• Pátek, 28. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Lumír

Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to
Počet návštěv: 1302

Omlouvám se. Hlasoval jsem pro vstup do EU. Napravím to

František Matějka Článek od František Matějka

Psal se červen roku 2003. Bylo mi 33 let a v referendu o vstupu do EU jsem hlasoval pro vstup. Měl jsem k tomu dva důvody – jeden idealistický a druhý tvrdě pragmatický. Od té doby dělám každý den všechno, co umím a znám, abych to napravil.

Ten tehdejší idealismus spočíval v přesvědčení, že my z východního bloku máme po tom všem, co jsme si prožili s centrálním plánováním životů a hospodářství, historickou příležitost přenést tyto zkušenosti na Západ. Aby se to v Evropě už nikdy neopakovalo. Západní Evropa totiž byla o tyto zkušenosti po druhé světové válce ochuzena a jejich přenesení a osvojení mohlo být zárukou, že by k nim ve svém vývoji nesklouzla. Že by si nemusela další část Evropy projít tím, čím jsme si tu ve východním bloku procházeli desítky let my.

Pragmatismus v té době spočíval ve znalosti existence tehdejší zásadní podmínky členství, a sice v právu veta pro každý členský stát zvlášť u všech klíčových oblastí. Prostě se nemohlo stát, že by v nich byl někdo přehlasován. Stačil jeden osvícený národní parlament, jedna rozumná vláda, a nemohlo být přijato nic, v čem by byť jeden člen spatřoval škodlivost. O tom jsme tehdy v referendu o vstupu do EU rozhodovali. To byly tehdejší podmínky, ke kterým se lidé vyjadřovali. To byla pravidla, kterým společně se mnou dali lidé hlas a Česká republika se stala členským státem EU.

Ještě nikdy v životě jsem se tak nemýlil. Ještě nikdy v životě jsem nebyl tak naivní. Po jednostranné vládní kampani, jež nás tehdy všechny stála přibližně čtvrt miliardy a jež nesla už ve svém logu modré pozadí a žluté hvězdy v nápisu „ANO“, jež nepřipustila ani na okamžik férovou diskusi a ukazovala nám jen videa o tom, jak jsou všichni v EU šťastní, jsem šel a hodil hlas pro.

Už patnáct let slýchávám při setkáních s lidmi v této zemi stále častěji a otevřeněji, že jsem to tak neměl zdaleka jen já; že v této zemi je obrovské množství lidí, kteří to udělali také. Lidí, kteří si s odstupem času stejně jako já uvědomují svou tehdejší chybu. Tento postoj je intenzivnější a nezvratný od doby přijetí Lisabonské smlouvy. Smlouvy, k níž se báli vypsat referendum, přestože zásadním způsobem změnila pravidla a podmínky, které platily při vstupu naší země do Evropské unie. Jsem přesvědčen, že už tehdy v EU věděli, že by to neprošlo. Měli už zkušenost s tím, že lidé odmítli Evropskou ústavu, proto jen změnili její název, upravili nepodstatné body a schválili Lisabonskou smlouvu za zády občanů napříč národními státy.

Lisabonská smlouva pohřbila můj pragmatický důvod při hlasování o vstupu, tedy zrušila v klíčových oblastech právo veta pro národní státy a zavedla většinové hlasování. Mě a hromady dalších lidí v této zemi se nikdo nezeptal, jestli chceme změnit pravidla hry a oslabit tak zásadním způsobem vlastní stát. A ten idealismus ohledně přenesení našich zkušeností s centrálním plánováním životů a hospodářství z Východu na Západ, aby se to už nikdy neopakovalo? Vzal za své stejně jako právo veta. Evropská unie realizuje centrální plánování všeho v takovém měřítku, že i pamětníci východního bloku mnohdy zírají s vytřeštěnýma očima.

Omlouvám se Vám. Hlasoval jsem pro vstup této nádherné země, České republiky, do Evropské unie. Je mi to líto. Dovolte mi to napravit. Umožněte mně a Straně nezávislosti České republiky ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, ale i ve volbách v dalších letech do Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, abychom tuto chybu napravili. Dovolte nám přivést tuto zemi z Bruselu zpátky domů, do vašich rukou. Dovolte nám vrátit našemu národnímu parlamentu, ze kterého udělali bruselskou implementační agenturu, jeho vážnost. Dovolte nám napravit tu chybu i za ty z vás, kteří jste stejně jako já hlasovali v roce 2003 pro vstup. Děkuji Vám.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

08.01.2019 20:33

Trochu si dovolím panu Šedivému oponovat.Jak prohlásil Zeman,jen hlupák nemění názor.Stačí vzít komunistické dorostence v padesátých letech,jejichž nadšení pro nový pořádek přesahovalo meze slušnosti a najednou z nich byli disidenti.Stačí převlékači kabátů,jako je Vladimír Dlouhý,Tomáš Ježek,Roman Češka,Jan Stráský a řada dalších.Ti změnili názor nikoliv z prohlédnutí,ale účelově.Já nevím,zda pan Matějka dostal rozum a dnes to myslí vážně.Zpackaná privatizace byla hrou předem domluvených lidí a český národ jim na to skočil,jako obvykle.Nejde o pana Matějku,jde o to,že český národ volí sám proti sobě.A to ani pan Matějka nemůže ovlivnit,stejně jako my dva.Zbrojařské firmy má na svědomí šašek Havel a ostatní podrazy byli vedeny ekonomy.A národ mlčel!


 
Jiří Šedivý

Jiří Šedivý

07.01.2019 22:57

Pana Matějku si pamatuji ještě z dob Idnes blahé paměti, než se rozhodli požadovat všechny generálie svých oveček od velikosti bot, hlavy a přirození včetně kopie občanského průkazu. On tehdy tam spolu s exotem Zieglerem a několika dalšími patřil k těm extaticky pozitivním užitečným idiotům, z nichž se většině dělalo fyzicky litl šoufl. A teď by mě tento lidský odpad chtěl přesvědčit, že se jednalo jen o mladickou nerozvážnost. Lituji, nemohu. To je jen pozdní lítost a pláč nad rozlitým mlékem. Už v té době bylo jasné, že naše hospodářství již před vstupem do nového RVHP (přitom se RVHP upřímně omlouvám) šlo působením zlodějů v nejvyšších patrech do prdele. Prodávat zbraně je nemravné; hurá pryč se zbrojním průmyslem, socialistické zemědělství je zrůdně veliké, pryč s ním, malí zemědělci vše vyřeší. Cukrovary; fůůůůůůůůůůj rozmurovať, vodárenství, okamžitě se ziskem (pro mě) prodat Veolii. A tohle v té době pan Matějka adoroval. A teď mě bude přesvědčovat, že to tak nemyslel? Zvracel bych nad jeho charakterem.


 
Oldřich Slováček

Oldřich Slováček

07.01.2019 20:06

Českou republiku by už nezachránila ani neutralita. Jakpak by asi dopadla "inventura" našeho národního majetku. Co je ještě v rukou českého státu a jeho občanů? Kdo všechno je naším věřitelem a kolik bilionů jsme dlužni? Kolik smluv a závazků, de facto nezrušitelných, naši polistopadoví politici podepsali? A co naše členství v zločineckém NATO, to je správné a prospěšné? V neposlední řadě - vždyť nejsme ani schopni donutit ČT a ČRo plnit zákonem uložené úkoly. A to bychom mohli, v tom nám nikdo cizí nebrání. Už nevěřím nikomu, kdo to s ČR "myslí upřímně".


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy

Neziskoví škůdci

Neziskoví škůdci

V pondělí proběhlo u Krajského soudu v Pardubicích jedno docela zajímavé a poučné stání. Pětice už dříve odchycených migrantů z...