• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Není nad slušnost a korektnost, aneb co může způsobit kniha
Počet návštěv: 847

Není nad slušnost a korektnost, aneb co může způsobit kniha

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Po přečtení článku v PL.cz „Staněk je nebezpečný hajzl. Mirek Topolánek vypustil bombu.“ jsem nabyl dojem, že se pan Topolánek snad zbláznil. Nazve a veřejně urazí ministra kultury Staňka, aniž by, podle mého názoru k tomu měl jediný pádný a relevantní důvod. Je celkem pochopitelné, že Mirek Topolánek nemusí s knihou M. Grebeníčka „Ve znamení kříže“, souhlasit, ale to jak tak asi všechno, co by mohl slušný člověk a demokrat k tomu říct.

Ale proč tu jeho nevoli měl odskákat právě pan ministr Staněk, opravdu nechápu. Topolánkova impulsivní výbušnost, přízemní korektnost, omezená slušnost, nebo jeho exhibicionismus je poměrně známa, ale že jej „vytočí“ pro něj nic neznamenající kniha, a zlost si vylije na ministru Staňkovi, je na pováženou. Jeho „decentní“ vyjádření, že „O Staňkovi jsem doteď věděl jen to, že jeho náměstek produkuje záchodovou poezii. Už vím víc. Staněk je nebezpečný hajzl,“ dokazuje, že jeho IQ zřejmě není tak vysoké, jak by se zdálo, ale že jeho IQ je na úrovni tykve.

Říct o ministru Staňkovi, že o něm ví jen to, že jeho náměstek údajně produkuje záchodovou poezii, je opravdu málo, či takřka nic, takže v globále o něm ví asi tolik, jako babička jednoho žáčka ve škole, který byl dotázán na to, zda ví co se všechno taví. Ten, když už jeho spolužáci řekli, že se např. taví sýr, železo, vosk a pod., tak panu učiteli na otázku co se taví odpověděl, že babička, protože tatínek o ní říkal, že ta ví hovno! Ale vážně, protože náměstek pana ministra údajně píše záchodovou poezii, neurvalý Topolánek akonto nazve pana Staňka hajzlem! Neslýchané, to je nejen hrubá urážka, ale opravdu vážné psychické vyšinutí a neskutečná paranoidní logika člověka, který kdysi vykonával funkci premiéra vlády ČR.

Nicméně, kniha nevyprovokovala jen M. Topolánka, ale také další pomazané hlavy. Ministr Staněk tím, že se „jen“ zúčastnil křtu knihy, se stal také terčem nevybíravých slovních útoků např. bývalého, tedy exministra kultury Daniela Hermana. Člověka, který by se ve dne neměl snad ani ukazovat na veřejnosti. „Tím, že pokřtil Grebeníčkovu knihu o církevních restitucích, překročil všechny meze,“ konstatoval sebevědomě bývalý ministr Herman (KDU-ČSL), který také vyjádřil pokrytecké politování nad tím, že „ v Nostickém paláci zasedl člověk, který neváhá aktivně podporovat komunistické lži“. To říká člověk, který těch mezí překročil několika násobně víc, než pan Staněk, na stejném místě, tedy posti ministra kultury nestoudně lhal kudy chodil (a lže doposud), který také veřejně podporoval (a nadále podporuje) nechvalně známý Sudetoněmecký landsmančaft, člověk, který jako první ministr (Sobotkovy) vlády ČR, se oficiálně zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého landsmančaftu, na kterém oslovil sudetské Němce "milí krajané", za což ho několik tisíc shromážděných Němců odměnilo velmi hlasitým potleskem.

D. Herman je člověk, který ve funkci ministra kultury vlády ČR rovněž popíral, že je předsedou české pobočky německého Sdružení Ackermann Gemeinde (odnož SL) a mj. je rovněž členem správní rady Středoevropské akademie (Akademie Mitteleuropa) se sídlem v Německu (Bad Kissingen). Tento domýšlivý člověk si dovoluje veřejně

odsuzovat a hrubě pomlouvat ministra Staňka (ČSSD) s konstatováním, že se za Staňka stydí a to jenom proto, že byl přítomen křtu knihy komunistického autora. Že se celý národ stydí za samotného Hermana z účasti na sjezdu SL, mu asi nepřijde na na mysl, on je totiž v této záležitosti až příliš nad věcí. Ale to by ani nebylo zas až tak nic zvláštního, protože Herman je všeobecně znám nejen jako drzý lhář, provokatér a pozitivní podporovatel SL, ale i jako nejvýraznější a nejznámější antikomunista a komunistofobní člověk v ČR. Drzé čelo lepší poplužního dvora, je zřejmě krédo pana Hermana a kupodivu mu takřka všechno snad až nepochopitelně snadno prochází. No nepochopitelně ne až tak docela protože víme, kým je a kdo jej podporuje. On by měl držet hu..ústa a být rád, že náš právní stát je natolik lhostejný k jeho vlastizrádné činnosti, Za jiných okolností by totiž už tupě civěl zpoza katru.

Jen o málo slušnější byl další příslušník KDU-ČSL, rovněž významný sympatizant Sudetoněmeckého landsmančaftu, Hermanův kolega ve vládě, exministr pan Marian Jurečka. „Že mu tuhle žumpu křtí ministr kultury za ČSSD, to už snad ani nemá smysl komentovat,“ nechal se slyšet Jurečka. Totéž však platí o samotném výroku pana Jurečky. Oba jsou totiž stejně antikomunisticky naladěni či spíše zatíženi, jen jeden je za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Téma církevních restitucí, za kterými stojí především KDU-ČSL, rozděluje českou společnost dlouhé roky. Zákon o vyrovnání se s církvemi prosadila Nečasova vláda v roce 2012, proti aktivně vystupovali představitelé ČSSD a KSČM. V r. 2013, kdy se k moci dostali sociál. demokraté, byla jakákoliv revize církevních restitucí neproveditelná právě kvůli zmíněné účasti KDU-ČSL ve vládě. Na druhé straně je však nutné uznat, že pánové Herman a Jurečka, pana Topolánka nevyjímaje, jsou skuteční demokratičtí gentlemani. Zvláště pak u nich vyniká skoro závidění hodná schopnost demokraticky naslouchat, akceptovat a respektovat názory a činy jiných, o slušnosti nemluvě.. Zkrátka : demokrati jak z ho.na bič!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

29.12.2018 21:27

Pro Rudolfa Kavana:Zda je pan Baťa výrazný anti-Landschaftista nevím.Zda je landsmaschaftofobní mi není známo.Co je mi dobře známo,je činnost jejich předků v tzv. Sudetech.A to nejen před vznikem protektorátu,ale i po jeho vyhlášení.Herman je obyčejný vlastizrádce,jako byl i Havel a brněnská radnice,co se fašistickým sviním omlouvali a to dokonce prý jménem českého národa.Pokud Vám nevadí,že někdo se zaštiťuje Vaším jménem a mluví za Vás,je to Vaše věc.Jaké jsou názory pana Bati je zase jeho věc.Ten, kdo obhajuje zvěrstva sudeťáků je hajzl největšího kalibru.Stejně jako RG,co po válce rabovaly a vraždily.Jenomže si to ti fašouni zasloužili.Svým chováním a svou činností.Po válce měli být všichni Němci fyzicky zlikvidováni,aby nezůstal ani jeden.Jenom tak se dá dosáhnout stálého míru v Evropě.Němci rozpoutali svými akcemi balkánské války a také oni podporovali bombardování civilních objektů v Bělehradě a jinde v Srbsku. Asi ta tříletá holčička,zavražděná humanitární bombou,byla pro Evropu smrtelným nebezpečím.A s ní i řada civilních obětí,které má na svědomí ta "obranná aliance" NATO.Jenom proto,aby si mohli USA postavit základnu na území srbské provincie Kosovo.A Topolánek osobně protlačil tu tzv. Lisabonskou smlouvu parlamentem,ačkoliv věděl,že stát vydává do rukou cizím mocnostem,které byly buď tisíciletými nepřáteli,nebo zrádnými spojenci.Nakonec je projekt EU jen pokračováním Hitlerovi snahy ovládnout Evropu.Hitler s válkou neuspěl a tak Němci začali po ekonomické stránce.Pokud by však museli platit válečné repaprace,byli by dnes na úrovni Řecka.Jste hloupý študentík,nebo absolvent jedné ze zbytečných škol humanistického zaměření?


 

29.12.2018 10:27

DVA SVĚTY ...Proč dochází v současnosti k silným turbulencím ve společnosti? Jeden svět je světem intelektuálů. jsou vzdělaní a domnívají se, že jim patří svět. To oni mají ty jedině správné názory, kterými chtějí sytit naše občany, co nedosáhli takových skvělých pozic. To oni mají právo určovat veřejnosti co je správné a co ne. Už si ale neuvědomují, že jsou živeni z daní lidí, kteří vesněs pracují v nepřetržitých provozech. Nevidí jejich dřinu. Nabízí jim pouze svůj líbivý pohled na svět. Mezi těmi, kdo odsuzují chování našeho pana prezidenta jsou především ti, kdo mají maximálně osmihodinovou pracovní dobu, volné soboty, neděle a svátky. Pracují v teple kanceláří, užívají si prázdnin a když zamarodí, tak nikomu nechybí. Jsou to lidé, kteří nemají vytvořenou hodnotu práce, která je živí. Nevnímají ji. O práci těch, kdo jim svým zdaněním vydělávají na živobytí nic neví, nezatěžují se tím. Tak to je jeden svět. Ten druhý vytváří celospolečenské hodnoty klíčového významu. Tito lidé se starají o to, abychom měli úrodu všech komodit, plodin, které jsou naší denní obživou. Pracují v nepřetržitých provozech fabrik, pohotovostních služeb, ve vodárnách elektrárnách. a dalších provozech. Taktéž se starají o naše bezpečí bez ohledu na denní či noční dobu. Člověk, který má statek a stará se o hospodářské zvířectvo těžko může myslet na odpočinek. I v noci slehne kráva, i v noci je třeba neustálá péče o svěřená zvířata. V noci je třeba napéct chléb, který rozvoní ráno prodejny, kam si jdeme se samozřejmostí vybrat vše potřebné, co potřebujeme ke každodennímu bytí. Je to svět lidí práce, bez nichž by nemohl vzniknout státní rozpočet. Od těchto lidí se vybírají daně, z jejich práce žijí všichni ti, kteří ty " přihlouplé primitivy" podceňují. Tato pracující masa, která je nezbytná pro chod našeho státu, naši spotřebu je předmětem pohrdání těch, kdo si jako intelektuálové neuvědomují, že z jejich práce žijí. To, že v noci svítíme, teče nám voda, telefonujeme, surfujeme po síti, to všechno nám zprostředkují ti, kteří se o naše blaho všeho druhu starají dnem i nocí. ...Tyto dva světy nejsou kompaktibilní. Nikdy nebyly a nebudou. Intelektuálové budou vždy podceňovat ty, kteří je živí, protože si tuto skutečnost neuvědomují. Výjimkou jsou lékaři, kteří jsou součástí nepřetržitého provozu. Zde se rozdíl smývá. Těch si vážíme všichni. Jsou začleněni do světa tvrdé práce a dřiny, bez níž by byly naše životy ohroženy. Ten rozpor má politický dopad. Lidé vytvářející hodnoty k naší obživě se dostali di ostrého rozporu s těmi, kdo žijí z jejich práce. Postavili se proti neustálé dehonestaci našich čelných státních představitelů. Svět intelektuálů nemá šanci je zdolat, ideologicky ovlivnit. Nadstavba nás v žádném případě neuživí. Společenská důležitost a prestiž těch, kteří si myslí, že společnost má být jimi ovládána, je u lidí práce nulová. .......Mějte se hezky.


 
Rudolf Kavan

Rudolf Kavan

29.12.2018 07:58

Pane Bata, Vy jste vyrazny anti-Landsmaschaftista a landsmaschaftofobni clovek?


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy