• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Exhumace Zdeny Mašínové st.- ano nebo ne?
Počet návštěv: 475

Exhumace Zdeny Mašínové st.- ano nebo ne?

Jiří Baťa Článek od Jiří Baťa

Oceňuji, že matka bratří Mašínů byla posmrtně uznána jako aktivní bojovnice proti komunistickému režimu. Osobnosti s takovou odvahou by neměly být zapomenuty. To jsou slova ultrapravicového politika, europoslance a předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila, který sice zapomněl na jejich sestru Zdenu,  nicméně s jeho nadšením ani samotným uznáním se zásadně neztotožňuji, ale co naplat, jsou jisté síly, které dokáží bez revolveru u hlavy prosadit mnohé

     Navíc, pan Pospíšil je člověk, který zvedne ruku pro každou špatnost a bude ji tvrdě obhajovat. Dalo by se říct, že takový charakter může být příkladný jiným, zvláště mladým, ale není. On pan Pospíšil totiž není, bohužel, zrovna ideál muže a už vůbec ne mužnosti. Jenom jeho nadšení nad uznáním Z. Mašínové za bojovnici proti komunismu rychle pohaslo po zjištění, že pražský magistrát zamítl žádost rodiny Mašínů (přesněji Zdeny Mašínové ml.) na exhumaci této „statečné ženy“ z hromadného hrobu (za státní peníze), a tím znemožnil její důstojný pohřeb. Proto se pan europoslanec a předseda TOP 09 rozhodl společně s historikem Petrem Blažkem (ÚSTR) a zastupitelským klubem TOP 09 navzdory všemu tento požadavek aktivně řešit!

     Pokud se nemýlím, pražský magistrát zamítnutí žádosti pí. Mašínové řádně posoudil, zdůvodnil a není nejmenších pochyb, že naprosto opodstatněně. Jde o to, že exhumace pozůstatků jedné osoby v hrobě s tisíci ostatky jiných osob skýtá mnoho složitých úředních postupů, schválení pozůstalých, vyzvednutí ostatků, jejich identifikace náročnou metodou DNA, zajištění jejich dalšího uložení atd., je práce složitá, ale i časově a finančně velmi náročná. Nicméně populista a politický šejdíř pan Pospíšil, který se rozhodl na exhumaci této „statečné ženy“ z hromadného hrobu „zapracovat“, nebere v potaz žádný z uvedených logických důvodů.

     Znamená to, že se jeho „velkorysou“ osobní iniciativou budou zabývat členové zastupitelského klubu TOP 09, že bude časově, ale i finančně obtěžovat a zatěžovat různé orgány, bude vytvářet „politické“, resp. antikomunistické dusno, aby se nakonec došlo k předem danému závěru, že žádosti o exhumaci jedné „statečné ženy“ nelze a nebude vyhověno! Kolik času a peněz to bude stát občany, pana Pospíšila také vůbec nezajímá. Otázka je, zda pan  Pospíšil nemá jiné, třeba mnohem vážnější a důležitější  úkoly a záležitosti na práci v EP ve prospěch občanů ČR, než se zabývat tímto předem ztraceným případem! Nebo že by snad nic důležitějšího skutečně neměl? Tak co v EP vlastně dělá?

     Měl bych však řešení a sice, aby veškeré úsilí a hlavně náklady, spojené s prosazováním žádosti o „exhumaci“, financoval buďto ze zdrojů partaje, tedy TOP 09 a ještě lépe, ze svých soukromých, bezpracně, resp. v lepším případě snadno získaných milionů z EP s přispěním samotné Zdeny Mašínové ml., místo peněz občanů. Nepochybuji, že by jej velmi rychle opustila populistická aktivita s exhumací „statečné ženy“, matky vrahů a vyvrhelů!

      Nakonec ještě poznamenávám, že tento můj názor na iniciativu předsedy tOP 09 Pospíšila vyjadřuji velmi kulantní formou, protože ohlasy na jeho „rozhodnutí“ v diskuzi na portále PL.cz jsou natolik otevřené, že pokud by měl v sobě kousek hrdosti a cti, pak by jako politik chodil kanálama. A že v Praze o ně není zrovna nouze! Jenže, to by nebyl Pospíšil, aby z hnoje, pardon z boje utíkal! A mimochodem, to sasako, které má na sobě, to je také ušité z „ostudy“!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.02.2019 20:49

V tom případě se Vám omlouvám,že jsem to špatně pochopil.


 
Ladislav Matějka

Ladislav Matějka

20.02.2019 09:04

..já neměl na mysli bratry a jejich činy, ale postoj k jejich matce. Na rodinných příslušnících se mstili pouze nacisté a komunisté. Nevím, co autor článku zamýšlel těmi uvozovkami. Statečná žena to bezesporu byla, už jen proto, co si vytrpěla kvůli svému muži. Co provedli její dávno dospělí synové - za to nesou odpovědnost jen a jen oni...


 
Petr Majevský

Petr Majevský

19.02.2019 19:50

Pane Matějko,oni nebyli žádní odpůrci režimu,ale obyčejní loupežníci.Pokud máte jiný názor,tak nám řekněte,kolik zlikvidovali komoušských papalášů?Dokázali zabít jednoho omámeného venkovského policajta,který měl v gesci krádeže drůbeže a podobných záležitostí.Kvůli penězům,které potřebovali pro sebe,zabili pokladníka,který vezl výplaty dělníkům do továrny.To byl odboj,ukrást peníze dělníkům?To byla jednoznačně loupež!Uloupením peněz nezpůsobili žádnou újmu režimu,ale jenom dělníkům,kteří pak neměli za co nakrmit svoje děti.To u mne skutečně není odboj.Nikdy režim nepoškodili a jenom sobě pomohli.Když zjistili,že po nich jde policie,tak šlo hrdinství stranou a honem se spasili útěkem.Otázkou je,zda jejich matka o jejich činnosti vůbec věděla.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy