• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Strategie EU – kruh socialistické marnosti
Počet návštěv: 533

Strategie EU – kruh socialistické marnosti

František Matějka Článek od František Matějka

Matějka: „Vítejte u našeho dalšího dílu překladu dění v Evropské unii do lidštiny. V březnu 2000 přišla Evropská unie s velkolepou Lisabonskou strategií. To byl šéfem Evropské komise italský levicový politik Romano Prodi. Cílem Lisabonské strategie bylo vytvořit z Evropské unie do roku 2010, to už bylo 8 let zpátky, ´nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost´.

Tuto smělou desetiletku se nějak nedařilo naplnit, a tak ty cíle postupně revidovali, aby ji nakonec potichu uložili do šuplíku a dělali, že nikdy nebyla. Začali mluvit o nových impulsech a v roce 2010 přišli s novou strategií pod názvem Evropa 2020. To už byl šéfem Komise Portugalec Barroso. V mládí maoista a předseda Portugalské komunistické strany pracujících. Nakonec skončil u socialistů, protože Mao Ce-tung byl pravděpodobně asi už moc. Dozvěděli jsme se, že ´krize zcela znehodnotila dosavadní pokrok´. Byly ´odhaleny strukturální nedostatky Evropy´. ´Globální problémy se zhoršují´ a Evropská unie si musí vytýčit ještě smělejší cíle. Museli jsme proto dokončit, cituji: ´evropský výzkumný prostor, zlepšit rámcové podmínky, zahájit program evropských inovačních partnerství, posílit a dále rozvíjet úlohu nástrojů EU, museli jsme zajistit, zlepšit, klást, integrovat, dát větší důraz, prozkoumat, zahájit, zvýšit, vypracovat, usnadnit atd.´

Slyšeli jsme slova o tom, že ´rok 2010 se musí stát novým začátkem´. Dozvěděli jsme se, že v průběhu posledních dvou let ´přišly o zaměstnání miliony lidí´. Že po mnoho let prý ´bude třeba nést tíhu vzniklého dluhu´, a že ´naše sociální soudržnost je vystavena novým tlakům´. Prý také ´vyšly najevo některé základní pravdy o výzvách´, kterým evropská ekonomika čelí. A že Evropa vyjde z hospodářské a finanční vyjde samozřejmě krize posílena. To byl ten rok 2010…

Dnes je šéfem Komise Lucemburčan Juncker, který ve své zemi vládl v koalici se Socialisticko-dělnickou stranou, a který se například zúčastnil slavnostního odhalení obří sochy Karla Marxe v Německu při příležitosti 200. výročí jeho narození. Mimochodem tu sochu zaplatila Čína. Tak si na to vzpomeňte, až budou mít v Bruselu zase řeči o lidských právech.

No a máme tu rok 2018. Lisabonská strategie už neexistuje a do konce strategie Evropa 2020 zbývají pouhé dva roky. A zatímco jinde ve světě jedou a rostou, v Evropské unii se členské státy dál zadlužují, nezaměstnanost řeší dotacemi na dluh a o nakupování státních dluhopisů eurozóny mají zájem snad už jen rotačky Evropské centrální banky. Vlastně zbývá už jen odpověď na otázku, jak se bude jmenovat nová strategie pro další desetiletku, a hlavně co všechno budeme muset z daní a nových dluhů vytvořit, reformovat, urychlit, předložit, rozšiřovat, vypracovat, přetvořit, možná i navrhnout a provést..., abychom znovu objevili kruh té socialistické marnosti.

No a přesně tohle je mimo jiné také Evropská unie. Děkuji za vaši pozornost a těším se u dalšího dílu překladu do lidštiny na viděnou.“

František Matějka
předseda Strany nezávislosti České republiky

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.11.2018 20:20

Do čeho se čecháčkové cpali,tam jsou.Uvěřili prolhaným politikům(m.j.i Zemanovi) a hlasovali pro.Nedovedli odhadnout,že se politikům jedná pouze o dotace,protože z domácích zdrojů se toho už moc ukrást nedalo a dotace ano.Stavěli se za ně Havlovy lavičky,cyklistické stezky od nikud nikam a podobné zbytečnosti.Ale důležitý byl přístup k penězům a pokaždé se až polovina dotací octla v soukromých kapsách.A Češi jenom čuměli a drželi hubu.Vůbec jim nevadí,že vlezli do ještě horšího světa,než bylo RVHP.Do EP volí takové lidi,jako je Štětina(bývalý zatvrzelý člen KSČ) a také lidovce,jimž vždy šlo jen o ně samé.Na evropskou komisařku navrhli Jouzovou,která vehementně brojí proti ČR a ti ostatní,ať je to Juncker nebo Duda,jsou znamenitě zaplaceni nejen daňovými poplatníky evropských států,ale také ze zdrojů soukromých osob typu Soros.Proto jsme dospěli tam,kde jsme být nechtěli!Nebo snad chtěli(dle havloidů a sluníčkářů)?


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy