• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Jsem plně za pohádkou o Šípkové Růžence
Počet návštěv: 1116

Jsem plně za pohádkou o Šípkové Růžence

Libor  Čermák Článek od Libor Čermák

Genderoví šílenci opět zaperlili. Pohádka o Šípkové Růžence je prý pro děti nevhodná a měla by se odstranit ze školního vyučování. A důvod? Polibek, který Růženku probudí, je prý jaksi sexistický. Já však nesouhlasím...!  

Jakási matka šestiletého chlapce ze severu Anglie podala podnět proti této pohádce, aby se o ní děti učily ve škole. Protože polibek, kterým princ vysvobodí Růženku, prý vyvolává nevhodné sexuální vzkazy. (viz https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/sipkova-ruzenka-je-pro-deti-nevhodna-zakazte-ji-preje-si-matka_456406.html) U jiných dalších pohádek, jako je Popelka či malá mořská víla, zas některým aktivistkám vadí vykreslování žen, které prý nejsou osamostatněné (viz https://dotyk.denik.cz/magazin/keira-knightleyova-zakazala-dceri-pohadky-od-disneyho-vadi-ji-vykresleni-zen.html). A tak bych mohl dál pokračovat.

Ale vraťme se k té mamince, které se nelíbí Šípková Růženka. Vážená maminko šestiletého chlapce ze severu Anglie. Jsem přesvědčen, že v této pohádce hledáte ty vaše vzkazy úplně špatně. Jestli si myslíte, že v závěrečném vysvobozujícím polibku spící dívky je něco špatného či dokonce sexistického, tak se laskavě proberte a zamyslete se, zda by tam naopak nebylo ukryto něco zcela jiného. A už vidíte co? Přeci návod, jak provádět první pomoc dýcháním z úst do úst! Zabýval jsem se tím svého času v článku "Tajemství pohádkového polibku". A podobnou tématikou i v článku "Co když pohádková mrtvá a živá voda jsou vzpomínkami na zapomenuté vědění?".

Takže vážení, přestaňte už v klasických dílech hledat nesmyslné genderové "nekorektnosti". A začněte se na to dívat tak, jak se lidi na takovéto pohádky dívali po celá staletí. Pohádky totiž v sobě ukrývají netušená moudra. A pokud se vám to nelíbí, nic vám nebrání, abyste nějakou tu pohádku napsali vy sami. Uvidíte, jestli bude úspěšnější než ty pohádky klasické.

Libor Čermák
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým. Děkuji také všem svým voličům, že mi i pro nové volební období pomohli obhájit mandát člena zastupitelstva MČ Praha 22

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

23.10.2018 20:00

Naprosto zbytečná slova,byť jsou pravdivá.Normálním lidem je výklad pohádek jasný a debilům nic nepomůže.Stejně si stále povedou svou tak nesmyslnou "pravdu".


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy