• Úterý, 19. únor 2019
  • Svátek má Rukojmí Patrik

Ten den Praha plakala
Počet návštěv: 631

Ten den Praha plakala

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Kolem amerického náletu na Prahu se dnes chodí po špičkách, není vhodné o něm příliš mluvit. Tato tragická událost ze 14. února 1945 se stovkami mrtvých dostává stále více ideologický nádech. Historici hledají omluvy, média mlčí. Dokladem zbytečnosti náletu je, že nebyl zničen ani jeden průmyslový objekt. Skutečný důvod náletu nebyl ze strany Američanů nikdy objasněn. Nepadla ani omluva. 

Připomeňme si tu událost, po které zůstaly stovky obětí a mnohé následky vidíme dodnes. Velkoněmecká Říše v únoru 1945 mlela už z posledního. Sovětská vojska bojovala 150km od Berlína, Československo si užívalo první pocity svobody, Rudá armáda společně s 1. československým armádním sborem postupovala Slovenskem, osvobozeny byly Košice, Prešov, Poprad, Kežmarok…. Na Krymu skončila Jaltská konference.

14. února 1945 USAAF a RAF poslaly na Drážďany mohutné letecké svazy, 1350 bombardérů, 700 stíhaček. Nálet nepřežilo 30 000 lidí, město hořelo několik dní.

Ten den plakala i Praha. Byla středa krátce po poledni, když zazněly sirény… Přes 60 létajících pevností B-17 svrhlo na Prahu 52 tun pum. Nálet si vyžádal 701 mrtvých, 1400 zraněných, 200 domů bylo zničeno, stovky dalších poškozeny. Nejvíce utrpěla oblast kolem Karlova náměstí, Nového Města, Vinohrad, Nuslí,…. Zcela vyhořel vzácný benediktinský klášter Na Slovanech, založený císařem Karlem IV. roku 1347.

I v březnu 1945, velice krátce před koncem války, byla Praha opět cílem amerických náletů, zasaženy byly strojírenské objekty v Libni a Vysočanech. Nálety na Prahu přinesly 1000 mrtvých a 2000 zraněných. Také devastující americký nálet na plzeňskou Škodovku 25. dubna 1945, pouhých 10 dnů před osvobozením Plzně, vyvolává vážné pochybnosti o skutečném pozadí tohoto činu.

14. února slaví mladí lidé sv. Valentýna, ve stejný den před 74 lety umírali mladí lidé i děti na prahu svého života. Mezi nimi byla i 17letá nadaná klavíristka Eva Ladová, dcera malíře Josefa Lady, zabila jí americká bomba poblíž Emauz, když hledala své rodiče.

Její smrt a smrt i těch ostatních z února 1945 byla jen maličkou kapičkou hrůzy, kterou museli prožívat lidé ve Varšavě, Stalingradu, Hamburku a v dalších místech, přes které se přehnala „totální“ válka.

Dnes se opět bubnuje, armádní kolony brázdí Evropou, zbrojní rozpočty rostou. Uvědomujeme si, že příští válka by byla ještě více zničující?

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

12.02.2019 19:57

Američané se přece omluvili,že došlo k omylu.Letěli bombardovat Drážďany a ve tmě se spletli a omylem bombardovali Prahu.Je to sice dost hloupá výmluva,protože Drážďany hořely a bylo to viditelné z daleka.Tak se čeští občané seznámili s čiností USNavy a dnes mnozí tvrdí,že nám amíci nikdy nic špatného neudělali.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

12.02.2019 11:15

PSS: Je možné, že tyto nálety byly mezi tehdejšími spojenci navzájem koordinované a oboustranně schválené. V závěru války se obě strany musely dohodnout na společném postupu. ....JP.


 
Jiří Přibyl

Jiří Přibyl

12.02.2019 11:10

PS: Oprava překlepu. Bombardování našich měst Sověty: 8 - 9 května 1945. ....JP.


 
Před nedávnem řekla bývalá wimbledonská šampiónka Martina Navrátilová, tenistka českého původu, směrem k transgender sportovkyním: „Je to šílenství a je to podvádění”. S penisem nelze s ženami soutěžit, dodala...

Před nedávnem řekla bývalá wimbledonská šampiónka Martina Navrátilová, tenistka českého původu, směrem k transgender sportovkyním: „Je to šílenství a je to podvádění”. S penisem nelze s ženami soutěžit, dodala...

Už loni v prosinci bývalá světová tenisová jednička Martina Navrátilová na svém Twitteru kritizovala účast transgender žen na ženských turnajích. „Nemůžete jen sama sebe prohlásit za ženu a najednou soutěžit proti ženám. Musí existovat nějaké standardy, a to, že má někdo penis, ale soutěží se ženami, do nich rozhodně nezapadá,” napsala tenistka na sociální síti.

Prošli od Buzuluku doslova peklem; nálety nepřátelských letadel, explozemi bomb, dělostřeleckou palbou, mrazy i blátem zákopů; Ludvík Svoboda, Alexander Ber či Heliodor Píka, jež spolu vytvořili 1. Československý. armádní sbor v SSSR

Prošli od Buzuluku doslova peklem; nálety nepřátelských letadel, explozemi bomb, dělostřeleckou palbou, mrazy i blátem zákopů; Ludvík Svoboda, Alexander Beer či Heliodor Píka, jež spolu vytvořili 1. Československý. armádní sbor v SSSR

Bude to deset let od chvile, kdy se 24. února 2009 uskutečnil v Domě knihy Kanzelsberger v Praze na Můstku křest knihy „Deník z doby válečné“ Ludvíka Svobody. Rukopis k vydání připravila jeho dcera Zoe Klusáková-Svobodová. Jde o první úplné vydání válečných zápisků významného československého důstojníka z období červen 1939 až leden 1943.

Poslední domácí zprávy