• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Merkelová odchází, Kurz nastupuje…
Počet návštěv: 960

Merkelová odchází, Kurz nastupuje…

Jiří Vyvadil Článek od Jiří Vyvadil

Je téměř idiotské tvrdit, že Angela Merkelové přinesla Evropě stabilitu a mír. Za podporu násilného puče ke svržení demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče by se naopak západní představitelé měli odpovídat před Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu. Občanská válka, kterou Západ vyvolal a která boří na východní části Evropy je trestuhodná.

Ale budiž stalo se. Mělo být poraženo Rusko a to je dnes v geopolitickém smyslu světovou velmocí, bez které se jen těžko odvíjejí a rozhodují události v podbřišku Evropy Blízkém východě.

Ukrajina - a říkal jsem to od počátku - je rozvrácenou zemí a spravedlivě. Ten výsledek si zasloužila. A je nepochybné, že z hlediska západních velmocí kromě USA Merkelové Německo nese hlavní vinu.

Porážka Západu v Ukrajině je profylaktická. Těch válek, které Západ po roce 1989 zahájil, bylo tolik jako nikdy dříve. I proto Západ a Evropa, která poslouchala Merkelovou jako uhranutá, musí být poražen. Prostě: Už žádnou válku.

Evropa potřebuje mír.

Zatímco Merkelová válku proti Rusku z hlediska hráčů Evropy odstartovala a právem by jí to měl někdo spočítat, Sebastián Kurz chce most s Ruskem a mír.

Jistě, není jediný: Zrušit sankce chtějí dnes také Italové a přibývá zemí, které si říkají : …. A to je jako budeme držet ještě 20 let?

Ale Kurz dnes zároveň jako kancléř Rakouské republiky prohlásil, že Rakousko nepřijme pakt OSN o migraci, protože podle Kurze ohrožuje suverenitu země.

V každém případě, kromě ruské otázky, migrační otázka je tou, kterou dramaticky vyvolala svou Willkomenpolitik Angela Merkelová a která drtivě a mnohostranně Evropu mění.

Mimochodem, byl to právě Sebastian Kurz, který jako „pouhý“ ministr zahraničních věcí Rakouska drze proti vůli Merkelové zastavil balkánskou cestu…

Nastává čas přestat poslouchat německé kancléře či francouzské prezidenty. Neumí zpravidla zvládnout situaci ani ve svých zemích a mnohé se jim bortí.

Naopak střední Evropa, ač často Bruselem napadána, je daleko stabilnější.

Proč se v jistém pomyslném okruhu nevracet k tomu, zda Středoevropská unie v tom nejširším pojetí, blížícím se bývalým hranicím Rakouska –Uherska, ovšem tolerantně a inteligentně, by neměla být myšlenkovým motorem Evropy. Francie ani Německo už na to nemá. Mladý Kurz určitě ano.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Mikuláš Hrubiško

Mikuláš Hrubiško

02.11.2018 12:14

Merkelová pokazila všetko čo mohla - zelená enegia, migrácia, brexit, cenzúra internetu. Je dobré, že je preč. Chovala sa ako politička strany zelených a nie ako konzervatívna politčka. Ale nie je už príliš neskoro pre Nemecko? http://www.epshark.cz/clanek/1165


 
Petr Majevský

Petr Majevský

01.11.2018 21:02

Chce to jediné.Zrušit celou EU a začít nanovo od základů.Pouze na ekonomické spolupráci a ne na politickém základě.EHS přece také dobře prosperovalo,než přišel nějaký idiot s nápadem,vytvořit evropský superstát.To,co šlo udělat na americkém kontinentě,nelze udělat v Evropě.Zde jsou v platnosti národnostní potřeby a sjednocení,které ničí národní státy,vždy po čase narazí na odpor.Čím déle bude trvat EU,tím horší následky budou po jejím rozpadu.Za vším stojí Německo,které přes veškerá prohlášení chce jenom jedno.Vládnout v Evropě.Válkou to nešlo a tak se to provede přes evropský superstát.Se stejným koncem.


 
Richard Hercl

Richard Hercl

01.11.2018 19:15

Zrovna včera Kurz prohlásil, že se Rakousko nepřipojí k podpisu Migračního paktu, který se má konat 11. prosince v Marrakéši. A dnes v tom samém smyslu vystoupil Babiš - ..."neopisuj, Bureš ...!" Královna převaděčů - německá kancléřka, dnes navštívila po 4 letech Ukrajinu, před kterou prý stojí bolestivé reformy... Ukrajinský fašismus se ale blbým Němcům předkládá v médiích jako vypjatý nacionalismus.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy