• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Když chybí argumenty, nastupují lži a strašení Putinem
Počet návštěv: 532

Když chybí argumenty, nastupují lži a strašení Putinem

Eva Hrindová Článek od Eva Hrindová

Vždycky mě vyloženě pobaví, jak si lepšolidé vysvětlují fakt, že ne všichni s nimi sdílí jejich postoje. Za vším vidí Putina, hybridní válku a další sluníčkářské „chemtrails“.

Absolutně nedokážou pobrat, že prostě plno lidí má jiný názor než oni, přemýšlí o věcech jinak a nenechají se opít rohlíkem veřejnoprávních médií. A protože to ve své aroganci nedovedou pochopit, vymýšlí si různé pohádky a bájná vysvětlení.

Paní na obrázku, která ve Francii demonstruje, je podle lepšolidí nejspíš obětí řetězových mailů a protože nemiluje moderní umění a není dostatečně cool, je asi prostě podle lepšolidí jen obyčejná buranka, která nechápe ty správné evropské hodnoty.

Fascinuje mě, jak si lepšolidé dovedou upravit realitu do svých představ. Jak ani na vteřinu nepřipustí, že jiné názory než ty jejich by mohly být oprávněné.

Paní na obrázku je jen důkazem, jak se lepšolidé mýlí. Důchodci už nemají co ztratit. Mohou si dovolit myslet vlastní hlavou, mají dost zkušeností na to, aby měli lepšolidi celého světa naprosto na háku!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.02.2019 19:59

Bolševické vidění světa je základním kamenem uvažování těchto lidí.Jsou totiž inteligenčně omezení na sebe a o jiném nemají nejmenší pojem.Tak si pomáhají nálepkováním,když jejich inteligence dnešní době nestačí.Získat titul ještě neznamená,že jsou něco jiného.Jen by mne zajímalo,jak za komunistů vystudovali,když sami tvrdí,jak se bránilo ve studiu nepohodlným občanům.Proč tedy Ivan Havel,bratr opilce Václava,mohl vystudovat a Václav nesměl?Sami sobě nedovedou vysvětlit různé věci,protože jsou možná významní ve svém oboru,ale jinak mají scestné myslení.A ani o tom neví!Nedochází jim,že vystudovali proto,že jejich rodina byla spřízněna s režimem.O porevolučních studentících mám své vlastní,nepříliš lichotivé mínění.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy