• Středa, 17. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hedvika

Čtení na prázdniny: Pohádka o české zemi a zlých komunistech.
Počet návštěv: 1075

Čtení na prázdniny: Pohádka o české zemi a zlých komunistech.

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

„Bylo – nebylo, uprostřed jednoho kontinentu se rozkládala malá, ale krásná země. Ze všech stran byla obklopena horami a jen na několika místech se do ní dalo projít údolím velkých řek. Žili zde přátelští a pohostinní lidé se všemi dobrými i špatnými lidskými vlastnostmi. Přišli sem před mnoha staletími pod vedením svého stařešiny, a protože se jim země zalíbila, nazvali ji jeho jménem.

Založili si vlastní stát a prožili v něm mnoho dobrého i zlého.Od sjednocovacích bojů, přes rozkvět zemědělství, řemesel a vzdělanosti, náboženskou reformu, národnostní a náboženský útlak, morové rány a ztrátu samostanosti. Po tři sta letech područí a národním obrození si obyvatelé na sklonku první celosvětové války znovu vybojovali samostatnost. Neměla dlouhé trvání, už po dvaceti letech o ni zase přišli a po další celosvětové válce upadli do závislosti na veliké mocnosti. Za dalších dvakrát dvacet let se jim podařilo z vlivu upadající říše vymanit, aby se brzy jejich vláda přidala k bývalým nepřátelům a zrádným spojencům, kteří přispěli k zániku samostatného státu v r. 1939. V současné době je česká země pouhou kolonií, politicky a ekonomicky závislá na svém velké sousedovi, kterému stačí vydat krátký příkaz a v kolonii se poměry změní podle jeho přání.

Podle současných vládců této země a jejich podporovatelů a přisluhovačů bylo nejhorším úsekem dějin období vlády komunistů od konce druhé světové války do kabátové revoluce (kabátová se jí říká proto, že, každý, kdo mohl, rychle převlékl politický i ekonomický „kabát“ – rozuměj názor, aby se uplatnil v nových poměrech).“

 

Na konferenci na téma „Česká republika a výzvy nové doby“ vyvolal tento úvod projevu jednoho z účastníků vzteklou reakci organizátorů, pískot z publika a autor i řada jeho kolegů s podobnými názory byli z konference vykázáni.

 

Požádal jsem proto Pána času, aby mi splnil tři přání:

1. Aby zrušil a odstranil vše, co bylo v letech 1948 – 1989 postaveno, vyrobeno, opraveno a vrátil zemi do stavu na počátku r.1948, aby současní obyvatelé viděli na vlastní oči, jak země vypadala krátce po válce a před tzv. komunistickým převratem v únoru 1948.

2. Aby ponechal vše, co bylo vyrobeno, postaveno a opraveno po r. 1989 na svém místě.

3. Aby, až lidé pochopí, kdy, kde a jaké udělali chyby, vrátil zemi do současného stavu s tím, že poučení obyvatelé své chyby napraví.

 

Co se stalo?

Miliony lidí se ocitly bez střechy nad hlavou, bez pitné vody, elektřiny a energie (plynu a paliva).

Tisíce kilometrů silnic se proměnily v prašné cesty plné aut, bez možnosti natankovat benzín nebo naftu. Tisíce kilometrů železnic zaplnily stojící vlaskové soupravy bez možnosti pohybu, neboť troleje zmizely. Ve městech zmizely linky a vozidla hromadné dopravy. Zmizely stovky škol, školek, jeslí, domovů důchodců, zdravotnických zařízení a léčeben, kulturních domů a dalších zařízení občanské vybavenosti. Zmizely tisíce obchodů a továren, několik přehrad a elektráren, tepláren, plynárny, kotelny a hnědouhelné doly. V mnoha městech se objevily trosky rozbombardovaných domů a továren, které ještě nebyly po válce opraveny. V Praze není metro a zmizely všechny dálnice, několik železničních tratí, plynovody a ropovody, rozvody vysokého napětí. V celé zemi zmizely tisíce domů, zmenšily se rozlohy polí, zmizela zemědělská družstva. Neexistuje televizní vysílání, počítače, internet a sítě pro mobilní telefony.

Obnovily se bývalé soukromé továrny, zemědělské usedlosti, přibyla řada zaniklých vesnic. Pole se proměnila v políčka, objevily se zbourané domy i celé ulice a čtvrti. Vše, co bylo změněno v průběhu čtyřiceti let vlády komunistů, se vrátilo do původního stavu.

 

Co zůstalo?

Nové obytné čtvrti bez energií, vody a přístupových komunikací, (hlavní přivaděče zmizely), průmyslové a nákupní zóny ve stejném stavu, nové dopravní prostředky bez možnosti pohybu po starých tratích a cestách, velké výrobní haly a stroje bez energie a možnosti uplatnění na původních polích a v původních výrobách, nové vybavení nemocnic bez možnosti využití, všechny nové objekty, technika a technologie vyrobené a dodané po r. 1989.

 

Výsledek?

Chaos. Nemožnost skloubení starých a nových technologií a techniky, chybějící infrastruktura, velká mezera v právním řádu a v mezilidských vztazích.

 

Připadá vám to přitažené za vlasy? Jistě. Ale nelze článkem v ideologickém magazínu nebo projevem v parlamentu či na náměstí vymazat 40 let historie jednoho národa. Stejně jako nelze zaškrtnutím kolonky ve formuláři změnit si pohlaví nebo dokonce biologický druh.

 

Od prvních dvou změn uběhlo téměř půl roku. Zeptal jsem se Pána času, kdy mi splní třetí přání. Pobaveně se usmál a odpověděl otázkou:

A povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom ´absurdné´ ??“

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.07.2018 20:41

Pane Bradávko,já s Vámi souhlasím.Nejen o té historii,ale i s článkem.


 
Jaromír Bradávka

Jaromír Bradávka

19.07.2018 20:26

Kdo zapomene svou historii, bude nucen ji prožít znovu. Kdo poplive svou historii, prožije ji znovu způsobem, na který nikdy nezapomene! Pravda je jedno: Co se stalo, stalo se a kontinuitu našich dějin nelze vymazat. Bez vlády komunistů by se spousta věcí (dobrých i špatných) prostě nestala a ani my dva bychom tady pravděpodobně nepolemizovali...


 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.07.2018 19:55

Pane Bradávko,máte k věci špatný přístup.Nevěříte snad našemu osvoboditelovi,opilci Havlovi?Ten přece jasně řekl,že jedině metro je dobrá věc po komunistech,jinak neudělali nic.Pro lidi postavili králíkárny,do kterých okamžitě po svém zvolení vystěhoval všechny,kdo bydleli v jeho domě.To mu králíkárny nevadily.A Vy nám tady vykládáte,jak jsme se měli dobře.Podívejte se na srovnání dneška a tehdejší doby.Dnešek je proti komunistickému režimu procházka růžovým sadem,jak srovnávají naše jelita-pardon-elita.Jen jim nedochází,že srovnávají nesrovnatelné.Ono totiž už uběhlo téměř třicet let vývoje.A tvrzení,že se Češi mají nejlépe v historii je scestné.Chybí tam jedno slůvko-někteří.


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „100. výročí vzniku Československa v době neutichající evropské integrace“ s podtitulem „Přežijí národní státy snahu o evropský superstát?“ Seminář pořádal poslanec Jan Skopeček (ODS), který si přizval zajímavé hosty z různých částí politického spektra. O budoucnosti Evropy mluvil proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké Školy Ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, režisér a někdejší předseda KSČM Jiří Svoboda a analytik Ondřej Krutílek z think-tanku Pravý břeh.

Poslední domácí zprávy