• Čtvrtek, 25. duben 2019
  • Svátek má Rukojmí Marek

Senátoři - zástupci lidu?
Počet návštěv: 650

Senátoři - zástupci lidu?

Aleš Merta Článek od Aleš Merta

Volby do senátu ČR znovu poukázaly na fakt, že mandát mnohého senátora je tak slabý, že silnější je i mandát zastupitele středně velkého městečka.  

Pondělní právo otisklo vtip karikaturisty Miroslava Kemela, který bych rád reprodukoval, ale autorský zákon mi to zapovídá. Zkusím ho tedy alespoň popsat. Na obrázku jsou zástupci ODS na tiskové konferenci po ukončení senátních voleb a jejich předseda Fiala nadšeně pronáší tyto větičky: „Je to zásadní zlom pro tuto zemi. ODS vyhrála volby, o které volič neměl zájem...“ Výstižné a úsměvné až na to, že náš úsměv trochu ztuhne, když si uvědomíme, že v instituci, která hraje důležitou roli v našem ústavním pořádku, sedí zástupci lidu, kteří zastupují jen značně minoritní část voličů. Diskuse o tom, zda je senát přínosem pro naši demokracii, se vedou již od jeho vzniku, protože dost lidí tehdy naštvalo, že zřízení této komory bylo jen reakcí na zrušení Federálního shromáždění, kdy se nějak nevědělo co udělat s přebytečnými zákonodárci. Aby politické elity obhájili vznik této instituce tak argumentovali tím, že tato slouží jako pojistka proti snahám stran, ovládajících sněmovnu, prosazovat zákony, které by byly v rozporu s demokratickými principy a jejichž přijetí by mohlo vést k etablování nedemokratického režimu.

Jak ovšem víme, tak veto senátu může, u běžných zákonů, přehlasovat sněmovna 101 hlasy, a co se týče zákonu ústavních, tak o jejich platnosti by měl spíše rozhodovat Ústavní soud, než účelově vytvořená instituce, která je v unitárním státě jaksi nadbytečná. V liberální demokracii probíhá dělba moci mezi mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní, přičemž moc zákonodárná kontroluje moc výkonnou a moc soudní pak moc zákonodárnou. Druhá parlamentní komora má opodstatnění při federálním uspořádání státu, kdy v této komoře jsou zastoupeni zástupci jednotlivých části federálního celku, jako např. v USA. Vznik druhé komory v unitárním státě je zbytečný, protože kontrola sněmovny senátem jen nesystémově přebírá pravomoci Ústavního soudu. Jako jediné opodstatnění této komory v našem ústavním pořádku je možno spatřovat pouze v tom, že opravuje některé legislativní zmetky, přijaté ve sněmovně, ale je potřeba zamyslet se nad tím, zda není trochu luxusem, aby pro tuto činnost vznikla druhá parlamentní komora.

Slabý mandát senátorů dělá vrásky i některým zákonodárcům, kteří si uvědomují, že senátní výstupy nelze v takovém případě brát jako vůli většiny, která by v demokracii měla hrát rozhodující roli. Všichni vědí, že hlavní překážkou větší volební účasti je systém dvoukolového hlasování, který do druhého kola posílá jen dva soupeře a pro příznivce poražených v prvním kole se jejich duel pak stává většinou nezajímavý. Jednokolové hlasování by volební účast mohlo zvednout někde ke třiceti, čtyřiceti procentům, což sice také není úplně optimální, ale lepší než nic. Problémem je, že dvoukolového systému se nechtějí vzdát středové strany, které z něho profitují, a pak je také otázkou, jaký způsob volby vybrat v jednokolovém volebním systému. Varianta, kdy vítěz obdrží mandát na základě získáním prosté většiny hlasů je kritizována z důvodu, že i ona často vede k vítězství kandidátu ze slabým mandátem a také proto, že může vést ke zvolení „extrémistů“, což přece nelze dopustit. Jako kompromis se jeví tzv. australský model, který ovšem nemá zatím moc zastánců.

Senát vznikl jako trafika a mnoho voličů jej také jako trafiku, pro např. opotřebované politiky, či neúspěšné hradní kandidáty, také bere. Politici měli velmi dlouhou dobu na to, aby přesvědčili voliče o smysluplnosti senátu, ale to se nestalo. Naše ústavní uspořádání může, v současné podobě, samozřejmě fungovat i nadále, ale pokud v systému, který je označován za vládu lidu rozhodují lidé, které drtivá většina lidu nezvolila, tak je něco špatně. Lze jen doufat, že toto zjištění dojde i našim politickým elitám a začnou v této věci konat.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.10.2018 21:08

Mandát nemandát,nějak se přece musíme postarat o ty neschopné s velkými ambicemi.Proto byl senát ustanoven a jsou v něm lidé,kteří se tam starají jen o své bankovní konto.Vědí sami,že jsou na dvě věci,ale pořád budou zdůrazňovat svou nedůležitou a škodlivou důležitost.


 
Že za válku v Libyi v roce 2019 může armáda maršála Chalífa Haftara? Omyl; zodpovědnost mají USA, resp. NATO a miliony běženců přes Libyi do Evropy, resp. tzv. bezletová zóna z roku 2011, kdy byl slavnostně otevřen libyjský veletrh zbraní páté generace

Že za válku v Libyi v roce 2019 může armáda maršála Chalífa Haftara? Omyl; zodpovědnost mají USA, resp. NATO a miliony běženců přes Libyi do Evropy, resp. tzv. bezletová zóna z roku 2011, kdy byl slavnostně otevřen libyjský veletrh zbraní páté generace

Uběhlo již osm tragických let a přibyly desítky mrtvých, které si v dubnu 2019 už vyžádaly boje o libyjské hlavní město Tripolis. Jednotky maršála Chalífy Haftara se snaží město, kde sídlí mezinárodně uznávaná vláda, už týden dobýt. Rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající Haftara k ukončení ofenzivy zablokovalo Rusko.

Omluva Merkelové satirikovi za kritiku jeho veršů: „Vocas, srab a delikvent je Erdogan, turecký prezident. Po kebabu tolik smrdí, že i prase lépe prdí, …nejradši však kozí mívá, menšinám však volnost nedá…“

Omluva Merkelové satirikovi za kritiku jeho veršů: „Vocas, srab a delikvent je Erdogan, turecký prezident. Po kebabu tolik smrdí, že i prase lépe prdí, …nejradši však kozí mívá, menšinám však volnost nedá…“

A aby toho v současném boomu „lidských práv a svobody slova ï projevu“ nebylo málo, vysloužil si německý satirik Jan Böhmermann žalobu od tureckého prezidenta Erdogana, za jehož urážku čeká básníka možná trest odnětí svobody na tři roky. Urážku tureckého majestátu žene Merkelová před soud; tedy spíš ještě předloni hnala..…

Ministerstvo financí Řecka už v roce 2015 odhadlo škody způsobené nacisty na částku 278,7 miliard eur; spolu s úrokem to dnes bude násobně víc. Co na to NATO a SRN...?

Ministerstvo financí Řecka už v roce 2015 odhadlo škody způsobené nacisty na částku 278,7 miliard eur; spolu s úrokem to dnes bude násobně víc. Co na to NATO a SRN...?

Řecký parlament v polovině dubna 2019 schválil návrh, který se týká předložení požadavků vůči Německu, aby zaplatilo náhrady škod způsobených během druhé světové války.  Odpovídající výzva bude zaslána vládě, aby orgány země podnikly nezbytné diplomatické a právní kroky.

Kandidát za ANO naministra dopravy Kremlík se má vrátit na ministerstvo, kde kdysi podepsal pro stát nevýhodnou smlouvu za půl miliardy korun za právní služby, kterou tehdejší ministr dopravy za ODS Aleš Řebíček dlouho tajil

Kandidát za ANO na ministra dopravy Kremlík se má vrátit na ministerstvo, kde kdysi podepsal pro stát nevýhodnou smlouvu za půl miliardy korun za právní služby, kterou tehdejší ministr dopravy za ODS Aleš Řebíček dlouho tajil

Nynější kandidát za ANO na pozici ministra dopravy Vladimír Kremlík, který mám být jmenován na tento post 30. dubna 2019, má prý škraloup; jakmile totiž přišel v roce 2007 na ministerstvo dopravy pod vedením Řebíčka, byl ihned jmenován ředitelem nově vytvořeného právního a IT úseku. Právě díky tomu smlouvu podepisoval on sám.

Poslední domácí zprávy

VZKAZ POLITIKŮM

VZKAZ POLITIKŮM

Je však otázka – kterým? Podle toho, jak přibývá kritických vzkazů mnoha autorů, jimž není lhostejný osud této země, osud národa Čechů,...