• Pátek, 16. listopad 2018
  • Svátek má Rukojmí Otmar

Výstava o které nás nikdo informovat nebude a zejména ne Míra Karas.
Počet návštěv: 860

Výstava o které nás nikdo informovat, kromě internetových novin Rukojmi.cz, jinak asi nikdo jiný nebude a zejména ne Míra Karas.

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Pamatujete  ještě  tu mediální  smršť z minulého měsíce? Ke  kulatému jubileu sovětské okupace  Československa? Valilo se to  na  nás  ze  všech  koutů a  ve  všech možných  i nemožných podobách a provedeních. Media veškerého proudu, zaměření a  politické  barvitosti se mohla  přetrhnout,  a zejména  jejich  zahraniční zpravodajové, pokud  nějaké měli, především ti v  Rusku, stachnovsky  plnili  zpravodajství příspěvky k  srpnovému  výročí. Stejně  tak  různí  umělci , či pořadatelé  různých  happeningů, workshopů nebo  výstav.

Nedělal  jsem si sebemenší iluze, že by  něco srovnatelného snad  proběhlo v září  k  Mnichova,  tak zpozdilý  a  senilní ještě  nejsem.  Nicméně  to  ticho v  tuzemsku je, nemám proto  jiný  výraz – neuvěřitelně  mrtvolné.

Zatím jako by  ani snad  žádný  Mnichov nebyl.. A  ti, co  včera  do nejmenšího detailu popisovali /právem/ komunistickou proradnost/, jsou,  v lepším případě, strůjci  toho  márničního  klidu, co zažíváme… V tom horším… no počkejte  si  na  středu. To budete  valit  oči, co je    v době  tragického výročí  zlomení národní páteře,  v současné  České  republice  nejen  možné, ale  nejspíš  i  žádoucí neboť  to podporuje  slovutná  domácí  instituce. Dokonce ta, jež se těší největší důvěře  veřejnosti  mezi sobě  rovnými… Ale na  to opravdu budete muset  ještě  pár  dnů počkat a já  sebrat dost  sil, abych ten hnus, na který  jsem  v rešerši narazil, sepsal dohromady.  Zatím se mi  u toho příliš zvedá žaludek.  Ale  do středy  to nějak zvládnu.

Zpět k  dnešnímu  článku.  Konstatuji znovu – ohledně  výročí  Mnichova je  zde mrtvolné ticho.  Mainstream všeho druhu a  barev zatvrzele  mlčí, umělci jak by  smet,pořadatelé  happeningů, workshopů a  výstav jsou  zřejmě  ještě  příliš    vyčerpáni ze  své srpnové  horečky. A přece..  no  vlastně…

A přece ne  všichni a všude.V Čechách  se sem tam, v poloilegalitě  odehraje  jakási malá  akcička  / neposmívám se, konstatuji  fakt, obdivuji  organizátory  a  zaplať Nejvyšší za ni!/. Téměř  v ilegalitě a  za  ostentativní ignorace  médií. Viz  třeba  tohle:

Naštěstí /nebo snad  k naší  smůle?/  to opravdu  hanebné  výročí  rezonuje, sem tam  v  zahraničí.  A dokonce nikoli  nepatrně. Ačkoli my  o něm  vůbec  nic  netušíme. Protože   media  českého občana  o tom prostě  nehodlají  informovat, aby  mu  náhodou  nesdělila  cosi, s  čím on neumí  zacházet.

Pokud  vím,  ještě  nikdy  jsem  na  Kose nikdy nic neotiskl  ze  Sputniku.  Především proto, že  jej  nečtu.  A  také proto, abych nemohl  být  nějakým  Jandou  nebo Romancovovou  oštěmplován  za  ruského trolla a Kosa  za  dezinformační platformu. Hlídám si to.  Pravděpodobně  to  sami  dávno víte. Nicméně  dnes  zcela  vědomě PŘETISKNU,  ano přetisknu!- podstatnou  část  článku  ze  Sputniku, na  který  jsem byl důtklivě  upozorněn  jedním  dlouholetým čtenářem Kosy. Z jednoduchého důvodu. Ten článek konstatuje  holá  fakta. O  kterých  nám nikdo  neráčí  sdělit  ani  jednu holou větu. Ačkoli  by měl.  Zejména  supersnaživec  České televize  v Moskvě -Míra Karas.  Jež  nás  briskně  zásobuje  novinkami,  pokud  si  některá  z Pussyn  udělá při manykůře  záděru nebo  když  Navalnyj má  nového uhříka. O podstatnějších  věcech  ani nemluvě. Nicméně  informace, jež  se týká  té  nejsmutnější  historie  našeho státu,  nás  rozhodně a nekompromisně  ušetří. O té se člověk musí  dozvědět, jak řečeno – ze  Sputniku….

Takže  mně  nezbývá  opět  nic jiného  než porušit  své pravidlo nepřetiskovat na Kose  nic, co  můžete  číst jinde, zejména  na jiné  alternativě. A také  převzít  to  od  samotného  satanáše – tedy  ze Sputniku.. Zde to je:

Jak zradili Československo. Moskva zveřejnila tajné dokumenty o Mnichovské dohodě

Sputnik viděl tajné dokumenty Mnichovské zrady, kvůli níž před osmdesáti lety Československo přišlo o Sudety. Odteď si je může pohlédnout každý.

V Moskvě jsou k vidění unikátní dokumenty vztahující se k Mnichovskému diktátu. Ruský státní archiv uspořádal výstavu Mnichov 38: Na prahu katastrofy věnovanou tragickému okamžiku v českých, ale i evropských dějinách. Okamžiku, který přivedl svět k druhé velké válce, ač tehdejší západní politici byli přesvědčeni o opačném.

Ruské státní instituce pro výstavu odtajnily více jak 200 dokumentů. K široké veřejnosti se dostaly poprvé po osmdesáti letech, od odtržení od Československa sudetských oblastí. Jak se vyjádřil ředitel ruského Federální archivní agentury Andrej Artizov, jeho úřad navíc připravil a na internetu zveřejnil celkem 473 unikátních dokumentů týkajících se Mnichovského diktátu, které dříve byly tajné a veřejnost do nich nemohla nahlédnout.

Návštěvníci výstavy mohou na vlastní oči uvidět, kromě kopie samotné Mnichovské dohody, další historicky důležité listiny, které zradě naší republiky předcházely a dláždily k ní cestu.

Například protokol z jednání špiček nacistického Německa z listopadu 1937, který svědčí o tom, že Hitler plánoval zábor Rakouska a sudetských oblastí. Neměl by uniknout pozornosti ani stenografický záznam besedy mezi Adolfem Hitlerem a vlivným politikem a později ministrem zahraničí lordem Halifaxem o zlepšení vztahů mezi Berlínem a Londýnem, který obsahuje záměr britské vlády nebránit nacistickým snahám o připojení Sudet k Třetí říši.

K vidění jsou i dokumenty spojené s plánovanou operací Grün. Šlo o německý plán vojenského úderu proti Československu, který nacisté chystali od roku 1937. Operace měla být alternativou, pokud by selhal diplomatický nátlak na Prahu. Berlín byl připraven roztrhat Československo na kusy stůj co stůj.

Zajímavé jsou taktéž dokumenty, které popisují vztah československé armády k Sovětskému svazu, s nimž Praha byla v obranném paktu. „Hlavní štáb československé armády vyjádřil přání navázat těsnější vztahy s generálním štábem Rudé armády. Generál Miklík, první zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci, vyjádřil toto přání přesněji. Chtěli bychom mít s vaším generálním štábem takové kontakty, jaké máme s francouzským generálním štábem, prohlásil.“ To je uvedeno v diplomatické depeši sovětského vojenského přidělence v Praze z března 1938, půl roku před Mnichovským diktátem.

Zahájení výstavy se zúčastnil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Vrchní ruský diplomat v projevu uvedl, že Mnichovská dohoda je klasický příklad toho, jaké katastrofické následky může mít pohrdání mezinárodním právem. To je aktuální i našich nynějších časech.

Jak ruský ministr zahraničních věcí dodal, pacifistická politika Západu měla za následek přehlížení německé agrese vůči sousedům i vlastním obyvatelům židovské a jiné národnosti. To vyústilo v tragédii celosvětového měřítka.

Kurátor výstavy Mnichov 38: Na prahu katastrofy Valerij Arcybašev ukázal přítomným novinářům nejvzácnější exponáty a podělil se o své dojmy.

„Když jsem připravoval výstavu četl jsem si dokumenty té doby. Byl jsem překvapen, že tehdejší situace nebyla pouze politickou krizí, ale plánovala se skutečná válka proti Československu. Proti Československu byly nasazeny sudetoněmecké polovojenské jednotky, a také tak zvané polské dobrovolnické jednotky,“ řekl Sputniku historik.

