyslechnout policisty dověděl na začátku líčení.
 
Hlavní líčení bude pokračovat 11. prosince 2017.
 
Autor byl dne 4.11.2017 na návrh Johna Boka vyloučen ze Spolku na podporu nezávislé justice v ČR Šalamoun. Pokračuje v činnosti ve spolku CHAMURAPPI  z.c.
 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

A jaké morální odměny se dočkaly Albánie, Rumunsko a Jugoslávie, co byly proti okupaci ČSSR; státního bankrotu s fondy Madoffa, zastřelení bez soudu Ceaucesca a humanitárního bombardování Srbska a Černé Hory

A jaké morální odměny se dočkaly Albánie, Rumunsko a Jugoslávie, co byly proti okupaci ČSSR; státního bankrotu s fondy Madoffa, zastřelení bez soudu Ceaucesca a humanitárního bombardování Srbska a Černé Hory

Úmysly států Varšavské smlouvy nebyly při obsazení Československa jednotné; zúčastnila se ho vojska SSSR, Polska, NDR, Maďarska a Bulharska, invazi odsoudila Albánie a Rumunsko, ze zemí východního bloku ji nepodpořila Jugoslávie, byť nebyla členem RVHP ani Varšavské smlouvy.

V srpnové dny 1968 jsem jako známý naivní antikomunista halekal v naší Kolibě: Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, a na náš okresní asfalt jsem s partou psal: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil…

V srpnové dny 1968 jsem jako známý naivní antikomunista halekal v naší Kolibě: Běž domů Ivane, čeká tě Nataša, a na náš okresní asfalt jsem s partou psal: Lenine, probuď se, Brežněv se zbláznil…

Byla to hektická doba, zatímco kolem se všichni snažili na mně přiživit, jelikož jsem byl jediný bezpartijní s oprávněnou nenávistí, jelikož mého tátu vyhodili jako učitele ze školství k lopatě, jelikož odmítl soudruhům jako věřící něco podepsat a někam vstoupit...

Zabíjí nás kapitalizmus?

Zabíjí nás kapitalizmus?

Americká firma Monsanto vyvinula v r. 1970 herbicid (prostředek ničící polní a zahradní plevel), obsahující glykofasfát zvaný Roundup (Zátah). Počáteční úspěch nového herbicidu vystřídala po čase podezření, že glykofasfát v Roundupu přítomný je karcinogenem, čili látkou způsobující rakovinu.

Poslední domácí zprávy

Karel Kryl

Byl to Karel Kryl

Kdo vám na první dobrou vytane na mysli při vzpomínce na rok 1968? Dubček? Černíkova vláda? Různí reformní komunisté, kteří se mávnutím...