• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Otevřený dopis poslanci Gazdíkovi
Počet návštěv: 944

Otevřený dopis poslanci Gazdíkovi

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Dobrý den, pane poslanče Gazdíku,  dovoluji si zareagovat na Váš rozhovor, který jste poskytl Parlamentním Listům. cz, ve kterém jste se vyjádřil k některým současným politickým, resp. celospolečenským problémům. Nehodlám si kazit nedělní den analýzou všech otázek, resp. odpovědi, které Vám byly položeny a na které jste (podle mého soudu) ne vždy relevantně odpověděl. Nicméně, zaujaly mě dvě Vaše odpovědi a to na otázku „STAN má podle průzkumů necelých pět procent. Co je ještě třeba udělat lépe?“, na kterou jste „vyčůraně“ odpověděl tak, že negativní statistický výsledek jste přenesl na bedra starostů. Řekl jste, že je třeba „...Ukázat, v čem jsou naši starostové dobří, co umějí a jaké nabrali zkušenosti při řízení svých obcí“. Nebo si snad myslíte, že všechno je jen na vašich starostech? 

Myslím, že o práci starostů, členů STAN, je dostatek důkazů o jejich dobré práci, o tom není žádných pochybností. Takže odvolávat se na potřebu prokazatelnosti výsledků jejich práce je od Vás hodně nefér! Svědčí to o tom, že spoléháte víc na výsledky svých starostů, než na vlastní práci a výsledky. Jako politický subjekt totiž ještě existujete proto, že se vždy umíte přisát k jinému politickému subjektu, který pak nejen Vás, ale celé STAN drží nad vodou a dělá pro Vás přijatelné výsledky (viz situace v Senátu). Pokud byste totiž měli existovat jako samostatný politický subjekt, skončili jste stejně, jako Věci veřejné! Tyto skutečnosti Vás a STAN nectí, ale naopak, aniž si to zřejmě uvědomujete, sráží ke dnu a opovrhování. To totiž není politika, to je falešné kupčení a pletichaření! 

Kritickou situaci se statistikou, tj. necelými pěti procenty sympatizantů, resp. potenciálních voličů bych spíše viděl ve Vaší práci a Vaší osobě, případně ve vedení STAN. Jste sice velký rétor, ale bohužel za Vámi zůstává tzv. pole nezorané. Sice jste z jistého pohledu jako STAN pilní jako včeličky, ty také přelétají z květu na květ, ale vaše přelétavost a cucání medoviny z politických stran, ve kterých hledáte svou existenci a spásu (TOP 09, KDU-ČSL) Vás ani STAN nectí. Přidáme-li k tomu ještě Vaše „duchaplné“, spíše „duchaplané“ a profláknuté názory a výroky, nelze se divit, že to máte u občanů tím tzv. „pokáleným“ navrch. 

O tom, jak si umíte „získat“, či lépe řečeno odradit občany a voliče, svědčí Vaše druhá, stejně vágní odpověď na otázku PL.cz, „... v drtivé většině tzv. dezinformační weby v češtině jsou dílem lidí, kteří jsou přesvědčeni o pravdivosti svých tvrzení. Kde tkví ten odpor proti takzvanému Západu?“ Odpověděl jste totiž způsobem, kterým jste nejen nepokrytě projevil vlastní vztah k západnímu charakteru demokracie, ale podcenil a urazil velkou část občanů České republiky. Řekl jste, cituji: „Je tradiční, že se zase objevuje falešná slovanská linka, u někoho možná nostalgie po reálném socialismu, fantasmagorie o „mostu mezi Východem a Západem“. Chce to víc a kriticky myslet:“ Domníváte se, že si tímto získáte sympatie a větší zájem o existenci a popularitu STAN? Mohu Vás ujistit, pane poslanče, že se velmi, opravdu velmi mýlíte. A poznámka o kritickém myšlení spíše patří Vám, než občanům. 

Urážíte český národ, která se hrdě hlásí ke slovanské větvi, urážíte lidi, kteří myslí jinak, kteří uvažují a hodnotí stav věcí rozumně a pragmaticky a nikoli nostalgicky. Apropó, vy se cítíte být čím, když se vám slovanství příčí? A pokud snad občané vzpomenou Vámi tolik opovrhovaný socialismus a přirovnají jej k současnosti, není to žádné fantasmagorie, ale jen konstatování reálného stavu společnosti a poukázání na řadu vážných nedostatků, problémů a věcí, které jsou v rozporu s nadějemi, které byly lidmi jako Vy proklamovány po listopadu 89. Pokud se Vám zdá, že jsme my občané, propadli nějaké nostalgii, že se utápíme ve fantasmagorii, pak Vám doporučuji pane poslanče, se co nejrychleji probrat ze snu o zakotvení západní politiky a výhod, které Vám jsou za Vaši zrádnou loajalitu nabízeny a umravnit své názory, pohledy a dehonestující hodnocení svých spoluobčanů. 

Nedělám si iluze, že se k mému názoru vyjádříte, ale to jen potvrdí Váš vztah k názorům lidí, pro které děláte falešnou politiku. A to přesto, že na rozdíl od Vás starostové dělají svou práci dobře, odpovědně a hlavně pro občany. To o Vás říct nelze. Jakkoli bych jinému politikovi snad přál úspěchy v práci, v tomto případě tak nemohu učinit. Vaší práce, postojů, názorů a osobního prospěchářství si nevážím a proto nevidím důvod Vám jakýkoliv úspěch přát. Tak tedy jen: buďte zdráv, pane poslanče!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jaroslava Stárková

Jaroslava Stárková

13.12.2018 13:09

Milý pane Baťo, souhlasím s Vámi, protože arogance hnutí STAN je tedy již nekonečná a vůbec strany KDU-ČSL a TOP 09 jsou ve vleku také takových názorů. Ještě k tomu přiřadím ODS, kde je dost těch kteří by nejraději naši zemi poplivali kolem dokola. Držím Vám palce, abyste měl hodně síly a všechno pro Vás bylo dobré. Děkuji.


 
Silvinka Pink

Silvinka Pink

12.12.2018 22:32

Moc dobře napsáno. Až na to, že takový hloupý arogant si to ani nepřečte. Je se ptám sama sebe, jestli vůbec chodí po ulicích a pokud ano, jak to, že mu už dávno někdo nedal přes tu jeho prolhanou držku.


 
Silvinka Pink

Silvinka Pink

12.12.2018 22:30


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy