• Středa, 17. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hedvika

Na solární dotace ve skutečnosti nikdo nechce sáhnout. To se člověk může jen zasmát, říká Alena Vitásková
Počet návštěv: 855

Na solární dotace ve skutečnosti nikdo nechce sáhnout. To se člověk může jen zasmát, říká Alena Vitásková

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Najít řešení, jak rychle efektivně snížit státní výdaje na obnovitelné zdroje, o to aktuálně usiluje prezident Miloš Zeman. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková má ale obavy, že prezidentova iniciativa nemá šanci na úspěch. „Jeho snaha vyjde vniveč, neexistuje vůle na solární dotace sáhnout,“ dodává.

Nelogické je podle Vitáskové hlavně to, že prezident Zeman domluvil, aby právníci ČEZ pomohli Úřadu vlády vymyslet, jak snížit výdaje na obnovitelné zdroje, solární energii zvláště. „ČEZ v tomto oboru však podnikal a podniká, je to naprosto nevhodné. ČEZ je ten, kdo sám má největší solární parky, na které pobírá podporu z veřejných financí,“ uvedla v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Vitásková byla šokována, že právě zmiňovaní právníci mají připravovat nějaká pravidla pro překompenzaci. A to především, když bere v úvahu i další okolnosti kolem solárních elektráren ČEZ, včetně jeho výkupu „hotových“ elektráren, z nichž mnohé nebyly dokončeny.

Kritiku obnovitelných zdrojů jinak považuje za zcela spravedlivou. „Přece nemůžeme v energetickém mixu říci, že jeden zdroj dostane podporu v nevídaných částkách, druhý nemá nic. Pak nehovořme o rovných podmínkách pro energetický trh,“ vysvětlovala v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Pochyby má Vitásková i tom, že by se nyní dalo udělat něco nad rámec solární daně zavedené v roce 2010. „My jsme s návrhem přišli jako regulátor už v roce 2013 v návaznosti na výtky Evropské komise vůči schvalování podpory pro obnovitelné zdroje,“ řekla a dodala, že jako regulátor v novelách energetických zákonů požadovali, aby se tam včlenila pravidla pro kontrolu zdrojů, protože ceny byly nastaveny nad rámec zákona. „Nic se neudálo, takže já nevěřím, že se teď něco udá. Navíc, když na regulační úřad nastoupili do rady lidé, kteří ty ceny nad rámec zákona před lety nastavili,“ zmínila.

Konkrétně prý uváděli požadavky na zavedení kontrolních mechanismů, požadavky na dodržování zákonem daných pravidel. Aby to, co už představuje překompenzaci, daný subjekt vůbec nedostával zaplaceno. „Dám příklad, vezměme solární zdroj, ale mohou být i jiné. Přesně na to, co řeknu, Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, když dělal kontrolu čerpání podpory na obnovitelné zdroje, takže vláda to samozřejmě musí znát. Některé solární elektrárny měly investiční návratnost za sedm let, ale ještě dalších třináct let dostávají podporu. Podle mě je to nemorální,“ zdůraznila Vitásková.

Kdyby se podle ní nastavila pravidla překompenzace, někteří by s podporou skončili po deseti letech, protože už by měli všechno doma. „Jiní s pomalejší návratností by dostávali podporu třeba dvacet let. Už se o tom mluvilo, ta možnost tady je, dá se to takto upravit, ale nevěřte tomu, že je na tom zájem,“ řekla Vitásková, která je přesvědčena o tom, že kdyby někdo takový zájem měl, musel by komunikovat s těmi, kdo vidí až do střev problémů.

Jediný, kdo na tom zájem má, je prý Miloš Zeman, který to napravit chce, ale nemá na to legislativní moc. „Stále na to upozorňuje. Jsem zvědavá, co s tím pan premiér udělá. Jsem přesvědčena, že na jeho straně zájem není. Několikrát jsem ho upozorňovala, že v Energetickém regulačním úřadě jsou zaměstnanci, kteří ty hanebné ceny na solární energii nastavovali,“ upřesnila s tím, že vládě už napsala jeden normální a jeden otevřený dopis.

Nejdřív vládu upozorňovala na pana Krejcara. „Nic proti němu osobně nemám, ale nemůže být ve vedoucí pozici na ERÚ, když ty ceny v rozporu se zákonem nastavil,“ zdůraznila a doplnila, že to je akorát výsměch lidem, kteří to platí. Zájmem rozběhnout výrobu z obnovitelných zdrojů byla podle Vitáskové schválnost, nikokli neznalost. „O opaku mě nikdo nepřesvědčí. To by jinak všichni kolem toho museli být hlupáci a to já nepředpokládám. Podpora se nastavila vysoko a ještě se prodloužila doba její výplaty,“ vysvětlovala.

Zmínila také, jak by měla vypadat zdravá podpora obnovitelných zdrojů do budoucna, jelikož Evropa chce zvedat podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 32 procent. „Pokud chceme na energetickém trhu rovné podmínky, podpora by neměla být vůbec. Buď ji musíte dát všem zdrojům, nebo žádnému. Jsem pro to, aby zdroje soutěžily na trhu bez podpory,“ sdělila Vitásková s tím, že to se nejspíše nestane, protože chtějí krást a mají málo.

Dotace do energetiky už v tuto chvíli prý stejně nemají opodstatnění. „Před patnácti lety, když se o obnovitelných zdrojích začalo hovořit, se nevědělo, co to bude a jak to bude drahé. Na začátku to podporu chtělo. To, že my jsme ji tady přemrštili a vytvořili z toho neskutečný byznys pro pár lidí, to byla špatná politika,“ řekla a doplnila, že sama s tím nesouhlasí, takže nemůže být v žádné vládní komisi.

Původní zdroj ZDE

„Když poukážu na to, že je možné ostudnou podporu zastavit, abychom dalších deset let nemuseli platit 160 miliard, nikdo to nechce slyšet. Proč by mě tam brali? Bojujte tam pak se všemi, když to nikdo nechce. Jestli to chystají právníci ČEZ, to se člověk může jen zasmát,“ uzavřela.

Psali jsme:

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.07.2018 19:13

Běžná praxe v ČR.Uděláme kozla zahradníkem a je po starostech.


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „100. výročí vzniku Československa v době neutichající evropské integrace“ s podtitulem „Přežijí národní státy snahu o evropský superstát?“ Seminář pořádal poslanec Jan Skopeček (ODS), který si přizval zajímavé hosty z různých částí politického spektra. O budoucnosti Evropy mluvil proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké Školy Ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, režisér a někdejší předseda KSČM Jiří Svoboda a analytik Ondřej Krutílek z think-tanku Pravý břeh.

Poslední domácí zprávy