• Neděle, 27. květen 2018
  • Svátek má Rukojmí Valdemar

Rozhovor prezidenta republiky pro Pressklub na Frekvenci 1
Počet návštěv: 1114

Rozhovor prezidenta republiky pro Pressklub na Frekvenci 1

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Frekvence 1 právě teď živě vysílá z Masarykovy pracovny v Lánech, kde už je spolu se mnou prezident Miloš Zeman. Pěkný podvečer.

Hezký podvečer.

Pane prezidente, před chvílí skončila Vaše schůzka s premiérem Andrejem Babišem. Co Vám sem přijel na zámek v Lánech říci?

Původně jsme chtěli probrat jenom jedno téma, a sice výsledky jeho sněmu, nebo jak se to jmenuje, hnutí ANO, ale přibylo další téma, a to je Sýrie. Takže tato dvě témata jsme probírali.

Pokud jde o vyjednávání o nové vládě, Vy jste dal panu premiérovi v týdnu doporučení, aby to tedy zkusil jednat s SPD a komunistickou stranou. On Vám pravděpodobně sdělil, že bude jednat dál s ČSSD. Je to dobrý krok, aby se vrátil k jednání s ČSSD?

Já bych Vás opravil, pane redaktore, pan premiér mě sám požádal, abych mu dal, chcete-li to nazvat doporučení nebo názor nebo radu, to je úplně jedno, jak to nazvete. A dokonce veřejně prohlásil, že toto doporučení pro něj bude zásadní. Cituji Andreje Babiše. Jak se někdy politikům s jejich hnutím nebo stranou stává, tak přijel na zasedání hnutí ANO a zjistil, že všechno je jinak. To už tak bývá.

To znamená, vzal jste jeho zprávu na vědomí, tu dnešní, kterou přivezl, a necháváte ho tedy dál vyjednávat.

Ale samozřejmě že ano, protože je to premiér a nikoli prezident, který má sestavovat vládu. To už jsem řekl asi desetkrát.

To je jasné, přesto to sestavování nějakým způsobem drhne, pan premiér říká na Novinkách.cz, že by chtěl mít návrh vlády do pátku. Toto Vám řekl také, o pátku?

Přibližně ano, ale důvěřuj, ale prověřuj. Počkejme si.

Pokud jde o budoucí vládu, podle Vás je lepší kabinet ANO a ČSSD, pokud vznikne, anebo kabinet s podporou komunistů a SPD, a proč?

Milý pane redaktore, já jsem Vám před jednou minutou řekl, že to není prezident, ale premiér, mnou jmenovaný premiér, pochopitelně, který sestavuje vládu. Premiéra jsem jmenoval proto, že to byl vítěz voleb, a dokonce vyhrál o parník, jak říkají vodáci.

Takže, první pokus Andreje Babiše zněl, uděláme koalici sto tři s ODS. Kdyby s tím za mnou přišel, já pokrčím rameny, a bude koalice sto tři. To znamená ANO a ODS.
 

Druhý pokus, protože ho ODS odmítla, tak tam byla ta kombinace se sociální demokracií a tolerance komunistické strany. To byl jediný případ, kdy na sjezdu sociální demokracie jsem se za něco podobného přimluvil, prostě proto, že jsem byl osm let předsedou této strany, takže jsem měl na to právo.

Pak, když toto jednání zatím ztroskotalo, tak tady vlastně už zbývalo jediné řešení, a sice jednobarevná menšinová vláda odborníků s tolerancí SPD a KSČM. A proti tomu, jak jsem si všiml, se zase vzbouřila část, zdůrazňuji část, hnutí ANO.

Takže já jsem člověk, který má ve své spíži mnoho dobrých konzerv, a pokud chce někdo ochutnat fazole s párkem, dostane fazole s párkem, pokud má chuť na telecí řízek s bramborovou kaší, dostane telecí řízek.

Pane prezidente, telecím řízkem pravděpodobně myslíte případnou úřednickou vládu?

Ne, ne, ne, to jsem ještě neřekl, ale přiznávám, že i tuto variantu jsme s Andrejem Babišem okrajově probírali, v případě, kdy by nevyšly žádné jiné varianty.

Teď mám pro Vás takovou oddechovou otázku, která se týká jednání o nové vládě. Lidé sází na to, kdy Česko bude mít novou vládu v sázkových kancelářích, a do léta to podle většiny sázkařů nebude. Já bych si taky vsadil. Poradil byste mi, jak mám vsadit?

Poradil. Já myslím, že do léta, to jest do konce června, to bude, protože dneska už vlastně opravdu zbývají jenom ty dvě možnosti, které jsme spolu probrali. Buď se teda dohodne ANO a sociální demokracie, anebo se nedohodne, a v tom případě jsou připraveny dvě strany tolerovat menšinovou vládu Andreje Babiše. Já klidně podepíšu obě varianty, protože, potřetí Vám zdůrazňuji, že tady nejsem od toho, abych vládu sestavoval.

Pane prezidente, další velmi aktuální téma, Vy už jste ho zmínil. Jednal jste s Andrejem Babišem o náletech v Sýrii, které byly českého času v noci z pátku na sobotu. Premiér Babiš říká, že útok byl nevyhnutelný, alespoň tak to byl včerejší jeho postoj. Řekl Vám ho? A jaký názor máte Vy?

Nejdříve to méně důležité, to znamená stanovisko Andreje Babiše. A pak to důležitější, a to je stanovisko moje. Takže to méně důležité, kdybyste se díval na tiskovou konferenci Andreje Babiše po odchodu z Lán, tak byste zjistil, že pan premiér poněkud modifikoval svůj původní názor ze včerejška. Zdůvodnil ten včerejší názor tím, že chtěl být solidární se svými ministry zahraničí a obrany. Já jsem mu na to řekl, že je sice hezké být solidární, ale že čeští politici jsou českými politiky a nikoli politiky jakékoli jiné země.

A teď přejděme k tomu důležitějšímu, to znamená k mému stanovisku. Zastávám jednoznačný názor, že ozbrojený útok na jakoukoli zemi může být proveden pouze se souhlasem, respektive mandátem, což je totéž, Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. Jediná výjimka, kterou uznávám je, když se jedná o ozbrojený útok na islámské teroristy, jako je tomu například v Afghánistánu. To samozřejmě není případ Sýrie, protože tam zaprvé islámští radikálové bojují proti prezidentu Asadovi a nikoli na jeho straně, a zadruhé už jsou vytlačeni do kouta, takže nemají valnější význam. Kromě toho bych rád upozornil na fakt, že do Sýrie se začínají vracet první uprchlíci, což je nesmírně pozitivní zpráva, a jestliže nějaký ‚kaubojský‘ projekt tuto pozitivní zprávu mírně řečeno brzdí, tak je to samozřejmě chyba.

Když se podíváte na to napětí, tak, promiňte mi, že trochu odbočím, ale má to smysl, západ neuvěřitelně, pane redaktore, rozvrtal Střední východ. Začněme vstupem do Iráku s tvrzením, že jsou tam zbraně hromadného ničení. Žádné se nenašly, já bych chtěl ocenit svého předchůdce, prezidenta Václava Klause, který už tehdy říkal, že ten útok je nesmyslný. Místo toho, abychom se poučili z operace, která vedla k lidským ztrátám, včetně ztrát amerických jednotek, a teď tam bojují Kurdové s Iráčany, Iráčani mezi sebou, tedy šíité a sunnité, a to nemluvím o velkých materiálních ztrátách, tedy místo toho, abychom se z tohoto nesmyslu poučili, tak jsme udělali druhý nesmysl. A ten se jmenoval Libye. A díky skvělému zásahu Evropské unie, mimochodem vedenému tentokrát Francií, při čemž Sarkozy byl přítelem Kaddáfího, tak díky tomuto skvělému zásahu, dneska v Libyi nejen že není žádná regulérní vláda, ale přes území Libye proudí tisíce a tisíce ilegálních migrantů, kteří směřují do Evropy.

Inteligent, pane redaktore, udělá jednu chybu a pak ji neopakuje. Člověk s průměrnou inteligencí, spíše debilitou, udělá dvě chyby za sebou, a co říci o těch, kdo udělají tutéž chybu třikrát. Abych se vyhnul nějaké mezinárodní žalobě,…

Čekám na to, jak je otitulujete.

…tak Vám radši neodpovím. Budu pouze konstatovat, že je to hloupost, a to je to nejmírnější vyjádření, které zde mohu říci.

Pokud jde o tu noc z pátku na sobotu, probudil Vás někdo s tím, že se to děje, ten útok v Sýrii, nebo jste se dozvěděl po probuzení? Jak to probíhalo?

Ale to ne. Dověděl jsem se to po probuzení, a to je také v pořádku. Já rád spím. A na druhé straně, já bych tomu stejně nedokázal zabránit. Mimochodem Česká republika nemá Tomahawky, a i kdyby je měla, tak tak daleko asi nedoletí. Takže to je v pořádku, a to mně nevadí.

Řekl jsem panu premiérovi Babišovi, že považuji tu jeho první reakci za poněkud, jak bych to řekl, krátkozrakou, dejme tomu. A on mně zcela logicky vysvětlil, že se chtěl solidarizovat se svými dvěma ministry, kteří, jak říkal, málem organizovali tiskové konference, jak milují útok na Sýrii. Já bych těmto ministrům takhle na dálku prostřednictvím Vaší rozhlasové stanice chtěl znovu vzkázat, jste, alespoň zatím, ministři vlády České republiky, nikoli vlády Spojených států, Velké Británie nebo Francie.

V této souvislosti tady mám aktuální posluchačský dotaz.
Dobrý den, pane prezidente, žiju za Prahou a sleduju zprávy o Sýrii. Mám se jako občan Česka bát? Díky Pavel Vodný.
Co byste Pavlovi odpověděl?


Pavle, není čeho se bát, ale na druhé straně, ano, obávejte se těch politiků, kteří reagují zkratkovitě, a v příštích volbách jim nedejte svůj hlas.

Opouštíme téma Sýrie, ale zůstáváme u noci z pátku na sobotu, protože nejen zpráva o útocích v Sýrii zaplavila světová média, ale světová média bohužel zaplavila i zpráva o úmrtí oscarového režiséra pana Miloše Formana. Měl jste rád jeho filmy, a případně jaké?

Já mám rád tři jeho filmy, ale za chvilečku Vám řeknu, to znamená asi za jednu minutu, až ty filmy vyjmenuju, který mám nejradši. Tak viděl jsem Přelet nad kukaččím hnízdem, viděl jsem Hoří, má panenko a viděl jsem Amadea.

Uplynula minuta, takže teď Vám říkám, Amadea mám daleko nejradši. Při vší velké úctě k těm dvěma předchozím filmům. A víte proč? Z řady důvodů, skvělé herecké výkony, nádherný děj, všechno v pohodě, ale to není pro mě osobně to nejdůležitější. Ten film otevírá věčné lidské téma, téma závisti. A jak dobře víte, vztah mezi Salierim a Mozartem je v literatuře, nebo chcete-li v historii traktován dvojím způsobem. První způsob, možná o něco četnější, ačkoliv nejsem si jist, řekněme, že je to půl na půl, je, že Salieri byl vlastně jakýsi protektor mladého Mozarta, a že mu pomáhal. A ten druhý způsob je, že mu záviděl, a že nakonec způsobil i jeho smrt. Ať je to tak nebo onak, to krásné téma, které v závěru toho filmu je třeba Rekviem. Viděl jste to?

Ano.

Tak si na to vzpomeňte, jak Salieri dopisuje Rekviem, to druhé téma je strašně silné, protože já jsem poznal tu obrovskou závist, jako téměř nejsilnější lidský cit. Poznal jsem ji u umělců, u sportovců, u politiků, u byznysmenů, v podstatě u každého s kým se člověk setkává jako politik, a mezi námi nejsilnější závist jsem poznal u komentátorů, tedy u novinářů, kteří sami v životě nic nedokázali, ale jenom komentují práci druhých.

Zůstal bych u filmu Amadeus. Já jsem, pane prezidente, ročník osmdesát dva, nepamatuji si tedy dobu, kdy byl natáčený mimo jiné v Československu. Vy jste tehdy jako občané Československa nebo lidé, kteří byli v Praze, věděli, že tu Miloš Forman točí Amadea, v té době?

Ve  kterém že to bylo roce?

Osmdesátý čtvrtý rok.

Myslím, že ne. Osmdesát čtyři, to mě zrovna podruhé vyhodili z práce, to je zajímavé. Takže jsem měl trošku jiné starosti. Tehdy ÚV KSČ si vyžádal jakýsi sborník textů, ineditní, nikoli tedy publikovaný masově, kde bylo asi deset autorů, mimo jiné my dva s Václavem Klausem, a když si tenhle ten sborník přečetl, tak dal pokyn k tomu, aby mě vyhodili z práce a aby zrušili oddělení, kde jsem pracoval. Byla to škoda, ale co se dá dělat. Takže v roce osmdesát čtyři, jak vidíte, jsem měl poněkud jiné starosti.

Poslední otázka k Miloši Formanovi. Měl jste možnost se s ním někde setkat nebo mluvit?

Bohužel ne. On poslední dobou žil v Americe, a dokonce jsem slyšel, že už ani nelétá do České republiky ze zdravotních důvodů.

Pane prezidente, dostávám se k dalšímu tématu tohoto týdne. Česko už nekolikátý den řeší otevřené přiznání biatlonistky a Sportovkyně roku 2017 Gabriely Koukalové, která ve své nové knize napsala, že bojovala s anorexií mnoho let. Obdivujete takové přiznání sportovce?

Že se nestydíte, pane redaktore. Já jsem se až dosud domníval, že Frekvence 1 je slušná a seriózní rozhlasová stanice.

To samozřejmě je. Ale zajímá mě Váš názor jako milovníka sportu.

Proč samozřejmě? Nic na světě není samozřejmého, to zaprvé. A zadruhé, očekávat od prezidenta České republiky, že se bude zabývat anorexií jakékoli sportovkyně, je v podstatě drzost. Já Vám tuto drzost promíjím, ale varuji Vás, abyste ji podruhé neopakoval.

Dobrá, dostáváme se k dalšímu tématu. Mladá fronta Dnes v týdnu napsala spekulaci o tom, že by kancléře pana Mynáře mohla nahradit paní Vitásková, což ovšem ihned dementoval Váš mluvčí pan Ovčáček. Nicméně zeptám se, setkáváte se s paní Vitáskovou a chtěl byste ji do svého týmu?

Paní Vitásková už asi rok je v mém týmu, to je zase jenom tradiční neinformovanost českých novinářů. Dokonce mě doprovázela na cestě našich podnikatelů do Ruské federace. Je to odbornice na energetiku a neprozradím velké tajemství, když řeknu, že ji chci jako bojovnici proti solárním baronům dát 28. října státní vyznamenání. A to je asi tak vše.

Jinak Mladá fronta byla kdysi o něco lepší než Lidové noviny, což je asi tak srovnání, že druhá liga je lepší než okresní přebor. Musím po této zprávě bohužel s lítostí konstatovat, že už v obou případech jde jenom o okresní přebor, stejně tak, jako o tvrzení, že kancléř se stane členem bankovní rady. Dva členy bankovní rady už mám vytipovány, a kdyby jako nic jiného, tak kdyby si ti redaktoři alespoň přečetli podmínky pro členství v bankovní radě, tak by věděli, že to musí být znalost bankovního systému, a to hluboká, zásadní a dlouhodobá. Takže ani jedno ani druhé není pravda, a já bych doporučoval všem čtenářům papírových médií, aby je odhlásili a aby místo nich se ponořili do internetu, protože tam najdou daleko objektivnější informace.

Třeba i na Frekvenci 1, když bych si přihřál polévku.

Vy máte internet?

Máme, www.frekvence1.cz. Teď tam zrovna lidé poslouchají náš rozhovor.

Tak tak to zkuste, ale to, co je důležité, je, aby Vaše internetové vysílání nebo server mohlo být vždy konfrontováno s něčím jiným, protože podstata přemýšlení, a Masaryk říkal, že myšlení bolí, podstata přemýšlení je v tom, že srovnáváte různé varianty. Když budete srovnávat Mladou frontu s Mladou frontou, tak nesrovnáváte nic. Jinými slovy, srovnávejte různé varianty a pak se vlastním rozumem rozhodněte.

Mám nicméně posluchačský dotaz, který se týká tématu, které jsme probírali.
Pane prezidente, nebyla by paní Vitásková dobrou premiérkou? Jaroslav, Strážnice.


Tak to by musela nejdříve založit politickou stranu, potom by s ní musela vyhrát volby jako Andrej Babiš, a kdyby se tak stalo, já bych ji samozřejmě s potěšením jmenoval. Budu mít na to ještě pět let času a volby budou za čtyři roky. Ale silně pochybuju, že se tak stane.

Za týden, v sobotu 21. dubna je sjezd KSČM. Vy už jste avizoval, že na něm vystoupíte. Ve stejný den, jako je tento sjezd, přinesou do katedrály svatého Víta na Pražském hradě ostatky kardinála Josefa Berana. Dopraví je sem z Vatikánu do Prahy. Kardinál Duka bude v ten den sloužit mši. Budete jí přítomen?

Nebudu jí přítomen, po dohodě s panem kardinálem mě bude zastupovat pan kancléř. Nicméně projednávali jsme celou tuto záležitost s panem kardinálem v době, kdy byly pochybnosti, zda se tento přesun uskuteční. Já sám jsem ho velice podporoval, a jsem rád, že k němu došlo.

Pane prezidente, v závěru našeho rozhovoru se dostanu k dalším posluchačským dotazům, protože už se nám blíží půl sedmá. Témata byla důležitá. Teď trošku taková možná pro Vás oddechová, uvidíme.
Dotaz od Gabriely z pražských Stodůlek.
Pražská primátorka Krnáčová z hnutí ANO oznámila, že nebude na podzim obhajovat svůj post, a bude pouze řadovou členkou hnutí. Pro Vás, pane prezidente, jako pro občana Prahy je to dobrá, nebo špatná zpráva? Ptá se Gabriela.


Víte, kdybych měl hlubší znalosti politiky na pražské radnici, tak bych Vám s radostí odpověděl. Ale já sebekriticky přiznávám, že ty znalosti prostě nemám. Ano, jsem občan Prahy, ale buď jsem na Hradě nebo jsem v Lánech a je velmi málo času, abych se zabýval životem Prahy. A lituji toho. I když je to strašně těžká práce a nikomu ji nezávidím. Takže proto neumím na Vaši otázku odpovědět. S paní Krnáčovou jsem se setkal několikrát. Působila na mě docela sympaticky, ale to je všechno, co o ní mohu říct.

Petr z Plzně se ptá.
Kdy naposledy jste, pane prezidente, objal nějaký strom?


Když se podíváte tady z okna, tak zjistíte, že to bylo včera, a sice když se podíváte támhle na tu kaštanovou alej.

Pro posluchače, díváme se do parku, do zahrad.

Ano, výborně. Tak to byl jeden z těchto stromů. Mimochodem objal jsem ten, který byl zraněný nějakou bouří nebo možná bleskem nebo větrem. To přesně nevím. Takže byl částečně ulomený, a já jsem ho objal tak trochu ze soucitu, abych ho pohladil.

Mimochodem v této souvislosti doplňující otázka ode mě. Už je v Lánské oboře jelen ze Šumavy, o kterém se psalo, že zde bude?

Prý tady je, a kolega Ovčáček už kývá, takže já si Standu někdy pozvu, až pojedu do obory, ale my už tady, pane redaktore, jednoho takového jelena máme. Říkáme mu Drzounek, protože on stojí pět metrů od Vás a kouká a nehýbe se. Tak uvidíme, jak se bude chovat Standa.

Další dotaz.
Jste velký čtenář knih. Kterou čtete nyní? Věra, Praha.


Životopis od Milana Syručka Francois Mitterranda.

A další dotaz od Jany z Kroměříže.
Myslíte se, pane prezidente, že by senioři a studenti měli mít slevu na jízdné, jak plánuje vláda?


Ale každá sleva je pro lidi, kteří mají hluboko do kapsy, velice vítaná, takže proč já bych měl bojovat proti těmto slevám.

Poslední posluchačský dotaz od Renaty.
Kdy se chystáte na setkání s brněnskými občany?
Předpokládám při nějaké cestě.


To zcela určitě ano. Jak víte, budu navštěvovat jednotlivé kraje podle procenta hlasů, které jsem tam dostal, ale samozřejmě navštívím všechny, takže to je jenom otázka pořadí, nic víc. Začne to Moravskoslezským krajem, bude to pokračovat Ústeckým krajem, Vysočinou, ale na Jihomoravský kraj určitě dojde.

Závěrečná otázka ode mne. Zmínil jste Vysočinu, kdy se chystáte na chalupu, pokud se mohu zeptat? Bude to v létě?

Jako vždy to bude v létě a chtěl bych to spojit právě s výjezdem do kraje Vysočina. Samozřejmě, že tam navštívím svůj rybník, i když není můj, ale je mi dovoleno stejně tak jako mnoha jiným na něm veslovat v nafukovacím člunu, ale bohužel byli jsme čtyři, respektive na začátku nás bylo dokonce pět, a z toho tři na Vysočině, tři kamarádi mi umřeli, takže teď už mám jenom dva. Teď už tam nebude to setkání, které tam jeden z mých přátel vždycky organizoval, takže mně zbývá jenom ten rybník a ten člun.

Přeji Vám, ať čas do dovolené pro Vás rychle uteče. Přeji Vám, abyste ustál další náročný pracovní týden, protože čeká Vás mnoho schůzek s politickými představiteli tady na zámku v Lánech.

Čeká mě série schůzek s předsedy politických stran a pro mě to bude zajímavé. Oni o to sami požádali, protože já se nikam necpu, nikam se nevnucuji. Prezident má přijímat ty, kdo se s ním chtějí setkat, ale nemá se jim sám nabízet respektive podbízet.

Pane prezidente, děkuji za dnešní Prezidentský Pressklub rádia Frekvence 1, za přijetí na zámku v Lánech. A příště na naší rozhlasové stanici opět na slyšenou.

Bylo to stejně příjemné jako s Xaverem, kterého mimochodem pozdravujte a vyřiďte mu, že až jednou v Las Vegas prodělá kalhoty, tak jeho kamarádi se určitě nebudou skládat na to, aby zachránili jeho finanční situaci.

Pravděpodobně nás slyší v letadle, protože říkal, že si zaplatil Wi-fi a že nás poslouchá. Tak šťastnou cestu, Vám hezký zbytek neděle. Na slyšenou.

Na slyšenou.

Miloš Zeman, prezident republiky, Frekvence 1, 15. dubna 2018

Hrad 

https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/rozhovor-prezidenta-republiky-pro-pressklub-na-frekvenci-1-1-14013

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

17.04.2018 20:14

V podstatě nic neříkající rozhovor.


 
Prolhaný pudl Washingtonu, píše The Daily Mail o Johnsonovi, bezduchém šaškovi; potvrdila to i dvojice ruských komiků, když nepostřehl, že se vydávala za nového arménského premiéra Pašinjana, jenž žádal rady, jak na Putina

Prolhaný pudl Washingtonu, píše The Daily Mail o Johnsonovi, bezduchém šaškovi; potvrdila to i dvojice ruských komiků, když nepostřehl, že se vydávala za nového arménského premiéra Pašinjana, jenž žádal rady, jak na Putina

Ministr zahraničí Velké Británie Boris Johnson, původem Turek jako poleno, se poprvé ztrapnil, když pronesl: „Domníváme se, že je nanejvýš pravděpodobné, že to bylo jeho (Putinovo) rozhodnutí použít nervovou látku v ulicích Spojeného království, v ulicích Evropy poprvé od druhé světové války…“

Víte vůbec, čeští antisemité, že při bratrovražedných bojích mezi Abbásovým Fatáhem ze Západního břehu Jordánu a vůdcem Hamásu Haníji v Gaze zabíjí Palestinci víc svých soukmenovců, než kolik jich zastřelili Izraelci?

Víte vůbec, čeští antisemité, že při bratrovražedných bojích mezi Abbásovým Fatáhem ze Západního břehu Jordánu a vůdcem Hamásu Haníji v Gaze zabíjí Palestinci víc svých soukmenovců, než kolik jich zastřelili Izraelci?

Čeští antisemité, neznalí reálií Blízkého východu a horující pro stát Palestina, ani netuší, že tento umělý stát tvoří dvě enklávy, které se vzájemně vyvražďují – Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, vzdálené od sebe asi sto kilometrů; bratrovražedný boj Fatáhu s Hamásem stál jen v roce 2007 životy více než 600 lokálních Arabů, co si říkají Palestinci...

Je možné, že kdyby Beneš přijal pomoc SSSR, nebylo by ani mnichovské zrady, Protektorátu Böhmen und Mähren, ani akce Anthropoid, heydrichiády a tisíce obětí v obcích Lidice či Ležáky, ani popravených na Pankráci...?

Je možné, že kdyby Beneš přijal pomoc SSSR, nebylo by ani mnichovské zrady, Protektorátu Böhmen und Mähren, ani akce Anthropoid, heydrichiády a tisíce obětí v obcích Lidice či Ležáky, ani popravených na Pankráci...?

Hypotetická otázka: Kdyby Beneš přijal pomoc SSSR, nebylo by ani mnichovské zrady a dnes bychom si nepřipomínali, jak před 76 lety došlo 27. května 1942 v Praze k jedné z největších odbojových událostí celé druhé světové války; útok na Reinharda Heydricha, resp. „hrdinství“ Gabčíka a Kubiše, co prý změnilo československé dějiny…?

Poslední domácí zprávy