• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Kéž nás Bůh ochrání od podobných černokněžníků, jako je Halík
Počet návštěv: 849

Kéž nás Bůh ochrání od podobných černokněžníků, jako je Halík

Tomio  Okamura Článek od Tomio Okamura

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka písemně pokáral kněze Tomáše Halíka kvůli tomu, že Halík podporuje Instabulskou úmluvu a neomarxistickou gender ideologii.

Jsem rád, že se kardinál Duka i profesor Petr Piťha ostře postavili proti neomarxistické sluníčkářské genderové teorii a sdílí podobný pohled jako hnutí SPD.

Neomarxističtí aktivisté podporovaní mnohými novináři a politiky tvrdí, že pohlaví je sociální konstrukt, nikoli biologicky daná věc. Tito šílenci tvrdí, že každý si může zvolit své pohlaví a že kluci se mohou rozhodnout, že z nich budou holčičky a naopak.

Snad sluníčkáři neoznačí kardinála Duku a profesora Piťhu také za extremisty a fašisty. Všichni lidé dobré vůle by se měli spojit na obranu tradičních hodnot a klasické rodiny. A kéž nás Bůh ochrání od podobných „černokněžníků“, jako je Halík.

Tomio Okamura
Tomio Okamura je český podnikatel a politik moravsko-japonsko-korejského původu. Od října 2013 je členem Poslanecké sněmovny za hnutí Svoboda a přímá demokracie do níž kandidoval v předčasných volbách v roce 2013. Zvolením mu zanikl mandát senátora, který vykonával jako nezávislý od října 2012 v obvodu Zlín.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

14.12.2018 21:51

PS: Alík je nejčastější jméno psa. Halík je jmého psa v hanáckém nářečí. Vždyť přece slýcháme: "Halíku sedni, Halíku lehni". Co my víme, jak Halík vrtí ocasem...?


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

14.12.2018 21:42

PS: Vítr, který fouká ze všech světových stran, je špatný vítr různých směrů. ...JP.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

14.12.2018 21:12

Protože jsem nefanaticky věřící člověk, musím se nechat poučit dějinami křesťanství. Evropský středověk představoval hrůzu z moru, cholery, a dalších nemocí, které znamenaly smrt postižených. Dodnes u nás stojí několik morových sloupů na upomínku morových ran. Bylo mnoho těch, kdo upalovali "hříšníky" ve jménu Boha. Za éry Karla V ve Španělsku byly uskutečněny tisíce autodafée. Z čarodějnictví byly obviněny tisíce obětí a byly jim zkonfiskovány jejich majetky, které propadly ve prospěch církve. (Rozuměj ve prospěch těch, kteří upálení na hranici realizovali). Je vždy důležitý jeden jediný aspekt. Do církve se vedrali zločinci, kteří prosazovali své zájmy. Byli lstiví, dovedli manipulovat s pomocí Bible davy těch, jež hodlali okrást a zavraždit. Z řádění těchto stvůr, vlků v rouše beránčím, šla (posvátná) hrůza. ... Každá masová organizace se zpolitizuje, pokiud dá prostor těm, kdo ji chtějí zneužít. Ti si potom uzurpují moc a následně právo. To dokážou ohnout podle svých zájmů. Církev se nebude zajímat pouze o duchovní světy. Když jí dáme prostor, bude prosazovat politické aspekty k prosazování svých zájmů. Tak to bylo, je a bude. ......Mějte se hezky.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy