• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

J. Ziegler - moralista, vychovatel, nebo nebezpečný rusofil?
Počet návštěv: 920

J. Ziegler - moralista, vychovatel, nebo nebezpečný rusofil?

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Tak nám pan Ziegler na PL.cz barvitě povyprávěl otřesné zážitky které, nevím zda prožil osobně, nebo to má z rádia Jerevan,  způsobili „těžce“ opilí výtržníci, kteří se v Plzni, v půl jedné ráno na Nový rok porvali . Přitom rozbili vchodové dveře domu, házeli po sobě popelnice a jeden z nich dokonce mlátil ženu.

O koho vlastně jde? Kdo zná pana Zieglera, nemusí hádat, protože hned pozná, že se jedná o  skupinu totálně opilých Rusů, kteří se v Plzni servali do krve a navíc, jak na potvoru, byly u toho i malé děti (co tam dělaly děti v půl jedné ráno?). Jeden z nich prý dokonce hlavou rozbil vchodové dveře. No, hotová jatka. Naštěstí si prý jejich řádění všiml člověk z jedné bezpečnostní agentury a zavolal policii. A pohádky je konec.

     Vlastně není, protože jak dál pan Ziegler barvitě popisuje situaci u nás, tak to aby se člověk bál vyjít na ulici. Jde totiž o to, že stejně jako tisíce ruských špionů a agentů potkáváme denně všude tam, kam se „vrtneme“, tak stejné je to i s tisíci Rusy žijící u nás, kteří se chovají nadutě, myslí si, že jsme jejich poddaní a oni si u nás mohou dělat, co chtějí. Tak to alespoň vidí rusofobní, Rusy nenávidící pan Jan Ziegler. Zda to má z vlastních zkušeností, nebo co JPP (jedna paní povídala) není jasné. Aby těmto informacím dodal více na vážnosti, odvolává se na diskuse na facebookové skupině „Plzeňáci“, která prý vyzněla jednoznačně ve stylu, že „takové tady nechceme, tato země je naše, pokud nerespektují naše pravidla, ať táhnou, stop nepřizpůsobivým ruským imigrantům v Česku“ atd. A dodává, že opravdový český vlastenec prý tady nepotřebuje trpět takové hrubé a arogantní přivandrovalce. Škoda, že plzeňáci nezmíní, jak příkladně slušně vzorně se v Plzni chovají „Amíci“ při oslavách osvobození Plzně! O tom se  na facebooku ale  nepíše.

     Z toho, jak znám pana Zieglera z jeho zaujatých článků mohu si domyslet, resp. jsem o tom přesvědčen, že záměrně dělá z komára velblouda, že odvolání se na facebookovou diskusi si účelově upravil k obrazu svému, i když není pochyb, že Plzeň zrovna láskou k Rusům neoplývá (na rozdíl k Američanům). Protože pan Ziegler, jeden z největších současných rusofobů a rádoby vlastenec, v souvislosti s výše zmíněnou „krvavou událostí“ neopomněl poznamenat, že není možné tuto událost jen tak přejít, odhodlaně sděluje, že „zásady naší země a naše pravidla je potřeba uplatňovat vůči každému cizinci, který chce u nás žít. Ano, můžeš u nás být, ale budeš nás respektovat“. Protože prý „bohužel mnozí Rusové žijící u nás se chovají nadutě, myslí si, že jsme jejich poddaní a oni si u nás mohou dělat, co chtějí“.  Aby tomu dodal punc vážnosti připomněl, jak minulý Nový rok „těžce“ opilý ruský řidič zabil mladou holku a pokoušel se ujet. Vinou naší justice (zapomněl však dodat, že po složeni milionové kauce) odjel do Ruska, trestu nejspíš unikne. Holt s nepřizpůsobivými migranty jsou problémy. Zda to byl skutečně migrant a zda byl nepřizpůsobivý jen proto, že byl opilý a byl to Rus, je panu Ziglerovi je naprosto lhostejné, něco přece na adresu opilého Rusa musí něco odstrašujícího prohlásit, že?

      Své okázalé morální kázání pan Ziegler končí zásadním ponaučení všem „přivandrovalcům“ tedy nejen Rusům s tím, že každému cizinci se musí dát jasně  a zřetelně najevo, že u nás se naše pravidla musí dodržovat, jinak s námi žít nemohou. Zde je na místě opravit názor pana Zieglera o těch, co s námi údajně nemohou žít. Mohou s námi žít, ale s tím rozdílem, že budou-li páchat podobnou trestnou činnost, budou žít v našem, nicméně značně odlišném prostředí, než ve kterém žije většina slušných lidí. Ti, kteří s námi podle pana Zieglera nemohou žít nejsou lidé, kteří se občas opijí, protože opíjí se a stejně „těžce“ nejen našinci (a možná častěji a více), ale řada cizinců (viz Holanďany, Němce, Italy apod.). Ukazovat pouze na Rusy je už jen nespoutaná rusofobie pana Zieglera. Apropó, ti lidé, kteří s námi opravdu nemohou žít a jsou panem Zieglerem zmíněni jako přivandrovalci, jsou imigranti, lidé islámského vyznání, kteří nejsou ochotni akceptovat a přizpůsobit se našemu zažitému civilizovanému způsobu života, nejsou ochotni respektovat naše zvyky, normy a zákony a z jejichž řad se také rekrutují nebezpeční teroristé. Ovšem tyto lidi, resp. imigranty a přivandrovalce, pan Ziegler jaksi nedopatřením neregistruje. Nejsou to totiž Rusové.

 

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Nobody Nobody

Nobody Nobody

10.01.2019 21:37

Což Xicht kniha, ale jeho články na Pravém Prostoru, to je teprve počteníčko. Kdykoliv tam zabloudím a přečtu si jeho článek, divím se tomu, jak vůbec může matka země takového idiota nechat po sobě chodit.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

09.01.2019 20:23

Nemá cenu se bavit o méněcenném člověku.Tím méněcenným je každý,kdo je jakoZiegler(typicky české jméno),nebo odborník na Rusko Romancov.A to ještě není poznámka o Jefimu Fišteinovi(typicky ruské jméno),který si s nimi může podat ruce.Na rozdíl od skopčáka Ziglera se nebojím Rusů,ale Ukrajinců(znám oboje) a jím určitě vítaných muslimských barbarů.A nechci tady ani pohrobky sudeťáckých nacistů,co chtěli domů do říše.A pokud je panáček Ziegler podělaný strachy z Rusů,může se bez nějakých problémů usadit tam,kde nejsou.Za to je tam přes milion muslimských vrahů!


 
Pája Beranová

Pája Beranová

09.01.2019 09:20

No, ono hlavně to má pan Ziegler pomotané, protože Plzeňáci se nebojí Rusů, ale zahalených černých postav, které posedávají ve skupinkách, kouří a sledují lidi, kteří chodí do práce (narozdíl od nich). Mluvím hlavně o Škodovce v Doudlevcích. Nedávno zrovna pobodali kluka na ulici ve městě, jen proto, že do jedné takové asi tříčlenné přičmoudlé skupinky vrazil a to není zdaleka jediný případ. V Černicích si majitel Purkmistra dělá další kšeftík a i on si postaví ubytovnu pro migranty, které prý údajně v Čechách nemáme, ale v Plzni už je tak tmavo, že jak říkám, Rusové jsou to poslední, čeho se lidé bojí.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy