• Sobota, 18. leden 2020
  • Svátek má Rukojmí Vladislav

Šimon Pánek neví, co je to politická neziskovka
Počet návštěv: 1397

Šimon Pánek neví, co je to politická neziskovka

Aleš Merta Článek od Aleš Merta

Alespoň tak se vyjádřil v pondělí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu a dodal, že podporu, Člověka v tísni, opozici v některých zemích, je potřeba brát jen jako příspěvek k rozvoji tamní občanské společnosti.  

Politika by to samozřejmě nebyla, kdyby ČvT podporovala např. kubánské zahrádkáře, ale pokud ovšem podporuje tamější disidenty, tak už to politikou poněkud zavání. Snaha omezit státní výdaje na činnost některých neziskovek tyto zajisté znervózňuje, protože tyto „firmy“, které se často rozrostly do obrovských molochů, po státních dotacích samozřejmě touží. Šimon Pánek se pokoušel možný výpadek příjmů od našeho státu bagatelizovat a tvrdil, že svou činnost může ČvT v pohodě dál financovat prostřednictvím soukromých dárců od nás i ze zahraničí, či prostředky dodanými EU a některými státy, kterou naši NGO štědře podporují. Náš stát jen už prý nemůže očekávat, že při akcích této organizace bude vlát naše vlajka, když k ní bude naše vláda tak macešská. Znělo to trochu jako vydírání, ale pán ředitel to tak jistě nemyslel.

Celkem by mě ovšem zajímalo, zda tato organizace také ukončí své kurzy „kritického myšlení“ na našich školách, kde spolu s dalším podobným subjektem – Evropskými hodnotami vysvětlují naši mládeži jak nepodlehnout všudypřítomné propagandě Kremlu a která pravda je ta opravdu pravdivá, což samozřejmě také nemá s politikou nic společného. Sice nechápu, proč se o podobných věcech s žáky nemluví jejich učitelé občanské výchovy, ale holt asi ty naše pedagogické fakulty stojí za starou belu a je nutno si najímat „experty“. Člověk v tísni samozřejmě koná i spoustu prospěšných aktivit, ale právě propojení charity s politikou vytváří dojem, že ta charita není až tak nezištná, ale že má také své politické pozadí.

Není to samozřejmě nic nového, vždyť i misijní činnost katolické církve přispívala, kromě např. šíření vzdělanosti, i k růstu její moci a získávání dalších dušiček planoucí pro její věc. Říká se tomu použití soft power, tedy použití měkké síly k prosazování politických cílů, k čemuž ČvT zřejmě nevyužívala a nevyužívá jen naše vláda, ale i politické skupiny ze zahraničí, což je vidět např. i z toho, že ČvT se často zapojuje do procesu konsolidace v zemích, které naši „spojenci“, stačili nedlouho před tím poněkud „rozflákat“, či že propaguje v našich školách liberalismus jako jedinou správnou ideologii. V některých zemích jsou takové neziskovky označovány za rezidenty a platí pro ně jiná pravidla než pro domácí NGOs (např. v USA, či v Rusku), ale u nás si takové neziskovky mohou užívat svobodu opravdu naplno. Pokud někdo dělá charitu, ať dělá charitu, pokud chce dělat politiku, ať dělá politiku, ale propojování těchto dvou věcí dělá dojem, že se zde nehraje čistá hra a ani pěkná slova Šimona Pánka o svobodě, solidaritě a pomoci potřebným na tom nic nezmění.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Květoš Vícha

Květoš Vícha

16.08.2018 06:52

@Aleš Merta. Viděl někdo vyúčtování nějaké neziskovky? V tom je poměrně značný chaos, není to transparentní, neziskovky ASI ještě nevědí, že existuje internet, kde by to měli zveřejňovat. Pánek a "Clověk v tísni" má na webu naprosto transparentní přehled vyúčtování sponzorů: https://www.clovekvtisni.cz/kdo-jsme/darci-a-partneri. Navíc, skutečně až 90% financí, pobírají z ciziny, ale to ne - pane Merta - od kapitalistů jen tak, ale přísnou formou výběrového řízení, takže stát vlastně "Člověku v tísni" dává jen špetku fianci, prý je to ročně pouze 100 tisíc, ale Pánek pracuje až se 4 miliardami ročně. No, prostě, že se Pánek uchytil hned po hadrové, to bych mu nezáviděl, pač založil něco co dělá Česku jméno ve světě. I když pohledy na to mohou být různé, to uznávám. Mějte se pěkně.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.08.2018 20:21

Šimon Pánek si po převratu založil s pomocí ČT snadné živobytí.Nikdo po něm nemůže chtít,aby se ho zbavoval.A jestliže vyhrožuje,že tato"neziskovka" se bez peněz daňových poplatníků obejde,neboť jsou štědře financovány z ciziny,tak je třeba odebrat veškeré financování státem pro tuto organizaci.Hlavně,že pracují za podprůměrné mzdy.V tom případě se ale dopouští daňových podvodů.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

15.08.2018 17:35

Jenom upozorním, že na školách v rámci vzdělávacího procesu nesmí učit a přednášet nikdo, kdo nemá pedagogické vzdělání. Infiltrace diletantů v rámci vyučovacích hodin je nepřijatelná a protizákonná. Pokud budou tito lidé pořádat besedy se školáky mimo učební dobu, hlavně mimo budovu školy, bude na rodiřích, zds-li tam vyšlou své děti, tak jako do všech dalších aktivit. Opakuji. Ten, kdo pořádá jakékoli přednášky v budově školy a není pedagog, dopouští se tím trestného činu. ....Mějte se hezky.


 
Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Než zemřel Ariel Šaron – jestřáb jestřábů, král Izraele a buldozer Arik...

Někdejší izraelský premiér Ariel Šaron, přezdívaný "Arik" a později také "král Izraele" se narodil jako Ariel Scheinermann 26. února 1928 v kibucu Kfar Malal v Palestině, kam jeho rodiče utekli před pogromy v Sovětském svazu. V roce 2006 zemřel. Třináct let byl v komatu, kdy po mozkové mrtvici lékaři prohlásili, že jeho mozek přestal reagovat a že žil jen zásluhou umělého dýchání. Přesto ho jeho synové odvezli do farmy v Negevské poušti...

Smutné výročí: Rozsudek, který poslal Marion Jonesovou na půl roku do vězení, byť jen na dva roky dlouhou podmínku, padl 11. ledna 2008 u soudu ve White Plains. Byl to vůbec poprvé trest pro atletku za doping; z USA ne z Ruska

Varovné výročí: Rozsudek, který poslal Marion Jonesovou na půl roku do vězení, byť jen na dva roky dlouhou podmínku, padl 11. ledna 2008 u soudu ve White Plains. Byl to vůbec poprvé trest pro atletku za doping; z USA ne z Ruska

Sportovní kariéra Marion Jonesové (nar. 12. října 1975 v Los Angeles) byla impozantní až do té chvíle, kdy byla obviněna a usvědčena z dopingu. Vracet musela nejen medaile, ale i vyhrané peníze. Jedna z první sportovkyň – milionářek se ocitla prakticky na mizině.

Jan Padych - Lámání křížů (10.)

Jan Padych - Lámání křížů (10.)

 Manuel měl až nevídaně rozvité příbuzenstvo. Jejich vozy obklíčily kostel a skoro celý hřbitov. Aut a černých postav přibývalo, trochu to připomínalo výsadek před útokem. Brzdovi se zdálo, jako by z postav vycházelo něco divně mrazivého, vyvěrajícího odněkud z podzemí.

Poslední domácí zprávy