• Neděle, 27. září 2020
  • Svátek má Rukojmí Jonáš

Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to
Počet návštěv: 1611

Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to

František Matějka Článek od František Matějka

Psal se červen roku 2003. Bylo mi 33 let a v referendu o vstupu do EU jsem hlasoval pro vstup. Měl jsem k tomu dva důvody – jeden idealistický a druhý tvrdě pragmatický. Od té doby dělám každý den všechno, co umím a znám, abych to napravil.

Ten tehdejší idealismus spočíval v přesvědčení, že my z východního bloku máme po tom všem, co jsme si prožili s centrálním plánováním životů a hospodářství, historickou příležitost přenést tyto zkušenosti na Západ. Aby se to v Evropě už nikdy neopakovalo. Západní Evropa totiž byla o tyto zkušenosti po druhé světové válce ochuzena a jejich přenesení a osvojení mohlo být zárukou, že by k nim ve svém vývoji nesklouzla. Že by si nemusela další část Evropy projít tím, čím jsme si tu ve východním bloku procházeli desítky let my.

Pragmatismus v té době spočíval ve znalosti existence tehdejší zásadní podmínky členství, a sice v právu veta pro každý členský stát zvlášť u všech klíčových oblastí. Prostě se nemohlo stát, že by v nich byl někdo přehlasován. Stačil jeden osvícený národní parlament, jedna rozumná vláda, a nemohlo být přijato nic, v čem by byť jeden člen spatřoval škodlivost. O tom jsme tehdy v referendu o vstupu do EU rozhodovali. To byly tehdejší podmínky, ke kterým se lidé vyjadřovali. To byla pravidla, kterým společně se mnou dali lidé hlas a Česká republika se stala členským státem EU.

Ještě nikdy v životě jsem se tak nemýlil. Ještě nikdy v životě jsem nebyl tak naivní. Po jednostranné vládní kampani, jež nás tehdy všechny stála přibližně čtvrt miliardy a jež nesla už ve svém logu modré pozadí a žluté hvězdy v nápisu „ANO“, jež nepřipustila ani na okamžik férovou diskusi a ukazovala nám jen videa o tom, jak jsou všichni v EU šťastní, jsem šel a hodil hlas pro.

Už patnáct let slýchávám při setkáních s lidmi v této zemi stále častěji a otevřeněji, že jsem to tak neměl zdaleka jen já; že v této zemi je obrovské množství lidí, kteří to udělali také. Lidí, kteří si s odstupem času stejně jako já uvědomují svou tehdejší chybu. Tento postoj je intenzivnější a nezvratný od doby přijetí Lisabonské smlouvy. Smlouvy, k níž se báli vypsat referendum, přestože zásadním způsobem změnila pravidla a podmínky, které platily při vstupu naší země do Evropské unie. Jsem přesvědčen, že už tehdy v EU věděli, že by to neprošlo. Měli už zkušenost s tím, že lidé odmítli Evropskou ústavu, proto jen změnili její název, upravili nepodstatné body a schválili Lisabonskou smlouvu za zády občanů napříč národními státy.

Lisabonská smlouva pohřbila můj pragmatický důvod při hlasování o vstupu, tedy zrušila v klíčových oblastech právo veta pro národní státy a zavedla většinové hlasování. Mě a hromady dalších lidí v této zemi se nikdo nezeptal, jestli chceme změnit pravidla hry a oslabit tak zásadním způsobem vlastní stát. A ten idealismus ohledně přenesení našich zkušeností s centrálním plánováním životů a hospodářství z Východu na Západ, aby se to už nikdy neopakovalo? Vzal za své stejně jako právo veta. Evropská unie realizuje centrální plánování všeho v takovém měřítku, že i pamětníci východního bloku mnohdy zírají s vytřeštěnýma očima.

Omlouvám se Vám. Hlasoval jsem pro vstup této nádherné země, České republiky, do Evropské unie. Je mi to líto. Dovolte mi to napravit. Umožněte mně a Straně nezávislosti České republiky ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, ale i ve volbách v dalších letech do Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, abychom tuto chybu napravili. Dovolte nám přivést tuto zemi z Bruselu zpátky domů, do vašich rukou. Dovolte nám vrátit našemu národnímu parlamentu, ze kterého udělali bruselskou implementační agenturu, jeho vážnost. Dovolte nám napravit tu chybu i za ty z vás, kteří jste stejně jako já hlasovali v roce 2003 pro vstup. Děkuji Vám.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

08.01.2019 20:33

Trochu si dovolím panu Šedivému oponovat.Jak prohlásil Zeman,jen hlupák nemění názor.Stačí vzít komunistické dorostence v padesátých letech,jejichž nadšení pro nový pořádek přesahovalo meze slušnosti a najednou z nich byli disidenti.Stačí převlékači kabátů,jako je Vladimír Dlouhý,Tomáš Ježek,Roman Češka,Jan Stráský a řada dalších.Ti změnili názor nikoliv z prohlédnutí,ale účelově.Já nevím,zda pan Matějka dostal rozum a dnes to myslí vážně.Zpackaná privatizace byla hrou předem domluvených lidí a český národ jim na to skočil,jako obvykle.Nejde o pana Matějku,jde o to,že český národ volí sám proti sobě.A to ani pan Matějka nemůže ovlivnit,stejně jako my dva.Zbrojařské firmy má na svědomí šašek Havel a ostatní podrazy byli vedeny ekonomy.A národ mlčel!


 
Jiří Šedivý

Jiří Šedivý

07.01.2019 22:57

Pana Matějku si pamatuji ještě z dob Idnes blahé paměti, než se rozhodli požadovat všechny generálie svých oveček od velikosti bot, hlavy a přirození včetně kopie občanského průkazu. On tehdy tam spolu s exotem Zieglerem a několika dalšími patřil k těm extaticky pozitivním užitečným idiotům, z nichž se většině dělalo fyzicky litl šoufl. A teď by mě tento lidský odpad chtěl přesvědčit, že se jednalo jen o mladickou nerozvážnost. Lituji, nemohu. To je jen pozdní lítost a pláč nad rozlitým mlékem. Už v té době bylo jasné, že naše hospodářství již před vstupem do nového RVHP (přitom se RVHP upřímně omlouvám) šlo působením zlodějů v nejvyšších patrech do prdele. Prodávat zbraně je nemravné; hurá pryč se zbrojním průmyslem, socialistické zemědělství je zrůdně veliké, pryč s ním, malí zemědělci vše vyřeší. Cukrovary; fůůůůůůůůůůj rozmurovať, vodárenství, okamžitě se ziskem (pro mě) prodat Veolii. A tohle v té době pan Matějka adoroval. A teď mě bude přesvědčovat, že to tak nemyslel? Zvracel bych nad jeho charakterem.


 
Oldřich Slováček

Oldřich Slováček

07.01.2019 20:06

Českou republiku by už nezachránila ani neutralita. Jakpak by asi dopadla "inventura" našeho národního majetku. Co je ještě v rukou českého státu a jeho občanů? Kdo všechno je naším věřitelem a kolik bilionů jsme dlužni? Kolik smluv a závazků, de facto nezrušitelných, naši polistopadoví politici podepsali? A co naše členství v zločineckém NATO, to je správné a prospěšné? V neposlední řadě - vždyť nejsme ani schopni donutit ČT a ČRo plnit zákonem uložené úkoly. A to bychom mohli, v tom nám nikdo cizí nebrání. Už nevěřím nikomu, kdo to s ČR "myslí upřímně".


 
Budeme donuceni v rouškách už dožít?

Budeme donuceni v rouškách už dožít?

Málokdo si pokládá docela zásadní otázku: Čeho vlastně chceme dosáhnout těmi drastickými omezeními, které na nás naše vlády každým dnem navalují? Na co čekáme?  Vždyť už od března vládnoucí panáci téměř po celém světě “bojují” proti Covid-19. Téměř zastavili ekonomiku, obrovsky zadlužili další generace, orouškovali a do karantény poslali celé národy. A výsledek? Veliké nic! Vir je tu stále s možná ještě větší intenzitou než na jaře. K čemu tedy jsou všechna ta opatření?

Na pozadí koronaviru a za vašimi zády se dějí neskutečné věci. Vláda i senát mlčí a Česká televize toto téma ignoruje. Kdo to platí??

Na pozadí koronaviru a za vašimi zády se dějí neskutečné věci. Vláda i senát mlčí a Česká televize toto téma ignoruje. Kdo to platí??

Není to tak dlouho, co České soudy řešili kauzu Walderode. Šlo asi o drobné, když byly zcela protiprávně navráceny majetky tohoto rodu, který vědomě kolaboroval s nacisty a sám Walderode byl důstojníkem abwehru a nosil nacistickou uniformu. Co jsou to 3 miliardy korun že??? To Český daňový poplatník zvládne. Vždyť podvod s církevními restitucemi také zvládá platit. Jenže nyní na nás jdou nacističtí pohrobci rodu Lichtensteinů a to už je průšvih obřích rozměrů se značnými politicko - ekonomickými dopady, ale i s dopady do soukromého života značného počtu obyvatel. Mnoho o tom asi nevíte, ale soudy už běží a není žádná jistota jak prodejná Česká justice bude reagovat. Lichtensteinové chtějí zpět své majetky a to bez ohledu na Benešovy dekrety a Postupimskou dohodu, či Pařížskou konferenci.

K lékaři bez papírů?

K lékaři bez papírů?

Stalo se vám někdy, že jste přišli na kontrolu ke svému lékaři a výsledky vašich krevních testů zůstaly doma na stole? Mně ano, a několikrát. Proto moc dobře vím, co v takové situaci následuje. Váš lékař nemůže správně stanovit diagnózu, jelikož nemá kompletní přehled o vašem zdravotním stavu. Co to pro vás znamená? Přijďte druhý den znovu a nezapomeňte - papíry s sebou

Poslední domácí zprávy

Peníze nejsou všechno

Peníze nejsou všechno

Až moc dobře si pamatují mnozí z nás hlášku přisuzovanou Václavu Klausovi „Peníze až v první řadě“. A teď se ukazuje, že peníze...