Pan Arcybašev zpravodajku Sputniku upozornil, aby si všimla zajímavého dokumentu s označením přísně tajné v poslední části výstavy. Jedná se o rozhovor mezi představitelem sovětského komisariátu obrany Grigorijem Osetrovem a československým vojenským atašé v Moskvě Oldřichem Farským, který koncem října 1938 oznámil, že je Československo připraveno poskytnout Sovětskému svazu jakýkoli počet demobilizovaných důstojníků i za podmínky změny jejich občanství, pokud o ně Moskva projeví zájem.

K dohodě nedošlo. Československá jednotka v SSSR vznikla až začátkem roku 1942 v uralském Buzuluku. Ale to je jiný příběh.

Archivní dokumenty o Mnichovské zradě jsou umístěny na oficiální stránce Federální archivní služby http://rusarchives.ru.

Tolik Sputnik a  jeho informace.

Když  už  jsme u těch  Moskvou otevřených  archivů v  souvislosti s Mnichovem a událostmi před ním a kolem něj. Jeden z čtenářů mi zaslal další dvě zajímavé  adresy, pro ty z vás, kteří mají hlubší zájem o historické dokumenty a  jsou  dostatečně jazykově  vybaveni:

http://munich.rusarchives.ru/razdely/evropa-na-poroge-rokovyh-peremen-noyabr-1937-mart-1938

http://rusarchives.ru/novosti/novosti-rosarhiva/20-09-2018-federalnoe-arhivnoe-agentstvo-predstavlyaet

Nicméně, vrátíme se zpět k meritu tohoto  článku.Může  mi  někdo  trochu rozumně a  srozumitelně  vysvětlit, proč o téhle  moskevské výstavě  Míra Karas, ČT, ČTK, Český rozhlas a  všichni další  zatvrzele  a vytrvale  mlčí, jako kdyby  vůbec  neexistovala, proč  ji totálně  a bezostyšně  ignorují ?????

Své vysvětlení pochopitelně mám, ale  nechám na  každém, aby  dospěl  k vlastnímu. A  těm, co evidentně  záměrně  a koordinovaně  tu moskevskou  výstavu  ignorují a  zamlčují, chci  doporučit, aby nyní,  kdy  vlastně  mají další placenou dovolenou,  která se  ale dokonce  – jaký  luxus!,  do té z  pracovní  smlouvy-  nezapočítává, zkusili  trochu, či spíše  docela  hodně popřemýšlet. Nejméně o následujících  tématech:

1- je opravdová  žurnalistika  a naplnění  informační povinnosti / u veřejnoprávních a  ČTK dokonce ze  zákona/  zamlčování  událostí, které se  týkají osudových  chvil historie  státu?

2- není takhle  dokonanou  fake  news zamlčená  informace?

3- není  tohle  flagrantní a  jasný příklad  toho, proč  lidé  stále méně  věří  mainstreamu a  obracejí se na  alternativu? Věřte, že  po dnešku jste  zase  pár  těch, co  vám dosud  nějak věřili, ztratili. Ovšem nikoli  kvůli Kose  nebo Sputniku, nýbrž kvůli  vaší bigotnosti  a  posedlostí dělit  zprávy  na  ty, které  jsou pro nás  vhodné a  na ty, jež se  dozvědět nemáme, či dokonce nesmíme.

Ano, o téhle moskevské  výstavě  Míra  Karas  referovat nebude. Co kdyby  Navalnyj  třeba  začal trpět  zácpou nebo dostal rýmu  zrovna  v okamžiku, kdy on  bude  natáčet  tu  výstavu? To by byl opravdový  malér!

A  nakonec, aby  nikdo nemohl Kosu  napadnout, že  jen kritizuje  jiné a  sama s ničím vlastním, k událostem , starým osm desítek let také  nepřijde, rád  zveřejním, mail jednoho z kosířských  nestorů, konkrétně  Geordyna. Týká se toho, co se odehrávalo v tehdejším Československu před  80 roky na  den přesně!  Totiž  mobilizace k obraně  státu  vyhlášené prezidentem Benešem,  když  se  ještě  všichni domnívali, že  spojenecké závazky  platí jak pro nás, tak pro naše  spojence. Dostal jsem od  něj  mail, kde  k této  události stojí  toto:

Zdravím vlku.

Na článek k tak významné události si netroufám. Posílám  několik fotografií z otcovy pozůstalosti. Byl záložníkem pohraničního pluku v Komárně.
Ale k těm fotografiím. Můžeš je použít, jak budeš potřebovat. Bylo mi půl roku, když můj otec spěchal s vojenským dřevěným kufříkem při mobilizaci 24. září, ke svému pluku v Komárně.
Ty pochodující dvě roty ulicemi Komárna – tak nad druhým útvarem je v první ředě můj otec označen malým křížkem. Jinak se jeho tvář vyskytuje na všech fotkách. Milá vzpomínka na zašlé, strašné  časy.
Geordyn.  

