• Středa, 17. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Hedvika

                                      Maslák běžel pomaleji – ale prokázal charakter
Počet návštěv: 559

Maslák běžel pomaleji – ale prokázal charakter

- Lubomír Man - Článek od - Lubomír Man -

A to je, podle mě, víc, než kdyby běžel rychle. Po doběhu svého semifinálového běhu na 400 m, ve kterém skončil na pásce jako sedmý ( i když zaběhl lepší čas, než byl Harbigův devět let trvající světový rekord  z let 1939-48) ), se ještě udýchaný dostavil k redaktorce ČT Peřinové, aby se s s ní – a skrze ní i s posluchači ČT - o své zklamání ze závodu podělil.

A tady je nutno říct, že znamenitá redaktorka a jazykářka Peřinová prokázala vůči Maslákovi cit téměž až mateřský. Nabídla mu totiž uličku, kterou ze svého neúspěchu mohl před očima národa pohodlně prchnout. Řekla mu totiž zhruba toto: „Vylosovali vám nejméně výhodnou vnější dráhu. Nebyla to ona, která způsobila, že jste do finále nepostoupil?“

Přiznám se vám, že jsem v ten okamžik napětím ani nedýchal. Čekal jsem, že Maslák do téhle uličky, redaktorkou mu velkoryse otevřené, s ulehčením na srdci vběhne, začne národu pohotově vysvětlovat, jak moc je vnější dráha pro běžce nevýhodná, protože všichni běžci ostatní jsou za ním a on je tedy nevidí, tempo může proto určovat jen podle svého uvážení  a nikoliv podle toho, jak běží soupeři, což je nevýhoda až gigantická, kterou samozřejmě znají jen závodníci, ale nikoliv veřejnost atd. atd., ale atlet Maslák odmítl touto sice pohodlnou, ale pro něj nedůstojnou cestou jít.

„Ne“, zatřásl odmítavě hlavou. „I kdybych měl jinou dráhu, dopadlo by to stejně“, řekl, a tím si u všech našich lidí, cenících si charakter, vysloužil větší úctu, než kdyby ve svém semifinále vytvořil světový rekord.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

09.08.2018 19:53

Spíše než zklamání to vypadá,že zaspal tu správnou dobu na konec kariéry,nebo zhoršování formy a změnu přípravy.Jinak mu patří dík za vzornou reprezentaci našeho národa a státu!


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

„Míšení ras. Cílem je vznik světle hnědé rasy v Evropě. Proto musí přijmout 1,5 milionu přistěhovalců ročně.“ Na půdě Sněmovny padla slova, ze kterých mrazí

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „100. výročí vzniku Československa v době neutichající evropské integrace“ s podtitulem „Přežijí národní státy snahu o evropský superstát?“ Seminář pořádal poslanec Jan Skopeček (ODS), který si přizval zajímavé hosty z různých částí politického spektra. O budoucnosti Evropy mluvil proděkan Národohospodářské fakulty Vysoké Školy Ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, režisér a někdejší předseda KSČM Jiří Svoboda a analytik Ondřej Krutílek z think-tanku Pravý břeh.

Poslední domácí zprávy