• Čtvrtek, 18. říjen 2018
  • Svátek má Rukojmí Lukáš

Maminko mám hlad...
Počet návštěv: 1806

Maminko mám hlad...

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Ta zpráva mě zděsila. Scházela jen fotografie českých plačících děti, které mají hlad. Neprožíváme žádná válečná léta, ani doby předválečné krize a ani dobu Protektorátu. Nejsou to děti z nějakého afrického státu či sirotci ze Sýrie. Tyto hladové děti, jsou naše české děti. Z našich měst a obcí. Jejich rodiny nemají na školní obědy. Zatím ještě nestojí u popelnic…

Otvírám noviny z počátku školního roku, tedy ze září 2018. Dovídám se, že sto tisíc dětí je u nás ohroženo chudobou. Školní jídlo je pro ně luxusem. Děti, které mají hlad, mají i horší školní výsledky. Ale co je hrůzné, že narůstá diskriminace dětí již od první třídy základní školy. Děti se rozdělují na ty tzv. „socky“ a na druhé - lepší, vyvolené… Před touto diskriminací zavíráme oči. U metra vybíráme na pejsky, kočičky … jen na domácí problém s chudobou zapomínáme.

Školními obědy diskriminace dětí jen začíná. Vedle obědů tyto děti nemají ani na školní kroužky, nemají na lyžařské kurzy, na lístek se třídou do divadla, nemají na výlety ... nemají na tablety, mobily, počítače. To poslední je možná nepodstatné, ale půjde to s nimi celý život. Mnozí tuto životní nespravedlnost neunesou, některé konce bývají hrozné.

Jsem proto v rozpacích. Všude slyším, jak česká ekonomika roste. Slyším, jak doháníme západní Evropu, jak naše výdělky stoupají, dokonce až v desítkách procent. Rostou státní příjmy. Výrazně klesá nezaměstnanost. V Bruselu nám klepají na ramena, jak jsme dobří…

Naskýtá se otázka, zda všichni ti, co pracují, jsou i dobře zaplaceni. Nebo se mýlím? Není tento výdělek spíše jen almužnou a tak přibývá zadluženost občanů a s tím roste i počet exekucí. Mladí lidé si půjčují na byty i na nájemní bydlení. Ale také na vše, co výkladní skříň trhu nabízí. Rodiny si půjčují i na vánoční dárky, na letní dovolenou. V konečném součtu rodinných výdajů pak není na školní obědy.

Paní europoslankyně Michaela Šojdrová svou předvolební agitkou kolem sirotků ze Sýrie, spíše “trefila kozla“. Ale abych jí úplně nezatracoval, v době voleb je takových ztřeštěných nápadů více. Ale pokud chce pomoci, může založit konto ve prospěch českých sirotků, nebo českých dětí, které nemají na ten vzpomínaný školní oběd. Ale chápu, že tento návrh se asi příliš nehodí do bruselského scénáře. Je lepší poukazovat na bídu v Sýrii, Číně, Venezuele, v Iránu než na domácí chudobu.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

25.09.2018 20:23

Pan Votava to trochu pomíchal.Na českých dětech,byť hladovějících,se nedá vytřískat žádný politický kapitál.To lze jen na migrantech a proto mají tak velkou podporu u rádoby elit.České děti se mnohdy dostatečně nenají,ale ne vždy je na vině malý příjem,ale touha mít všechno hned.Proč si půjčovat na vánoční dárky?To se chtějí vytahovat děti,nebo rodiče?Proč je třeba si půjčit na dovoleno,převážně v zahraničí?Abychom mohli sousedům vytřít zrak místem,kde oni nebyli?Něco jiného jsou půčky na pořízení bydlení.Tam se to jinak dělat nedá.Ale musíme si být vědomi,že to bude na velkou část života mít vliv a počítat s tím.Tedy že nepojedu na zahraniční dovolenou a děti nebudou mít ty nejnovější a nejmodernější dárky pod stromečkem.Nelze mít všechno najednou!Buď si pořídím bydlení a nemohu mít ostatní,nebo si bydlení nepořídím a mohu bydlet pod mostem a jezdit na dovolenou.Kdo to nechápe,dopouští se zločinu na sobě,životním partnerovi i na vlastních dětech.


 
Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Milada Horáková založila “Svaz přátel SSSR“, stala se jeho místopředsedkyní a v říjnu 1946 letěla do Moskvy, ubytovali ji v luxusním hotelu “National“; vrátila se domů a v roce 1950 byla pro velezradu popravena

Letošní říjen znamená nejen 100. let založení Československa, ale je rovněž doslova napěchován dramatickými chvílemi i lidskými tragédiemi. Ta, která se týká Milady Horákové, je velmi ponurá a začala de facto v Moskvě, kde s ní vedli dlouhé rozhovory, o kterých není veden žádný záznam.

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Jan Padych: Fotbálek v šedesátce

Už se mi ty kulatiny blížily a já se cítil stále víc ztuhlý. Jasně, když člověku schází pohyb. Avšak přišel podnět. Od syna, třicátníka. Docela se vychloubal, že běhá na delší tratě a že mu to svědčí. Za nedlouho někde na nettu přečetl, že lepší než běh je ostrá chůze.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek vna kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Kdo víc lže o Tibetu? Předseda exilové tibetské vlády Lozang Sanggjä, nebo fakta, která jsem zažil přímo v Tibetu; bez údajného sledovacích kamer a prohlídek na kontrolních stanovištích ve Lhase..?.

Přečetl jsem si v Lidových novinách článek Ivany Milenkovičové, specialistkou na protitibetskou propagandu, její další rozhovor, tentokrát ne s Tibeťankou paní Nyimou Lhamovou, neteři lámy a duchovního vůdce Tenzina Deleka Rinpočheho, nýbrž s předsedou exilové tibetské vlády Lozangem Sanggjänem.

Poslední domácí zprávy