• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát!
Počet návštěv: 1049

Dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát!

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Před 70 lety - 3. září 1948 - zemřel druhý československý prezident dr. Edvard Beneš. Jeho pohřeb se stal velkou demonstrací odporu národa proti nové nastupující totalitě. Prezident Beneš byl národem milován… Význam této osobnosti nejlépe vystihl zákon z dubna 2004, který schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Zákon je tvořený větou „Dr. Edvard Beneš se zasloužil o stát.“ Jeho zásluhy o nově vzniklou republiku vyjádřil i první prezident Československa T.G. Masaryk větou, „bez Beneše bychom neměli republiku“.

Dr. Beneš se stal výraznou osobností meziválečné politické mapy Evropy. Byl nenáviděn nacisty, jeho jméno bylo po roce 1948 znevažováno komunisty, byly ničeny jeho symboly. Také po roce 1989 se stal terčem útoků polistopadových tvůrců nových dějin. Je otázkou, který z dnešních politiků, by v této dějinné válečné zkoušce obstál. Jako národní socialista připomínám, že Dr. E.Beneš je úzce spjat s Československou stranou národně socialistickou.

Dr. Edvard Beneš stál po boku TGM u zrodu Československa v roce 1918. Byl předsedou vlády i dlouholetým ministrem zahraničí ČSR. Po abdikaci TGM byl Dr. E. Beneš v roce 1935 zvolen druhým československým prezidentem. V říjnu 1938 po mnichovském diktátu a zradě západních mocností odcházel podruhé do exilu. Byl poražen, mnohými potupen. Za necelý měsíc si připomeneme toto smutné 80. výročí Mnichova… Vývoj evropské krize a průběh II. světové války dal ovšem Dr. Edvardu Benešovi za pravdu.

Jeho návrat do vlasti v květnu 1945, byl bez nadsázky návratem vítěze. Celý národ mu skládal hold. Dr. Edvard Beneš, jako jeden z mála evropských představitelů, se vrátil do vlasti opět jako prezident. Československo i jeho zásluhou bylo součástí vítězné koalice.

Další poválečný vývoj v Evropě a ve světě byl již ve znamení nového rozdělení světa na základě Jaltské dohody a výsledků války. Tento vývoj již nemohl Dr. E. Beneš ovlivnit, natož zastavit. Svět se rozdělil na dvě sféry vlivu.

Dnešní útoky na Dr. E. Beneše jsou ve svém důsledku útokem i na celistvost a suverenitu našeho státu. Jsou také pokusem, jak změnit výsledky II. světové války. Tyto snahy je nutno odmítnout a znovu kritikům připomenout zákon PS Parlamentu ČR: „Dr.Edvard Beneš se zasloužil o stát!“

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Vladimír ing.Flössel

Vladimír ing.Flössel

04.09.2018 12:25

Do včerejší půlnoci jsem očekával alespoň malou vzpomínku k výročí úmrtí Dr.E.Beneše, druhého presidenta ČSR , který spolu s T.G.Masarykem, Rastislavem Šrefánikem se zasloužili, že můžemebýt hrdými Čechy. Ale jsme jimi.ˇVždyť ani naše "veřejnoprávní ,objektivnía vzdělaná ČT se l tomuto výroči nepřihlásila. Ale dověděli jsme se z bohaté reportáže, jak naši vzdělaní rodičové sezachovali při vstutpu svývh potomků do prvnítřídy.Doufám, že z těchto dětí nevyrostou takoví pitomci, jako jsou jejich rodiče.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

03.09.2018 21:17

Pan Votava lže!Beneš zemřel v době,kdy v nastupující totalitě nikdo ze zúčastněných občanů nepochyboval,že je čekají "šťastné zítřky".Totalita se začala výrazně projevovat až v padesátých letech,kdy už bylo pozdě na změnu.Je to stejný případ,jako převrat 1989.Velké očekávání a potom velké zklamání.Komouši ukradli majetky,ale ty zůstaly v ČSR.Listopad 1989 zase přinesl rozkradení všeho a výprodeje do cizích rukou.Hlavním protagonistou snahy o změny výsledku války je nedoučený hajný a jeho pomahači z TOP09,STAN a dnes i pirátů.Pan Votava by si měl doplnit vzdělání,když chce poučovat,nebo by měl být zticha.Takto šíří lži jako ostatně všichni politici.


 
Ladislav Matějka

Ladislav Matějka

03.09.2018 12:34

Souhlasím. Bez výhrad...


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy