• Neděle, 20. leden 2019
  • Svátek má Rukojmí Ilona

Bolševici zakazovali Kryla, havlisté zakazují Nohavicu...
Počet návštěv: 571

Bolševici zakazovali Kryla, havlisté zakazují Nohavicu...

Jiří Vyvadil Článek od Jiří Vyvadil

Když jsem si dnes otevřel všechny deníky, neboť mou úchylkou je už od doby svého poslancování všechny kupovat, připadal jsem si jako za dávných časů soudruha Kojzara s jeho známým příspěvkem Zaprodanci a ztroskotanci. Tedy přesněji to mělo znít v singuláru: Zaprodanec a ztroskotanec .

A kdo? No samozřejmě Jarek Nohavica. Ten, který slouží Putinově propagandě, nechá se tímto světovým tyranem dekorovat a rozrušuje tak naše pevné probruselské a euroatlantické řady.

No chvíli jsem na tomto místě chtěl vášnivě vykřiknout: A to je ta svoboda z listopadu 1989? A pak jsem se chvíli zastavil a tuto emotivní větu nevykřikl.

Není samozřejmě sporu, že žádný z deníků, které si každý den kupuji, počínaje Právem, přes Lidovky, Dnes či Hospodářské noviny by tento článek neuveřejnilo.

Na druhé straně: Je to jejich chyba. Čím více se uzavírají ve své bublině jediných pravd, tím méně je někdo čte. Freneticky hudrají, že lidé dávají přednost sociálním sítím. Ale jsou natolik pitomí, že nechápou, že za to mohou jejich lži.

Zatímco levicové (Nová republika) či pravicové (Pravý prostor) portály skvěle a pozitivně Jarka ocenily, tištěná média je pravý opak. A to i časopisy. Nemluvme o Respektu. Ten je fanaticky protiruský, čili fanaticky liberální a dle sebe svobodný.

A podobný je i Reflex. Přesto jeho šéfredaktor Marek Stoniš, kvůli němuž Reflex už leta nekupuji, napsal úvodník se zajímavým názvem, který zakončil textem. Jaromíra Nohavici si prostě vážím, měl jsem jej rád kdysi a mám i dnes. A jestli mi teď chcete hodit na hlavu jeho pletku s estébáky, nešť. Je mi (to) jedno.

Puškinovu cenu mu přeji, protože to, za co ji má, přesně dokázal. Jako málokdo u nás.

Lidé i na sociálních sítích chtějí přehlednost. Jsi buď pro či proti a pokud možno hněvivě.

Oceňuji Putina, že udělil Nohavicovi Puškinovu cenu a oceňuji Nohavicu za skvělý projev v ruštině. A je jedno, že by deníky můj text neuveřejnily.

Svět jde dál a ke svobodě projevu už určitě deníky či časopisy nepotřebujeme. Ať klidně zhynou. I toho Stoniše jsem našel na internetu a jeho jinak odpudivý Reflex kupovat nemusím.

Ještě by stačilo „rozbombardovat“ Českou televizi a budeme skutečně svobodní…

A to je nádherný dar.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

06.11.2018 21:14

Ti blbci si ani neuvědomují,že Nohavicovi dělají ještě reklamu.Pokud by vyšel jeden článek,zabývající se touto tématikou,měl by větší účinek než sto uveřejněných.Je vidět,že každý bezejmenný tvor si chce u svého chlebodárce nasbírat body a vylepšit si své postavení.Zatím co na Nohavicu budou lidé stále vzpomínat,po těch bezejmenných štěkajících psech se neohlédne ani jejich nynější pán.


 
Helen Ista

Helen Ista

06.11.2018 18:27

Chceš najít si ženu na jednu noc? Přijďte na ==> www.3xDate.top


 
Vladimír  RUDOLF

Vladimír RUDOLF

06.11.2018 10:52

...."vylézají z oceánů, řek a děr, aby se nám cpali do obydlí a vymývali nám mozky......" Óóó, jak aktuálně nadčasové je literární dílo Karla Čapka "Válka s mloky".


 
Jak se gauneři umí vyhnout trestu za své zločiny; Bakala nakradl cca 10 miliard a je vysmátý ve Švýcarsku, prezident Kosova Thaci je miláčkem Albrightové a šéfa EU, byť srbská hlava státu musela v Paříži do kouta

Jak se gauneři umí vyhnout trestu za své zločiny; Bakala nakradl cca 10 miliard a je vysmátý ve Švýcarsku, prezident Kosova Thaci je miláčkem Albrightové a šéfa EU, byť srbská hlava státu musela v Paříži do kouta

A je tu alespoň oživení v nekonečné kauze kosovských vražd z let 2008. Veřejnost se nyní ptá, jakou roli hrál haagský žalobce Geoffrey Nice při zničení důkazů souvisejících s obchodováním s lidskými orgány v kauze „Žlutého domu“? Podle médií v Prištině by mohl Nice také působit jako obhájce kosovského prezidenta Hashima Thaciho a předsedy kosovského parlamentu Kadri Veseliho, pokud se u speciálního soudu ocitnou v dubnu 2019 jako obvinění.

O narozeninách Josefa Škvoreckého, které se nesly v duchu  bonmotu: Chlapi pili, baby kuřily, fajně bylo; oslavenci se moc líbil, jen ho bystře zkrátil na polovinu: Chlapi pili a fajně bylo…

O narozeninách Josefa Škvoreckého, které se nesly v duchu bonmotu: Chlapi pili, baby kuřily, fajně bylo; oslavenci se moc líbil, jen ho bystře zkrátil na polovinu: Chlapi pili a fajně bylo…

Znovu si s laskavou nostalgií v těchto dnech vybavuji to naše torontské setkání zpřed dvaadvaceti roky... Pořád vidím Josefa Škvoreckého, jak celý růžolící s úsměvem popíjí whisku; byla to tak trochu před oslava v duchu pánské jízdy, jíž byl přítomen i domácí pán Lumír Salivar, literátův švagr, v jehož bytě se oslava konala.

Jak mocnou Ruskou říši i s Aljaškou během 150 roků prošustrovali za 5 centů za hektar a notnou dávku politické blbosti postupně ruský car Alexandr II., kukuřicový Nikita Chruščov, perestrojkový Michail Gorbačov a opilec Boris Jelcin

Jak mocnou Ruskou říši i s Aljaškou během 150 roků prošustrovali za 5 centů za hektar a notnou dávku politické blbosti postupně ruský car Alexandr II., kukuřicový Nikita Chruščov, perestrojkový Michail Gorbačov a opilec Boris Jelcin

Jak to bylo aljašská pohádko, když za působení prezidenta USA Eisenhowera byla Aljaška přijata za stát USA. Ve čtvrtek 3. ledna 2019 tomu bylo přesně 60 let, co se Aljaška stala 49. státem USA. Od doby jejího prodeje uplynulo více jak 200 let; podle oficiální historie se jakutskému kozáku Simonu Děžněvovi podařilo jako prvnímu dostat na Aljašku a zmapovat tamní břehy.

Poslední domácí zprávy