• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Sirotků není 50, ale jen 14, ne všichni jsou ze Sýrie, ale na zvolení do EP to snad stačí
Počet návštěv: 896

Sirotků není 50, ale jen 14, ne všichni jsou ze Sýrie, ale na zvolení do EP to snad stačí

Josef Nožička Článek od Josef Nožička

Europoslankyně Michaela Šojdrová svůj boj za přijetí syrských sirotků do České republiky nevzdává – tento týden se pochlubila v Řecku získaným seznamem 14 dětí, které by naše země mohla přijmout.  

Vloni v září se poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová blýskla nápadem, aby Česká republika přijala 50 sirotků, pocházejících ze Sýrie. Mělo jít o děti, pobývající v řeckých uprchlických táborech, přičemž dle slov Šojdrové je tam takových osiřelých dětí několik tisíc. Europoslankyně, zvolená za KDU-ČSL, přitom argumentovala tím, že její iniciativa by mohla pomoci zlepšit obraz České republiky ve světě, neboť naše země během migrační krize dosud téměř žádné uprchlíky nepřijala.

Návrh Šojdrové vzápětí podpořili nejenom její spolustraníci z KDU-ČSL, ale i z některých jiných opozičních stran. Poslankyně za TOP 09 Helena Langšádlová dokonce ve Sněmovně navrhla usnesení, které vyzývalo českou vládu, aby 50 syrských sirotků přijala, návrh však bylo většinou hlasů zamítnut (pro hlasovalo jen 31 poslanců). Michaela Šojdrová se však nevzdala a kvůli sirotkům si vynutila schůzku i u premiéra Andreje Babiše. Tomu se však její nápad příliš nelíbil a místo něho představil vlastní návrh, dle kterého by Česká republika raději vybudovala školy a školky pro zhruba 150 dětí přímo v Sýrii.

Poté bylo určitou dobu „ticho po pěšině“, ovšem ten, kdo se snad domníval, že paní Šojdrová svůj záměr vzdala, se hluboce mýlil. Naopak - tento týden ve Štrasburku radostně sdělila českým novinářům, že z nedávné návštěvy Řecka přivezla seznam 14 dětí, které by mohly být do České republiky adoptovány. Na seznamu jich tedy není původně avizovaných padesát a dle jejích slov navíc ne všechny pocházejí ze Sýrie – jsou tam například i děti z Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a Maroka (viz odkaz zde).

Jak nápad europoslankyně Šojdrové hodnotit? Určitě mi přijdou jako přehnané reakce těch, kteří v těchto dětech vidí potenciální teroristy nebo varují před tím, že když přijmeme několik desítek islámských dětí, tak nám bude hrozit nebezpečí z šíření radikálního islámu, neboť se k nám za nimi v budoucnu nastěhují stovky jejich blízkých. Tohoto bych se v souvislosti s iniciativou paní Šojdrové opravdu nebál. Druhou otázkou však je, nakolik je racionální snaha o adoptování dětí, narozených na Blízkém východě, do Evropy, zvlášť když se nejspíš ani s jistotou neví, jak je to s jejich příbuzenskými poměry a zda někdo z jejich příbuzenstva nebude mít v blízké budoucnosti zájem se jich ujmout. Proto mi přece jen přijde rozumnější nápad českého premiéra zajistit materiální pomoc těmto dětem přímo v Sýrii, případně v některé bezpečné zemi v této oblasti (například v Jordánsku).

A v neposlední řadě mi přijde trochu zvláštní, že Michaela Šojdrová, o které nebylo od jejího zvolení europoslankyní v roce 2014 v souvislosti s její činností v Bruselu či Štrasburku téměř slyšet, je s blížícím se termínem voleb do Evropského parlamentu (čekají nás letos v květnu) najednou tolik aktivní...

Josef Nožička
Rád se podělím o své názory s ostatními. Dělám to i tehdy, kdy jdu vědomě "proti proudu".

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

14.02.2019 19:50

Už děti jsou nakažené islámem a nemají tady vůbec být.Nejedná se o sirotky,jak se nám snaží Šojdrová namluvit,ale o děti bez doprovodu dospělé osoby.Takže se z její strany jedná opět o lež a snahu o zviditelnění.Jak uvedl níže Pepe Jozef,snaží se Šojdrová o stejný postup,který používá norská "sociální služba" Banenverent.Prostě děti unést proti vůli rodičů a pro svůj prospěch.Jinak bych si nebyl tak jistý s těmi rodinami,které je byly ochotny přijmout.Nepadlo žádné jméno a ani počet.Vzhledem k tomu,jakŠojdrová lže,jí nevěřím ani ty údajné rodiny.


 
Pepa  Jozef

Pepa Jozef

14.02.2019 17:39

Nechápu proč máme brát sirotky ze Sýrie, když to nechce jejich rodná země. Není to potom únos dítěte?
A už vůbec nechápu, proč je v rámci této aktivity navrhováno přijetí "syrotků" z Afghánistánu, Iráku, Pákistánu a Maroka.
Lidovci byli vždy vždy "svérázní", ale tak, že si toho lidé nevšimli. Teď už to přehánějí. Trochu mi to připadá, že ti "nejleší" z lidovců běžně vydrbávaji s Bohem jak ten Čenda Jirsák a teď si už myslí, že se to dá takhle dělat i se spoluobčany.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy