• Sobota, 22. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Petr

Hledá se Sámo.  Motto: A tak nám znovu vzniká francká říše. Okolní národy, třeste se! (Miroslav Macek)
Počet návštěv: 1345

Hledá se Sámo. Motto: A tak nám znovu vzniká francká říše. Okolní národy, třeste se! (Miroslav Macek)

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Odcházející německá spolková kancléřka a propadající se francouzský prezident podepsali 22. ledna 2019 tajnou dohodu o nové úrovni spolupráce Německa a Francie. Podle dostupných informací o této smlouvě nebyly dopředu informovány ani Bundestag ani Národní shromáždění. Jejím obsahem jsou zejména úzká spolupráce v ekonomické, bezpečnostní a imigrační oblasti, včetně vzniku společných poradních i výkonných orgánů. Vypadá to, že byl zařazen nejrychlejší stupeň vícerychlostní Evropy.

Proč náhle ten spěch? Příčin je víc.

 

Na prvním místě jmenujme Brexit. Odchodem Velké (Malé?) Británie končí dlouholeté mocenské vyvažování na ose Londýn – Berlín a misky vah se jednostranně překlápějí na stranu Německa, které se definitivně stává vůdčí (především ekonomickou) silou na evropském kontinentu. A ekonomický obr chce být i politickým obrem.

 

Francie brexitem ztrácí spolehlivého partnera v Radě bezpečnosti OSN a potřebuje nového. Německo je samozřejmě tím nejbližším, jak z hlediska zeměpisné polohy, tak z hlediska ekonomického (navzájem se dobře doplňují v oblasti průmyslové a zemědělské výroby) i politického – jak v oblasti vztahů s Ruskem, tak v oblasti přijímání migrantů a postupné přeměny v islámskou zemi.

 

Dalším důvodem je politika amerického prezidenta Trumpa. Jeho odklon od euro – atlantických vazeb, pohrdání evropskými spojenci, přenesení zájmu do jihovýchodní Asie a blížící se rozpad NATO (!) je signálem pro nejsilnější evropské země k vzájemnému sbližování.

 

Další příčinou je „vzpoura“ Itálie, která se po volbách zřetelně odklání od principů bruselského (= německého) pojetí evropské integrace a začíná provádět samostatnou politiku jak uvnitř EU, tak směrem ven. Týká se to zejména omezení přijímání migrantů z Afriky a volání po zrušení sankcí vůči Rusku.

 

A nakonec je to i dlouhodobý odpor zemí V4 vůči bruselským manýrům, které, i když jsou s Německem těsně ekonomicky propojeny, politicky vzhlížejí (kromě České republiky) k americkým konzervaticům.

 

Zdá se, že nastartovala nová etapa ve vývoji Evropské unie – vzniká „tvrdé jádro“ ze zakládajících a současně nejsilnějších zemí a ostatní dostanou jednu (1!) příležitost se připojit. Kdo odmítne nebo promešká, bude ponechán svému osudu . Protože tak jako USA nebudou válčit s Ruskem kvůli Lotyšsku, Franko-Deutschland nebude s nikým válčit kvůli Slovensku, Bulharsku a dalším státům. O Řecko se povedou dlouhé tahanice, které nakonec vyhraje Čína a Česká republika (spíš jen Čechy, protože Moravané, Slezané, Valaši, Horňáci, Dolňáci, Kyjované i Kopaničáři nikdy s Germány nepekli) bude v krajním případě připojena jako další spolková země, pokud se ovšem rozumnější politici (máme takové?) nepostaví do čela lidové vzpoury (máme takový lid?).

 

A jako to celé nakonec dopadne? Vzpomínám si, že v r. 631 byl francký král Dagobert u Wogastisburku poražen knížetem Sámem, který velel vojskům spojených slovanských kmenů. Bude se historie opakovat? A přidají se ke Slovanům také Maďaři, Slovinci (o Srbech nepochybuji, o Chorvatech ano) či Rumuni? Co udělají Poláci, zaměstnaní svou protiruskou nenávistí? A jak se k této smlouvě postaví obyčejní Němci a Francouzi? Budoucnost nám jistě brzy odpoví.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

24.01.2019 20:38

Pan Bradávka se opět mýlí.Na Moravě a ve Slezsku bylo usídleno mnoho Němců a jak dokazují různá nářečí,jsou ovlivněna němčinou,viz např.slovo špígl(Speigel) a řadou dalších.Kromě toho právě na Moravě byla k životu znovu vzkříšena KDU-ČSL a brněnská radnice se jela oficiálně omlouvat sudeťákům.Nebo mi to chce pan Bradávka zapřít?Ať se nenechá mýlit.Něco jiného je sousedství a něco jiného je další okupace.I když v pohraničí se SRN se objevují řeči na připojení k Německu.To hlavně kvůli práci.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy