• Sobota, 19. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Ústava České republiky (část 2.)
Počet návštěv: 1211

Ústava České republiky (část 2.)

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Hlava druhá Moc zákonodárná

Článek 17


(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu a všelidovému hlasování občanů (dále refrendum), v některých případech po projednání v občanských komisích. V případě rozdílného hlasování v Parlamentu a v referendu nabude platnosti výsledek hlasování v referendu.
(2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Sněmovnou regionů.

Článek 18


(1) Celostátní všelidové hlasování občanů (referendum) se vyhlašuje: a) o přijetí Ústavy a Listiny svobod, práv a povinností a o jejich změnách, b) o vstupu ČR do mezinárodní struktury či organizace nebo vystoupení z nich, c) o odvolání prezidenta republiky na základě petice občanů, d) o odvolání vlády a rozpuštění Parlamentu na základě petice občanů, e) o odvolání člena vlády na základě petice občanů, f) o jiné záležitosti, rozhodne-li tak vláda nebo Parlament, g) o jiné záležitosti na základě petice občanů.

(2) Petice pro vyhlášení referenda podle čl. (1), písmeno c) a d), musí obsahovat nejméně 500 000 podpisů, petice pro vyhlášení referenda podle čl. (1), písmeno e) a g), musí obsahovat nejméně 350 000 podpisů,

(3) Celostátní referendum občanů vyhlašuje prezident republiky, referendum o odvolání prezidenta vyhlašuje předseda Sněmovny regionů. (4) Místní referendum občanů se vyhlašuje na území kraje nebo na území obce nebo na území volebního obvodu poslance.

(5) Místní referendum se vyhlašuje : a) o odvolání poslance na základě petice občanů, b) o řešení obecních nebo krajských záležitostí a to buď na základě petice občanů nebo z rozhodnutí obecního nebo krajského zastupitelstva. (6) Místní referendum o odvolání poslance vyhlašuje prezident republiky do 60 dnů od doručení petice.

(7) Místní referendum o řešení obecních nebo krajských záležitostí vyhlašuje obecní nebo krajské zastupitelstvo do 30 dnů od doručení petice nebo do 30 dnů od přijetí rozhodnutí zastupitelstva. (8) Právo hlasovat v referendu má každý občan, který v den hlasování dosáhl věku 18 let. (9) Výsledek celostátního referenda konaného podle čl. (1), písm. b), f) a g) má sílu ústavního zákona, který lze změnit nebo zrušit nejdříve dva roky po nabytí účinnosti. (10) Referendum konané podle čl. (1), písm. b), f) a g) lze v téže záležitosti znovu vyhlásit nejdříve za dva roky po předchozím hlasování.

(11) Další podmínky a podrobnosti o vyhlášení a provedení referenda stanoví ústavní zákon.

Nový článek. Posílení přímé demokracie. V současné ústavě chybí.

 

Článek 19

 

Způsob zřizování občanských komisí, jejich působnost a pravomoci stanoví zákon.

 

Článek 20


(1) Poslanecká sněmovna má 101 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let poměrným volebním systémem.
(2) Sněmovna regionů má 81 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let většinovým volebním systémem.

(3) Poslanci jsou ze svých funkcí odpovědní občanům a Ústavě.

Volby do Poslanecké sněmovny zachovat v současné podobě, pro volby do Sněmovny regionů použít současné senátní obvody. 101 členů Poslanecké sněmovny je osobní názor předkladatele – polovina oproti dnešku jich úplně stačí, protože ta druhá stejně nic nedělá a jen se veze. Varianta II – paritní poměr poslanců v komorách – 81 + 81.

Odstavec (3): Nové ustanovení. V současné Ústavě chybí.

Článek 21


(1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.
(2) Byl-li Parlament rozpuštěn, konají se volby do šedesáti dnů po jeho rozpuštění.

Článek 22


(1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.
(2) Volby do Sněmovny regionů se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady většinového zastoupení.
(3) Právo volit má každý občan České republiky, který v den voleb dosáhl v věku 18 let.

 

Článek 23


(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý bezúhonný občan České republiky, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 30 let. Kandidáty navrhují politické strany a hnutí.
(2) Poslanecké mandáty v Poslanecké sněmovně získají kandidáti politických stran a hnutí, které ve volbách obdrží nejméně 5 % hlasů zúčastněných oprávněných voličů.

(3) Do Sněmovny regionů může být zvolen každý bezúhonný občan České republiky, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 30 let. Kandidovat může každý občan, splňující podmínky zvolení, který předloží podpůrnou petici s nejméně 5000 podpisy občanů z daného volebního obvodu.
(4) Poslanecký mandát ve Sněmovně regionů získá kandidát, které ve volebním obvodu získá nejvíce hlasů zúčastněných oprávněných voličů.

(5) Mandát poslance vzniká zvolením a lze jej získat nanejvýš dvakrát.

Hranice 5 % zabrání roztříštěnosti a zablokováné sněmovny při hlasování o důvěře vládě. Max. 2 mandáty omezí vznik parlamentních dinosaurů.

Věková hranice upravena po špatných zkušenostech s baby-managementem některých politických stran. 5000 podpisů je osobní názor předkladatele.

 

Článek 24

 

(1) Účastní-li se voleb do Parlamentu méně než 50% oprávněných voličů, jsou neplatné a nové volby se konají do 90 dnů.

(2) Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.

Článek 25


(1) Funkce prezidenta, poslance, člena vlády, soudce a státního zástupce jsou funkce výlučné, navzájem neslučitelné a neslučitelné s jakoukoliv jinou funkcí ve státní správě, územní samosprávě a v soukromém nebo neziskovém sektoru, získanou zvolením či jmenováním a s jakýmkoliv jiným zaměstnáním.

(2) Výlučnost a neslučitelnost dalších funkcí stanoví zákon.
(3) Dnem, kdy se poslanec ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance, zaniká jeho mandát poslance a v obvodě, za který byl zvolen, jsou vypsány doplňovací volby.

Nové znění. V současné ústavě tato úprava chybí.

Článek 26


(1) Poslanec složí slib na první schůzi komory, které se zúčastní.
(2) Slib poslance zní: "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu dodržovat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všech občanů, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a podle předvolebních slibů, které jsem dal svým voličům, kteří se na mne mohou kdykoli obrátit."

K odst. (2): Nové znění jako opatření proti podvádění občanů politiky.

 

Článek 27


Poslanec se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem, a zveřejněným ve svém volebním obvodu. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, učiní tak jiným způsobem, který stanoví zákon.

 

Článek 28


(1) Mandát poslance zaniká 
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,

d) odvoláním v referendu,
e) rozpuštěním Parlamentu,

f) změnou politické stranické příslušnosti poslance,

g) pravomocným odsouzením poslance za spáchaný trestný čin,
h) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 25,

i) ztrátou nebo omezením svéprávnosti,

j) úmrtím poslance.

(2) Doplňovací volby pro volební obvod, v němž došlo k zániku mandátu poslance se konají do šedesáti dnů. Podrobnosti stanoví zákon.

Nové rozšířené znění. V současné ústavě řada bodů chybí.

 

Článek 29


(1) Místní referendum o odvolání poslance se vyhlašuje na základě petice s podpisem nejméně 5 000 občanů z příslušného volebního obvodu. (2) Poslanec je odvolán a jeho mandát zaniká, pokud se referenda ve volebním obvodu, v němž byl poslanec zvolen, účastní napoloviční většina oprávněných voličů a nadpoloviční většina účastníků referenda vysloví s odvoláním poslance souhlas.
Nový článek. V současné ústavě chybí. 5 000 podpisů pod petici jej osobní názor předkladatele.

Článek 30


(1) Výkon mandátu poslance se pozastavuje:
a) v den zatčení,

b) v den vzetí do vazby,

c) v den vznesení obvinění ze spáchání trestného činu.

(2) Pozastavený mandát se obnoví pravomocným rozhodnutím soudu o nevině.

Nový článek. V současné ústavě chybí. Po dobu pozastaveného mandátu nenáleží poslanci příjem z mandátu plynoucí.

Článek 31


Poslanci vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a jsou vázáni svými předvolebními programy, prohlášeními a sliby občanům.

Nové znění jako opatření proti podvádění občanů politiky.

Článek 32

 

(1) Poslanec je právně, trestně a hmotně odpovědný za své konání jako každý svéprávný občan.
(2) Zatčení poslance je příslušný orgán povinen ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem.

(3) Prokáže-li se v průběhu vyšetřování dodatečně účast poslance na trestném činu nebo na jeho přípravě, je příslušný orgán oprávněn poslance zatknout.
(4) Poslance nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Sněmovně regionů nebo jejich orgánech.
(5) Za projevy učiněné v Parlamentu nebo v jeho orgánech nelze poslance trestně stíhat. Poslanec podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.

(6) Projevem poslance se rozumí pouze vystoupení a řeč na plénu či v orgánech (výborech, podvýborech, komisích) parlamentu, v poslaneckých klubech a platformách při projednávání zákonů.

Nové znění jako opatření proti korupci politiků. Nutnost odstavce (5) je k diskuzi.

 

Článek 33


Poslanec vždy musí poskytnout pravdivé svědectví o skutečnostech, které mohou souviset nebo napomoci s objasněním trestné činnosti jeho osoby nebo třetích osob, včetně těch skutečností, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem.

Nové znění jako opatření proti korupci politiků.

 

Článek 34


(1) Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny.
(2) Sněmovna regionů volí a odvolává předsedu a místopředsedy Sněmovny regionů.

 

Článek 35


(1) Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Parlament zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.
(2) Řízení před komisí upravuje zákon.

 

Článek 36


(1) Komory zřizují jako své orgány výbory, podvýbory a komise.
(2) Činnost výborů, podvýborů a komisí upravuje zákon.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jaromír Bradávka

Jaromír Bradávka

04.11.2018 20:28

Pane Majevský, mým cílem je vyvolat odbornou a veřejnou diskuzi o nové ústavě. Ta současná je zastaralá a nedokonalá. Jediným úkolem prezidenta je po ukončení diskuze vyhlásit referendum o přijetí nové Ústavy a Listiny svobod, práv a povinností. Pokud chceme něco změnit, musíme začít od základů. J.Bradávka.


 
Richard Hercl

Richard Hercl

04.11.2018 20:28

Mám možná větší averzi k "zákonodárcům" , než Petr M. Je to pro mě osobně obraz stavu české společnosti, kde vládne lež, přetvářka, patolízalství a pokrytectví. Ale nebudu tu chátru, lidem zvolenou, nazývat jinak, než poslanci a senátoři, na rozdíl od shora jmenovaného.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

03.11.2018 20:05

Pane Bradávko,proč se oháníte ústavou,když je pro posrance i ksinátory jen cár papíru?Sami se ústavou neřídí,což dosvědčuje jejich hlasování podle partajního vedení.Podepíší přísahu poslance,že budou rozhodovat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a hlasují na povel,jak pejsci.To je ústava cár papíru i pro Rychetského a jeho údajný ústavní soud.Tak proč jste s ní vylezl na světlo boží?Normální pro posrance i ksinátory je lež!


 
Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které  tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konečně vynesl v říjnu 2019 rozsudek, podle nějž norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte, když jí ho odebrala a proti její vůli dala k adopci. Znamená to pro Norsko nějaké změny, nebo se přístup Barnevernetu měnit nebude?

Poslední domácí zprávy