• Středa, 17. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hedvika

MS ve fotbale nelze příliš chválit, protože se konalo v Rusku
Počet návštěv: 1113

MS ve fotbale nelze příliš chválit, protože se konalo v Rusku

Josef Nožička Článek od Josef Nožička

Předseda FIFA Gianni Infantino označil před 5 dny skončené fotbalové mistrovství světa v Rusku za nejlepší v historii. Čeští novináři a televizní komentátoři sice považují šampionát za zdařilý, ale...  

Představte si, že sledujete na veřejnoprávní televizi závěr fotbalového mistrovství světa a televizní reportér mluví o tom, že fotbalisté Francie jsou sice po zásluze mistry světa, ovšem kaňkou na jejich triumfu je to, že v jejich zemi bylo v posledních letech spácháno nejvíce teroristických útoků z celé Evropy, že při demonstracích se v zemi galského kohouta pravidelně zapalují auta a obchody, že jsou zde problémy s velkým množstvím přistěhovalců, a podobně. Případně, že si den po mistrovství světa přečtete v jednom z nejčtenějších deníků komentář o tom, že Chorvatsko sice na šampionátu došlo až do finále, ale nic to nemění na skutečnosti, že průměrná mzda je v této balkánské zemi několikanásobně nižší než průměrná mzda v Německu, jehož fotbalisté v Rusku nečekaně vypadli již v základní skupině.

Že by vám něco takového přišlo absurdní? Mně také – ovšem v souvislosti s organizačně zdařilým fotbalovým šampionátem v Rusku takto někteří čeští komentátoři (netvrdím, že všichni) skutečně psali či mluvili. Tedy, že organizace šampionátu se Rusům sice povedla, ale jedním dechem dodávali, že životní úroveň obyčejných Rusů příliš vysoká není, že během šampionátu bylo v Rusku zakázáno pořádat demonstrace, že šampionát především posloužil jako propaganda ruskému prezidentovi Putinovi, atd.

Finále fotbalového šampionátu jsem sledoval v egyptském přímořském letovisku Marsa Alam (když se zadaří, udělám fotoblog...) a anglicky mluvící reportér na satelitním programu při svém komentování používal ve spojení s ruskými pořadateli výrazy jako „perfect“ či „excellent.“ Jak jsem se pak po návratu z Egypta dočetl na internetu (například zde), sportovní komentátor České televize Jaromír Bosák sice po finále rovněž zhodnotil šampionát jako organizačně zdařilý, ovšem ihned dodal, že se z mnoha důvodů v Rusku konat neměl.

Velmi „výživný“ byl i komentář sportovního redaktora Jana Paličky, publikovaný v MF DNES i zde na iDNES s titulkem „Velkorysé Rusko? Nevěřte, že mu to vydrží.“ V úvodu svého komentáře pan Palička naráží na slova předsedy FIFA Gianniho Infantina, který označil fotbalové mistrovství světa v Rusku za nejlepší v historii, a pokládá řečnickou otázku: „Věříte tomu? Myslíte si to?” V závěru komentáře si pak na ni odpovídá slovy: „Nezapomínejme, že Rusko klamalo tak, jak je samo velké. Za krásnou fotbalovou slupkou skrylo všechno, za co je právem peskované. Každý váš krok kontrolovaly kordony policistů a tisíce kamer. Nemohli jste udělat úkrok stranou, aby vás uniformy hned nestrkaly zpátky do „správného“ proudu. Prezident Putin a jeho věrní měli všechno pod kontrolou.“

To si pan Palička opravdu myslí, že kdyby se šampionát místo v Rusku konal například v Německu, ve Francii, či v USA, tak by se obešel bez asistence velkého množství policistů či bezpečnostních kamer? Asi jen úplně naivní člověk by si mohl myslet, že ano. V dnešní době je totiž něco takového samozřejmostí i na akcích mnohem menšího významu a například i při listopadovém finále Fed Cupu v Praze jistě bude před O2 Arenou hlídkovat příslušný počet policistů a při vstupu do haly bude každý divák podroben přísné bezpečnostní prohlídce.

A že Rusko využilo fotbalový šampionát k propagaci své země? To je přece zcela logické a až bude za 4 roky příští fotbalové mistrovství v Kataru, nebude tomu zcela jistě jinak. Pro fotbalové fanoušky na celém světě bylo podstatné především to, že se hrálo na moderních stadionech, jejichž tribuny byly při zápasech zaplněny v průměru na 98 %, a že o všechny účastníky šampionátu bylo ze strany pořadatelů vzorně postaráno. Proč tedy skončený fotbalový šampionát náležitě nepochválit? Jenom proto, že se konal v „nenáviděném“ Rusku?

Josef Nožička
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Aleš Staněk

Aleš Staněk

22.07.2018 15:34

Necítím potřebu sledovat "výživné" komentáře spotrovních komentátorů a přznám se, že samo použití onoho slovního spojení "výživný" s nějakou sportovní akcí, ve mě vždycky dokáže navodit pocity spíše z nějakého gastronomického fóra, než sportovního či kulturního. Pravdou je, že pokud JN toto slovní spojení použil v souvislosti s naroubováním některých slouhovsky rusofobních fake na komentáře z fotbalového MS 2018 v Rusku, pak je to jistě patřičné. Není totiž nic lepšího, než když se dnes čtenář může skutečnosti o předmětu zprávy, nebo o výpovědi reportéra, najít v reálném čase, nebo dokonce na místě samém. To se potom novinářská podlézavost mediální, či přímo "elitní" vrchnosti, nebo přímo mentální nedostatečnost reportéra projeví v plné nahotě. No, ale mohu se mýlit může to třeba ze strany pana Bosáka být "jenom pouhé píárko" v souvislosti s odchodem "velkého" fotbalu a logicky i reportérů z ČT Sport že.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

21.07.2018 19:45

Nevidím žádný důvod zabývat se hloupými řečmi debilů,kteří sice křičí cosi o tom,že se MS v Rusku konat nemělo,jen nějak zapomněli své pohádky zdůvodnit.Rusko je údajně agresivní stát.Co jsou v tom případě USA,které rozšiřují války po celém světě?To zmíněným idiotům už nevadí.Sportovní žvanilové,jako Bosák či Záruba,mají komentovat sport a svoje politické názory mají zveřejňovat na politických forech a ne při sportovním přenosu. Stačí poslouchat Zárubovy komentáře z mezinárodních soutěží,hlavně MS. Ten pro naši vlast nikdy nepoužije jiné jméno než Česko,což je také výmysl ČT.Hlavně se to projevuje při komentování zápasů USA.Tam si nedovolí říci Amerika,ale úlisným tónem povykuje Spojené státy americké a snad si při tom i stříkne blahem do textilu.Takoví komentátoři nemají v televizi vůbec být,natož vnucovat své směšné názory druhým.Ostaní kritici Ruska jsou na tom stejně.


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „100. výročí vzniku Československa v době neutichající evropské integrace“ s podtitulem „Přežijí národní státy snahu o evropský superstát?“ Seminář pořádal poslanec Jan Skopeček (ODS), který si přizval zajímavé hosty z různých částí politického spektra. O budoucnosti Evropy mluvil proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké Školy Ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, režisér a někdejší předseda KSČM Jiří Svoboda a analytik Ondřej Krutílek z think-tanku Pravý břeh.

Poslední domácí zprávy