Tolik Geordyn a jeho zásilka.

Můžete  říci – nic  světoborného, na  internetu se  dají  opatřit  tisíce  zajímavějších, akčnějších, hodnotnějších a průkaznějších   fotografií, vážících se k té mobilizaci.

Máte  pravdu.  Nicméně  žádná  z těch ostatních fotek nemá  hodnotu osobního prožitku JEDNOHO Z NÁS!  Autentického prožitku, protože  se  týká  jeho otce. A  té mobilizace. On proto nikdy nezapomene. A  nebude  si nikdy plést  příčinu a  důsledek, ať  si  současní  krysaři a  krysaříci  pískají cokoli. Já to dnes do tohoto  článku  dávám proto, že nikdo z nás, stejně jako Geordyn, nemá právo zapomínat, ignorovat, nereagovat a plést si  akci a  reakci.Nebo  jedno, či druhé vynechávat. Ty  Geordynovy  fotky a  maily jsou za tisíc oficiozností, kterých se stejně  od politiků, psáčů a intervjůků všeho druhu, umělců i pseudoumělců a  různých propagandistických  šmoků a  šantalů stejně nedočkáme.  Kosa je   skromná, ale  nemá právo  zapomínat a zapomínat nebude! Díky  Geordyne! Díky moc!

http://www.rukojmi.cz/clanky/6862-jak-zradili-ceskoslovensko-moskva-zverejnila-tajne-dokumenty-o-mnichovske-dohode

https://vlkovobloguje.wordpress.com/2018/09/23/vystava-o-ktere-nas-nikdo-informovat-nebude-a-zejmena-ne-mira-karas/

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

Žadný rukojmí ještě nediskutoval

Vrah Srbů s Němkou, alias Mutter Merkel - Dar od Alláha, v Notre-Dame umístili kosovskou vlajku a Thaci seděl na čestné tribuně za kancléřkou Merkelovou, prezident Srbska Vučić musel do kouta, klečet na hrachu

V Notre-Dame umístili kosovskou vlajku, Thaci seděl na čestné tribuně za kancléřkou Merkelovou, prezident Srbska Vučić musel do kouta, klečet na hrachu

Na nedělních pařížských oslavách konce první světové války 11. listopadu 2018 Srbsko ponížili, píše na svém webu v komentáři srbský provládní deník Politika. V katedrále Notre -Dame umístili organizátoři kosovskou vlajku a zatímco kosovský prezident Hasim Thaçi seděl na čestné tribuně hned nad německou kancléřkou Angelou Merkelovou...

17, listopad 1939 - 9 poopravených představitelů studentů, 1 200 jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů, kde mučením zemřelo dalších několik desítek; 17. listopad 1989 - jeden údajný mrtvý student Šmídy

17. listopad 1939 - 9 poopravených představitelů studentů, 1 200 jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů, kde mučením zemřelo dalších několik desítek; 17. listopad 1989 - jeden údajný mrtvý student Šmíd

Letošní 17. listopad měl rovněž všechno perfektně načasované do tohoto období. V roce 2014 to napřed byly červené karty proti Miloši Zemanovi, tentokrát to byly demonstrace za demisi Andreje Babiš jako mafiána, který jako zlý muž vláčí svého syna mafiánskými způsoby po světě. Útok probíhal ve chvíli, kdy je Babiš v Palermu na Sicílii, kde má sídlo sicilská mafie Cosa Nostra. To zní doslova jako klišé. Už zase cizí moc útočí na premiéry české vlády, už opět mají padat jejich hlavy...

Nacistická svoloč zničila 1 200 synagog, 7500 židovských obchodů a podniků; při pogromu bylo zabito na 100 Židů a přes 30 tisíc jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen

Nacistická svoloč zničila 1 200 synagog, 7500 židovských obchodů a podniků; při pogromu bylo zabito na 100 Židů a přes 30 tisíc jich bylo odvlečeno do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen

V noci z 9. na 10. listopadu 2018 uplynulo přesně 80 let od židovského pogromu známého jako Křišťálová noc. Nacisté pod záminkou odplaty za atentát na Ernsta von Ratha, který pracoval na německém velvyslanectví v Paříži, vyostřili protižidovská opatření.

Poslední domácí zprávy

OBDOBÍ HONŮ ...

OBDOBÍ HONŮ ...

Je podzim, období honů. Lovit se dá kdejaká zvěř, od čtyřnohé havěti až po majestátní medvědy (i když ty jen do klece, nebo s uspávacím...