• Úterý, 19. únor 2019
  • Svátek má Rukojmí Patrik

Nejvíc dezinformací šíří média hlavního proudu. Zkušený diplomat ukazuje konkrétní příklad z tohoto týdne
Počet návštěv: 706

Nejvíc dezinformací šíří média hlavního proudu. Zkušený diplomat ukazuje konkrétní příklad z tohoto týdne

Jaroslav Bašta Článek od Jaroslav Bašta

Ve světě se děje mnoho zásadních věcí a někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta se zlobí na média hlavního proudu, že nám pečlivě vybírají, které z těchto věcí bychom se dozvědět měli, a které nám mají zůstat utajené. Podle Bašty tím největší česká média vlastně přispívají k šíření dezinformací.

V posledních letech se stále častěji mluví o šíření dezinformací. Někdejší diplomat v Rusku a na Ukrajině dává za pravdu těm, kteří tvrdí, že se dezinformace opravdu šíří. Avšak namítá, že je šíří především tzv. mainstreamová média. Prý je třeba podívat se na to, o čem neinformují.

Zatímco nás mainstreamová média informují o problémech s brexitem a o mohutných protestech ve Venezuele, tak o demonstracích v Paříži podle Bašty podivně mlčí.

„Tento týden v úterý ve Francii proběhla generální stávka vyhlášená největší odborovou centrálou. Do ulic vyšli spolu s odboráři i členové hnutí Žlutých vest, francouzský parlament začal projednávat drakonické zákony o potlačování a prevenci veřejných protestů. Spojenectví odborářů s neutuchajícím protestním horizontálně organizovaným hnutím Žlutých vest nevěstí pro režim Emmanuela Macrona nic dobrého. Ovšem česká média hlavního proudu nám během úterka celý den ukazovala dramatické záběry z protivládních a provládních demonstrací ve Venezuele, případně se věnovala problémům jednání o brexitu,“ napsal Bašta v komentáři pro server Prvnízprávy.cz

Takovéto chování médií představuje podle někdejšího diplomata velký problém, protože tím pro občany přestává být důležité, co se ve světě skutečně děje, ale věnují pozornost jen tomu, co jim předkládají média. Anonymní cenzor stojící kdesi v pozadí se podle Bašty stará o to, abychom se některé informace nedozvěděli.

Psali jsme:

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Jaroslav Bašta je český politik a diplomat, původním povoláním archeolog, za normalizace disident a signatář Charty 77, v 90. letech 20. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v letech 1998–2000 ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, v letech 2000-2005 velvyslanec v Rusku, na Ukrajině a diplomat. Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie na post ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí. Na FF UK v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen v roce 1971 a odseděl si 2,5 roku. V letech 2000–2005 působil coby velvyslanec v Ruské federaci a pak v období let 2005–2006 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

11.02.2019 19:58

Není se čemu divit,protože právě hlavní proud vykazuje nejvyšší procento vylhaných a zatajovaných zpráv.Ví to každý,kdo dokáže používat mozek.Ale je zde velké procento těch,kteří žijí podle systému "říkali to v televizi a pak je to pravda".Pokud tito lidé neprohlédnou,bude informační situace stále stejná.


 
Před nedávnem řekla bývalá wimbledonská šampiónka Martina Navrátilová, tenistka českého původu, směrem k transgender sportovkyním: „Je to šílenství a je to podvádění”. S penisem nelze s ženami soutěžit, dodala...

Před nedávnem řekla bývalá wimbledonská šampiónka Martina Navrátilová, tenistka českého původu, směrem k transgender sportovkyním: „Je to šílenství a je to podvádění”. S penisem nelze s ženami soutěžit, dodala...

Už loni v prosinci bývalá světová tenisová jednička Martina Navrátilová na svém Twitteru kritizovala účast transgender žen na ženských turnajích. „Nemůžete jen sama sebe prohlásit za ženu a najednou soutěžit proti ženám. Musí existovat nějaké standardy, a to, že má někdo penis, ale soutěží se ženami, do nich rozhodně nezapadá,” napsala tenistka na sociální síti.

Prošli od Buzuluku doslova peklem; nálety nepřátelských letadel, explozemi bomb, dělostřeleckou palbou, mrazy i blátem zákopů; Ludvík Svoboda, Alexander Ber či Heliodor Píka, jež spolu vytvořili 1. Československý. armádní sbor v SSSR

Prošli od Buzuluku doslova peklem; nálety nepřátelských letadel, explozemi bomb, dělostřeleckou palbou, mrazy i blátem zákopů; Ludvík Svoboda, Alexander Beer či Heliodor Píka, jež spolu vytvořili 1. Československý. armádní sbor v SSSR

Bude to deset let od chvile, kdy se 24. února 2009 uskutečnil v Domě knihy Kanzelsberger v Praze na Můstku křest knihy „Deník z doby válečné“ Ludvíka Svobody. Rukopis k vydání připravila jeho dcera Zoe Klusáková-Svobodová. Jde o první úplné vydání válečných zápisků významného československého důstojníka z období červen 1939 až leden 1943.

Poslední domácí zprávy