• Neděle, 18. únor 2018
  • Svátek má Rukojmí Gizela

Kdo říkal o smrti Jana Palacha pravdu - spisovatelé Josef Škvorecký či Jerome David Salinger, nebo vrah Josef Mašín…?
Počet návštěv: 905

Kdo říkal o smrti Jana Palacha pravdu - spisovatelé Josef Škvorecký či Jerome David Salinger, nebo vrah Josef Mašín…?

- Břetislav Olšer - Článek od - Břetislav Olšer -

Omlouvám se, ale některé věci je nutné opakovat a připomínat, jinak bychom ztráceli úctu sami k sobě. Psal jsem o těchto mých dvou hrdinech pokaždé, když měli výročí svého odchodu z tohoto světa; nesmrtelnost člověka je přece přímo úměrná lidské paměti. Každý z nás si to sobecky kvůli sobě přeje, aby to tak fungovalo...?

To povídání asi zase nebude skoro nikoho zajímat, ale je mi to v podstatě jedno; píší článek pouze pro sebe a pro ně – na paměť Jana Palacha a Josefa Škvoreckého. Dlužím to těmto svým dvěma sice rozdílným hrdinům, které však spojuje velká nedostižitelná vnitřní víra v člověka; lze snad tato slova nazvat frází...?

Proto zpět k pietě; jednadvacetiletý student filosofie Karlovy univerzity Jan Palach dobrovolně vzplál 16. ledna 1969 a tři dny nato 19. ledna zemřel. Svým činem chtěl neivně upozornit na nesvobodu nastolenou po okupaci v srpnu 1968 a především na mrazivou lhostejnost lidí k poměrům v jeho zemi.

Před Muzeem si odložil sako, pak se polil benzínem a zapálil… Pak chvíle patosu; jak hořící pochodeň běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit výhybkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem…

Nesmrtelnost člověka je přímo úměrná lidské paměti, proto si znovu připomínám nejen smrt Jana Palacha, ale i nedožitých 95 let Josefa Škvoreckého. Myslím na něho o to víc, jelikož neměl žádné potomky, takže už nikde neexistuje žádný jiný člověk tohoto příjmení. Zemřel 3. ledna 2012 v kanadském Torontu; Jan Palach se zapálil 16. ledna 1969…Výsledek obrázku pro foto olser škvorecký

Pořád vidím Josefa Škvoreckého, jak růžolící při našem zářijovém torontském setkání v roce 1997 popíjí whisku, když jsme spolu u jeho švagra Lumíra Salivara oslavovali Mistrovy 73. narozeniny; narodil se 27. září 1924 v Náchodě. Vzpomínka na Josefa Škvoreckého…

U památníku Josefa Škvoreckého v Náchodě...

A právě spisovatel Josef Škvorecký ve své knize Mirákl napsal, že Palach patřil k lidem psychicky vyčerpaným. Život si podle Škvoreckého bere jen člověk bezprostředně ohrožený na životě, což však nebyl případ invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa…

Tenkrát jsem se Josefa Škvoreckého zeptal: „V knize Mirákl píšete také o upálení Jana Palacha a zmiňujete se, že to byl čin šílence. U nás je dnes tento nešťastný sebevrah ctěn jako národní hrdina. Trváte i přesto na těchto svých slovech o něm?”Související obrázek

Snímek: Břetislav Olšer

„Dívejte, nechci se dotknout citů nikoho, ale to, co on udělal, toho by normální člověk nebyl schopen. Když se na to díváte z hlediska psychiatrie, je něco takového nenormální. Normální člověk je schopen sebevraždy jedině v extrémní situaci, kdy má volbu mezi tím, že buď prožije něco strašného, nebo místo toho zemře. Klobouk dolů před tímto jeho činem, obětoval přece svůj život a nebyl to čin, kterého by byl schopný kdokoli…”

A dodal, že navíc vše, co bylo o Janu Palachovi v Miráklu napsáno, vyslovila hlavní postava Dannyho Smiřického. A literární licence přece nezakazuje patřičnou fabulaci. Samozřejmě, v případě svobody slova… Mirákl, který byl napsán v emigraci v letech 1969-1972, má svého hlavního hrdinu.

Danny Smiřický působí v románu Mirákl jako cynik, který si dovolil lakonicky říct: … „Jednoho dne se na Václavském náměstí podpálil jakýsi student…“ Nyní budu citovat z českého vydání Miráklu, Atlantis 1991, str.325:Výsledek obrázku pro foto skvorecký mirákl

…“K večeru jsem seděl v Očenášově mládeneckém bytě ve vile na Babě. “Člověče, víš co mi řekla Vrchcolábova Renátka?” povídal. “Víš, co mi řekla? Že držej na koleji vigilie a střídavě si čtou jeho závěť a zpívaj národní hymny. Šárka je tam, že je bude držet s nima, člověče! Inteligentní lidi a jeden hysterickej psychopat je takhle zpitomí. Nakonec Rusáky donutěj k tomu, co říkal Hejl. To už jsme teda s rozumem úplně v prdeli.”

Koukal jsem francouzským oknem na zimní noc. Na vedlejší parcele stála rozestavěná budova z bílého a strakatého mramoru…. “Hejl!” vzdychl Očenáš. “Má dojem, že hraje důležitou politickou roli v důležitým historickým období. Z klinickýho hlediska je to psychopat s mučednickým komplexem.”

“Brzy si vykompenzuje, když bude takhle vyvádět,” řekl jsem… (Onen Hejl představoval v Miráklu Václava Havla, který už v šedesátých letech věděl, kam jeho ambice směřují…)

Mirákl, str. 412: …”Byl jsem už docela při vědomí, opět já. Daniel Smiřický, pomýlený kontrarevolucionář menšího významu, převychovatelný, autor libret k muzikálům, detektivních románů a filmových veseloher, bojící se ne tak Boha, jako světa, skeptický…”

Palach se stal pro mnohé zkrátka hrdina, pro nás, co jsme zbabělci. (Možná podobní těm ze Škvoreckého románu "Zbabělci"...) Jeho smrt měla ukázat, že má cenu bojovat proti porušování základních lidských práv. Chtěl apatické spoluobčany povzbudit k dalšímu boji…

O tom, že čin Jana Palacha nebyl krokem zoufalého a nešťastného člověka, svědčí přepis rozhovoru, který s Palachem před jeho smrtí na Klinice popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy (LFH UK) natočila ošetřující lékařka MUDr. Zdenka Kmuníčková. Palach jí sdělil, že k tomu, aby se zapálil, potřeboval vztek… Rozhovor s Janem Palachem v nemocnici…

S výše uvedeným rozhovorem v nemocnici pár hodin před jeho smrti rovněž souvisí i následující Palachův dopis: „Naše požadavky jsou: 1. okamžité zrušení cenzury; 2. zákaz rozšiřování ‚Zpráv‘.“ Co byl časopis Zprávy, vydávaný v komunistické NDR, kde mezi 30. srpnem 1968 a 10. květnem 1969 jich vyšlo 61 čísel? A v tiráži jsme mohli číst, že ho vydává „redakční rada při spojeneckých vojskách“...

Dovolte mi krapet skoro demogogie; dá se ale srovnat invaze pěti armád Varšavské smlouvy do Československa, kromě Jugoslávie a Rumunska, s okupací Protektorátu Böhmen und Mähren Hitlerovými nacisty? S plynovými komorami, krematorii…? Kdy by se měl mladý citlivý člověk cítit víc v ohrožení svého života – 15. března 1939 nebo 21. srpna 1968…? Po bitvě je každý generálem.

Co kdyby Palach místo upálení emigroval? Dnes by třeba žil, možná velmi dobře, třeba v USA… Ovšem, byla by to zbabělost, že uteče před komunisty a Sověty, aby ostatní nechal v rejži. Jako mnozí politici, dokonce dnes v české vládě. A proč se mi po vyslovení jména Palach, který nikdy nikoho nezabil, vybaví činy islamistických sebevražedných atentátníků, kteří také zabili sebe, k tomu však i tisíce nevinných osob...

Muslimští sebevražední atentátníci se zabíjejí na protest proti bezvěrcům...

Přesto novinář a fotograf portálu Čítárna Mik Herman napsal: „Co na tu Palachovu společenskou paranoiu říct? Jen to, že způsob, jak většina lidí samozřejmě přejímá oficiální názor Palach-hrdina, mi silně připomíná dobu socialismu. Paradoxně … A tak mě napadá, co se vlastně změnilo…? Ještě, že jeho tvář není na lízátkách…“

Mik Herman ovšem též napsal: "Učitelka dějepisu Kendíková tvrdí malým dětem: "Jeho smrt ukázala, že má cenu bojovat proti porušování základních lidských práv". A kvůli tomu se paní učitelko člověk musí upálit?

Dlouhodobě pomýlený senátor Štětina pro změnu řekl Parlamentním Listům: "Je mnoho podob statečnosti. Mašínové i Palach byli hrdinové své doby." Nepochopitelnost takových výroků a otevřená neúcta k životu samému, připomíná profesora dějepisu v Remarquově románu "Na západní frontě klid", který podobně agitoval u mladých lidí o potřebě položit svůj život za svoji vlast. A všem zničil život..."

Sebeupálení Jana Palacha spustilo v tehdejším Československu vlnu podobných sebevražd. Od jeho smrti v lednu 1969 do dubna téhož roku se u nás upálilo dalších dvacet devět lidí, kteří se k Palachovi hlásili, z toho jich sedm zemřelo. Politické důvody však prý měl jenom Jan Zajíc. Lékaři tehdy mluvili o “epidemii”. Dnes, devětačtyřicet roků od jeho úmrtí, by asi velmi smutně pohlížel na fakt, že svůj odkaz nedokázal zasadit do úrodné půdy.

Třeba brutální vrah Josef Mašín, jehož sestra je voličkou Jiřího Drahoše,  si však servítky nikdy nebere. Tvrdí, že Jan Palach byl „popsán ve dnech předcházejících jeho činu jako člověk trpící depresí. Deprese není normální stav. Byl to čin psychicky nemocného člověka…“

Nalijme si čistého vína; Josefu Mašínovi byl, je a bude Jan Palach vždycky ukradený. Pouze využívá všeho, co by ho mohlo přimět plivnout si na Čechy, do jejichž země se bojí jako mnohonásobný vrátit. Ne proto, že by ho svým protimašínovským postojem urazili, ale protože má strach, jak by se díval do očí těm, kterým zavraždil jejich nejbližší.

A i kdyby byl Palach cvok na entou, nikdy by nedosahoval úrovně psychopatů Mašínů a spol., šmrncnutých sociopatogenností; ti moc dobře ví, že jejich činy byly zvrhlou zbabělostí. Vraždili každého, kdo se jim postavil do cesty za jejich pseudoamerickým snem a způsobem života. Celkem tato banda zabila sedm mladých lidí, údajně ozbrojených komunistů. Jednoho však napřed museli omámit, pro jistotu mu svázat ruce, zastřelit ho a ještě podřezat…

Spolupracovník a agent CIA Mašín: Daj-li mi tu medaili, čí nedaj-li…? Nemýlíte se, je to ten samý Topolánek, který dnes kritizuje CIA, že ovlivňuje českou justici. Časy se mění a Topolánci s nimi… Jen brutální vrazi zůstávají nepotrestáni… http://www.svetkolemnas.info/novinky/domaci/4417-cesky-rozhlas-cia-ovlivnuje-soudy-toplanek

Ani kdybych nemohl přijít na jméno Palachovi, o němž bych si nikdy nedovolil tvrdit, že byl zbabělec, což klidně mohu říct o Mašínech a jejich kumpánech. A nejen já, kromě dnes již oficiálního předvolebního podvodníka Mirka Topolánka, který se letecky za peníze daňových poplatníků dopravil premiérské vyznamenání až do Washingtonu právě Josefu Mašínovi…

Inspirací Palachovi bylo sebeupálení vietnamských buddhistických mnichů na protest proti perzekuci buddhistů v Jižním Vietnamu v amerisko-vietnamské válce; proti desetileté okupaci Vietnamu americkými vojáky, kteří zabili tři miliony místních obyvatel…

Upálení vietnamského budhistického mnicha na ulici v Saigonu. (11. června 1963)

Předvečer 11. června 1963; šestašedesátiletý buddhistický mnich Thích Quang Duc usedl na ulici v Saigonu do pozice lotosového květu k pravidelné modlitbě. Tehdy už dobře věděl, že se ten večer je jeho poslední. Poté se náhle pohnul, ze záhybu roucha vytáhl sirky a jednou škrtl. Ruku pak volně spustil do klína a během několika vteřin vzplanul. Lidé, kteří jeho počínání viděli, později uvedli, že se ani nepohnul, a dokud mu kouř nevnikl do plic, stále se modlil…

„Hrdinstvím není hrdinská smrt, protože smrt je rychlá, hrdinstvím je hrdinský život…“ napsal Federico García Lorca. „Známkou nezralého člověka je, že chce kvůli něčemu podstoupit vznešenou smrt, zatímco známkou zralého člověka je to, že chce kvůli něčemu v příkoří žít,“ přidal Jerome David Salinger... Jak jsem se v Torontu opil s Josefem Škvoreckým

Inu, ani jedna z těchto moudrých vět se rozhodně nehodí k Josefu Mašínovi a jeho kumpánům, kteří viděli jen své sobecké zájmy a byli schopni pro ně kdykoli kohokoli krutě zavraždit… http://www.rukojmi.cz/clanky/5299-ciste-hypoteticky-na-co-bych-se-zeptal-akademika-jiriho-drahose-v-televiznim-rozhovoru-kdybych-s-nim-byl-v-duelu-kdyby-misto-prezidenta-milose-zemana

Josef Mašín: Upálení Palacha? Jenom čin psychicky nemocného člověka

Studentka se upálila na protest

Kdo má o Palachovi pravdu

Číňan se oběsil pro zabití svého syna

„Nechali mi klíče od své chaty, bytu a dvou aut, k tomu milion…”

Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi” jako eKniha – (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.01.2018 20:31

Mašínové byli,na rozdíl od svého otce,obyčejní vrazi,kteří své vražedné choutky maskovali údajným protikomuvistickým odbojem.Jen žádného výše postaveného komunistu nikdy nenapadli,neměli k tomu odvahu.Tak se zmohli na útoky na buď neozbrojené či vesnického policajta,jehož náplní práce bylo vyšetřování ukradených slepic či králíků a ještě urovnávání sporů mezi sousedy.Tedy žádný odboj,ale snaha o bezpracný život.Jak se dověděli,že se o ně zajímá STB,hned hrdinně vzali nohy na ramena.A bylo po celém protikomunistickém odboji.Mašín nemá žádné právo mluvit ohledně Palacha a dalších.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

19.01.2018 19:38

Kdo spáchá jakkoliv myšlenou sebevraždu, byť s národnostním obsahem, je navždy ztracen v boji proti novému, ještě nebezpečnějšímu zlu. Dnes by Jan Palach jistě bojoval proti zločinci vedenému vojenskému paktu NATO. Jistě by argumentoval, že zástupci všech západních zemí ujišťovali Michaila Gorbačova, že se NATO nepohne ani o krok východním směrem. Gorbačov dostal ujištění od všech hlav států a byla vyjádřena jasná podpora na diplomatickém poli. Zdůrazňuji: Ani o krok se severoatlantická aliance nepohne. Na základě těchto závazných slibů přistoupilo Rusko k likvidaci Varšavské smlouvy. Vzdalo se všech území, které mu byly přiděleny na základě Jaltské konference. Tím, že NATO svůj slib nedodrželo, znamená zhoubu všech jednání o míru v Evropě. Jsme okupováni nejhnusnějšími lháři a podvodníky v dějinách lidstva. Tato vojenská mašinérie a sebranka, která ji řídí má na svědomí miliony životů na všech kontinentech světa. Jenom prašivý pes nedokáže držet slovo. Jenom šílenci zvrátí sliby, kterými ubezpečili Gorbačova, že Rusko bude žít v bezpečí. To, že jsme vstoupili do NATO se rovná národní sebevraždě. Především proto, že NATO zde nemělo co dělat. Jakýkoliv ústupek vůči této krvelačné bestii nechápu. Vždyť přece není možné naslibovat naprostou bezpečnost Rusku a hned na to ji porušit. Protože se lháři se nediskutuje, tím se člověk jenom poníží, prohlašuji a myslím to vážně, že jsem se stal nepřítelem USA a NATO na život a na smrt. Tito podvodníci nemají právo jakkoliv se mnou komunikovat. Jsou to zločinci, vrazi a lháři. Plivu jim do prolhaných dršek!!! ....VOLME ŽIVOT, VOLME ZEMANA !!


 
Děda Dědovič

Děda Dědovič

19.01.2018 17:02

Osobně si myslím,že ten studentík byl mírně řečeno trochu pošahaný a nebo těžce nemocný, co tím dokázal?


 
Spadne klec na premiéra Netanjahua než přijede do Česka? Vyšetřování trestních kauz může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry;  je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií

Spadne klec na premiéra Netanjahua než přijede do Česka? Vyšetřování trestních kauz může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry; je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií

Hrozí snad v Izraeli předčasné volby a spadne klec na premiéra Benjamina Netanjahua dřív než přijede do Česka? Vyšetřování jeho trestních kauz, které se táhnou od loňského roku, může vyústit v jeho obvinění z korupce a zpronevěry; je podezřelý též z přijímání drahých darů a korumpování médií...

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy...

Únor se tak stal velmi významným měsícem roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy...

Byl to báječný měsíce roku 1986 pro dva židovské vyzvědače, žijících ve vězeních tisíce kilometrů od sebe vzdálených; Karel Köcher vězněný v USA a Natan Ščaranský, sovětský disident z Moskvy... Oba, i s Köcherovou manželkou Hanou, se před 32 lety chystali na výměnu svého věznění za svobodu.

Mladé lidi budou školit o demokracii Wollner z ČT a Bakalovi redaktoři?! Petr Žantovský vysílá zásadní výzvu ministerstvu...

Mladé lidi budou školit o demokracii Wollner z ČT a Bakalovi redaktoři?! Petr Žantovský vysílá zásadní výzvu ministerstvu...

TÝDEN V MÉDIÍCH V probíhajícím sporu o Český rozhlas se nehraje o svobodu slova, ale o vliv na zpravodajství jako v České televizi. Petr Žantovský v tom vidí analogii se situací z období televizní krize, kdy politici kapitulovali a předali Kavčí hory do rukou tamních redaktorů. Mediálního analytika rovněž zaujalo, že se rozjíždí program, v jehož rámci bude šéfreportér ČT Marek Wolner a lidé z Bakalovy party jezdit po Česku a školit studenty o demokracii. Moc by ho zajímalo, jestli na to bývalá ministryně školství Kateřina Valachová vypsala výběrové řízení a jak k tomu došlo, že zvítězily zrovna Evropské hodnoty nově vedené pornohercem Jakubem Jandou.

Trojka vypečených investigativců John-Kroupa-Klíma ještě nedávno jela vesele

Trojka vypečených investigativců John-Kroupa-Klíma ještě nedávno jela vesele "investigativně" dál a vpřed, než Klíma poplival svého kámoše z mokré čtvrtí Johna, který prý nebyl novinář, natož dobrý...

Nyní je na čase vyprávět příběh partičky investigativních mistrů světa a popsat jejich trapný držkopád z nadoblačných výšin vlastní nadutosti. Bylo 12. února 2010, když byla v televizi uvedena 13. komnata Josefa Klímy, kterou pro diváky tohoto cyklu spolu s režisérkou Adélou Sirotkovou otvíral Klímův přítel a známý investigativní novinář Janek Kroupa.

Poslední domácí zprávy