• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

„Blikance“ generála Pavla, aneb žonglování s pravdou a lží.
Počet návštěv: 945

„Blikance“ generála Pavla, aneb žonglování s pravdou a lží.

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Velmi zajímavý rozhovor na portále CFP se uskutečnil mezi panem generálem Petrem Pavlem a (blíže nejmenovanou) redaktorkou Martinou. Zajímavý tím, že pan generál mluvil „jako kniha“, resp. budil dojem, že „jakoby“ k rozumu přišel. Bohužel, byl to jen dojem. V mnoha odpovědích řči názorech působil jako známé „obrácení Ferdyše Pištory“, jindy jako „Alenka v říši divů!“, aby nás nakonec přesvědčil o tom, že sám je tzv. „delimitovaný“ trotl. Jeho některé výroky nejen hraničí s úlitbou pro politiku NATO a USA, ale hned následně vyjadřuje názory, které by (s nadsázkou) byly hodny představitele KSČM (on členem KSČ také kdysi skutečně byl).

Jinými slovy,je to jako na houpačce, jednou říká pravdu, bezvýhradně rezonující se západní strategií a politikou USA a NATO, jindy je to názor, kdy si není úplně jistý tím co říká, aby nakonec řekl to, co je již nejen všeobecně známo ale, co by od něj nikdo nečekal. Tak např.:

- pro nás by mělo být jedním z hlavních ponaučení, že nelze jednoduše implantovat naše vidění světa do jiných oblastí, ale je mnohem důležitější dát těm zemím prostor k tomu, aby se vyvíjely samy přirozenou cestou, i když třeba s naší pomocí, ale ne na základě našich předem stanovených šablon.

- odstranění Kaddáfího se dá považovat za krok zpátky, neboť v řadě případů je lepší, když vládne autokrat, než nefungující, implantovaná demokracie, kterou bychom tam chtěli nějakým způsobem dosadit. Zde není od věci poznamenat, že je škoda, že stejný či podobný názor nevyslovil v případě Ruska a prezidenta V. Putina, o kterém se rovněž tvrdošíjně tvrdí, stejně jako v případě Sýrie a jeho vůdce Asáda, že je „autokrat“.

- „Rusko sledovalo ještě další cíl, který byl v rozporu se zájmem Spojených států a tím bylo udržení Asada u moci. Zatímco Spojené státy po letech občanské války nabyly dojmu, že Asad už by neměl dál řídit Sýrii a že by měly dostat prostor opoziční (rozuměj proamerické ) skupiny, které se tvářily progresivněji než Asad, tak Ruská federace zcela jednoznačně stála na straně Asada. I zde se musím vrátit k výše zmíněné geniální poznámce pana generála, že „v řadě případů je lepší, když někde vládne autokrat, než nefungující, implantovaná demokracie!“ To lze však považovat za názor jako profesní deformace a myšlení dříve vojáka ČSLA, později vojáka, sloužícího v NATO.

- Měli bychom vycházet z toho, že ruské působení, ruská propaganda, jejich účast v ovlivňování voleb v řadě zemí, nejsou jenom prokázaným faktem, o kterém se stále hovoří jako o neprokázané hypotéze je realita, se kterou prostě musíme žít. A musíme si být vědomi, že velká část tohoto působení je legitimní, protože probíhá v rámci našeho právního systému, část přechází do řekněme šedé zóny, kdy je tak na hraně, a část je čistě nezákonná. Myslím, že by nikdo z nás neměl pochybovat, že skutečně žijeme

v době velice intenzivního informačního propagandistického působení Ruské federace. Pozoruhodné konstatování, zvláště to tvrzení, že jejich (ruská) účast v ovlivňování voleb v řadě zemí, nejsou jenom prokázaným faktem, o kterém se stále hovoří jako o neprokázané hypotéze, ale že je to realita. Jak prosté, Watsone, dalo by se říct, ovšem této realitě chybí jakékoliv relevantní a prokazatelné důkazy a domněnky nejsou ani důkazy, ani fakta, což ovšem pro pana generála není zas až tak podstatné. Ale pojďme dál.

- Neříkám, že chválím a blahořečím všechno, co je v Americe, v Německu, v Británii nebo ve Francii, ale když vezmu hlavní principy fungování těchto společností, tak s těmi se jako člověk ztotožním a to, co mi na nich vadí, mi právě ten systém dává možnost měnit. Zde bych rád upozornil na stupiditu tohoto názoru pana generála, neboť názor, že to, co mu v západní společnosti vadí, mu umožňuje systém měnit! No možná jemu, jako generálovi ano, ale pokud se podíváme do Francie, pak „No comment!“

- Říkám, proč mám a priori odmítat naše členství v unii poukazováním na všechno negativní, co se mi na ní nelíbí, když bych asi měl spíš říct: „Není náhodou soubor výhod a benefitů, které máme z členství v EU větší, než negativa?“ Pan generál si také hned uměl odpovědět: Pokud ano (tedy jakože se s tím ztotožňuje), tak jsem rád, že jsem součástí tohoto celku (rozuměj EU) a že mi členství v dává možnost přispívat k změně toho, co se mi na něm naopak nelíbí. Držím palce, pane generále!!

- Jedna skupina obyvatel mě považovala za rusofila, druhá naopak za rusofoba, podle toho, jak se kdo na to díval. Stejně tak to bylo i v alianci, protože pro ty, pro které jsem byl příliš nakloněn Rusku tím, že jsem s nimi chtěl o mnoha věcech diskutovat, že jsem chtěl dát prostor i pro vyjádření jejich názoru a obav, jsem byl příliš rusofilní. A jiní, kteří měli z Ruska mnohem menší obavu, tak ti mě zase dávali jinou nálepku. Sakra, že jsem si nevšiml, kdy byl pan generál ve svých názorech tu rusofilní, nebo rusofobní a naprosto trestuhodně mě uniklo, když se pan generál Pavel v Alianci (NATO) nějak projevil v tom smyslu, že když prý chtěl o věcech diskutovat, chtěl dát prostor i pro vyjádření jejich názoru a obav, tak prý byl příliš rusofilní. Co si však bezpečně pamatuji bylo jeho tvrzení, že největším nepřítelem a nebezpečím je pro nás Rusko, které s námi vede hybridní válku a že je třeba tomuto nebezpečí imrvere čelit!

Takto bych mohl pokračovat ještě dost dlouho, ale k tomu, udělat si o panu generálu relevantní úsudek, to myslím stačí. Dost už bylo těch „blikanců“ a žonglování od pana generála, protože vše naprosto věrohodně je popsáno a možné si přečíst na http://www.czechfreepress.cz/cfp-doporucuje/petr-pavel-meli-bychom-se-vic-zamerovat-na-to-nevykreslovat-rusko-jen-v-cernych-barvach-ale-pokud-mozno-take-ve-faktech.html.

Jedno je však zřejmé. Pan generál Pavel dnes, když skočil své angažmá v NATO sice nepřevléká kabát, alias uniformu, ale takticky mění politický diskurz na téma současné mezinárodní a politické situace. Tak nějak to připomíná známé: „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej“. V jaké tónině zpívá pan generál mi není známo, ale každopádně to bude pro uši rozumných českých občanů něco, co zní hrozně, ale opravdu hrozně falešně!

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

26.12.2018 21:23

Tento generál je klasickým příkladem převlékače kabátů.Více je zbytečné se o něm vůbec bavit.Přísahal věrnost ČSSR a poté už cizím mocnostem.Je s podivem,že takový člověk(pokud je to člověk) se může vyjadřovat na veřejnosti.Je to zrádce!


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy