• Neděle, 26. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Filip

Kníže a Herman loni otevírali další Havlovu lavičku, v Košicích. Neuvěříte, kdo tam seděl s nimi. Zkušený kriminalista k poměrům na Slovensku
Počet návštěv: 953

Kníže a Herman loni otevírali další Havlovu lavičku, v Košicích. Neuvěříte, kdo tam seděl s nimi. Zkušený kriminalista k poměrům na Slovensku

Stanislav Novotný Článek od Stanislav Novotný

„Je zřejmé, že povaha a podoba euroatlantické civilizace se mění takřka před očima a že se celý svět dostává do nového pohybu. Je také zřejmé, že tento pohyb má a bude mít vliv na kvalitu života každého z nás a naše národní bytí uprostřed Evropy,“ zaznělo i toto pondělí večer česky na vlnách slovenského Slobodného vysielače. A přišlo i na zajímavou příhodu z Košic, kde vedle sebe otevírali lavičku Václava Havla Karel Schwarzenberg, Daniel Herman a agent komunistické tajné policie. A to není vše.

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval emeritního policejního radu ČR, dříve košického kriminalistu a ředitele federálního policejního sboru pro Východoslovenský kraj, dnes dokumentaristu soukromého televizního kanálu a polonistu Rudolfa Vitkoviče, který již dlouho žije v Praze.

„Tady orel, dobrý večer přeji,“ přihlásil se stylově muž, který dříve pracoval na odboru kriminalistické techniky a expertiz, v oboru kriminalistická fotografie. Po úvodních policejních vzpomínkách na přechod od komunismu k demokracii se rozhovor stočil na dobu, kdy těsně po revoluci zakládali s kolegy na východním Slovensku policejní odbory. Do té doby se policisté takto organizovat nemohli.
 
Ze všeho nejvíc bylo potřeba, aby se o nich vědělo, což nebylo v případě úzce specializovaných kriminalistů zrovna snadné. A tak vymysleli účinnou fintu. „V kraji, kde nás lidé znali z dlouhodobé práce na vyšetřování vražd, nám věřili. Ale museli jsme o sobě dát vědět po celé republice. Tehdejším šéfem telefonického krajského spojení ve Východoslovenském kraji byl náš přítel, který udělal to, že sebral naše prohlášení, vzal ho k sobě na spojovací odbor, tam to dal zašifrovat a dal to poslat do celé republiky jako šifru. A na všech krajských zprávách, když šifru odšifrovali, a vytáhli to, mysleli si, že to přišlo z vrchu, a tak všichni houfně zakládali odbory.“
 
Česko-slovenský policista v zajímavém povídání zavzpomínal na moment, kdy se stal Vladimír Mečiar ministrem vnitra a došlo k velkému konfliktu s Vitkovičovými policejními odbory. „On si vzal s sebou na vnitro všechny staré struktury z Bratislavy a chtěl je schovat k nám na Východ a my jsme se proti tomu postavili. To byl druhý konflikt. A třetí konflikt byl, když se bývalý estébák, kterého nám tlačil, stal členem kontrolní a revizní komise a měl přístup do všech archivů na Slovensku. No a potom jsme byli mediálně obviněni, hlavně já, že jsem připravoval Mečiarovu vraždu. Moje jednotka byla nová, s mladými lidmi a on, tak jak postupně rozložil tu policii, nemohl k nám dostat své lidi,“ řekl bývalý kriminalista a dodal, že je velmi důležitá role nezávislých médií, jako je Slobodný vysielač, protože „vidíme, co dělá mainstream“. „Byl jsem osobně jeho obětí, oni zveřejnili i moje jméno, vůbec to přitom nebyla pravda.“
 
„Když se rozpadl stát, v lednu 1993 mě táhli na vojenskou prokuraturu, a tam jsem si řekl, že si nebudu hrát na hrdinu, tak jsem si sbalil pár švestek a odešel jsem do Prahy, kde jsem měl dobré kontakty,“ řekl muž, který popsal zajímavý fenomén – tak, jako je u nás rozdělený stát na Prahu a zbytek republiky, na Slovensku smýšlejí jako o „zvláštní jednotce“ o Bratislavě.
 
Nálada ve společnosti se podle pana Vitkoviče v posledních letech zhoršuje, často právě vinou těch, kteří se nejvíce ohánějí demokracií. „Poslední dva tři roky, když nastupoval do volební kampaně Donald Trump, vzniklo takové zvláštní hnutí na světě, kdy přestali lidé uznávat demokracii a respektovat výsledky voleb. To samé se děje v Maďarsku, na Slovensku. Lidi, kteří nebyli schopni postavit ve volbách silnou stranu, která by vyhrála, chtěli povalit vládu. A pořádají demonstrace a soustavné štvaní. Po vraždě Jána Kuciaka – je mi líto, co se stalo, a doufám, že to kolegové vyšetří – hned přišlo to jejich all for one a kampaň proti slovenské vládě. Ještě nikdo nic nevěděl, a už byly tlaky. To je nebezpečné.“
 
Další část rozhovoru se stočila na Polsko, kvůli kterému pan Vitkovič dokonce založil vlastní nezávislé médium a projekt Sousedé. „Je to hrdý národ, který nikdo nezlomí. Můžeš dělat, co chceš, ale nezlomíš je, mají větší hrdost než Slováci a Češi. Jsou to správný frajery,“ přiblížil host svůj pohled na naše visegrádské parťáky.
 
I v Polsku ale panuje společenské napětí. Navíc se, tak jako jinde, ukazuje, že některé ikony demokracie nebyly tak čisté, jak se tvářily; bylo mezi nimi i hodně „převlékačů kabátů“. Velmi brzy se například začalo pochybovat o hvězdě polského přechodu k demokracii Lechu Walesovi. „Walesu kryla Státní bezpečnost, byl jejich agent. Poláci o tom mluvili docela brzy. V prvních volbách vyhrála Solidarita, premiér byl Jan Olszewski, který před dvěma týdny zemřel. Lech Walesa tehdy jednal s Jelcinem, protože Jelcin chtěl, aby v Polsku zůstala stálá sovětská posádka, neměli pro ně v Rusku byty. Olszewski to zatrhl a bylo už tehdy jasné, že Walesa je řízený.“
 
Moderátor Stanislav Novotný poznamenal, že bychom našli hodně paralel i s naší republikou, kde také ti, co nejvíc křičí o svobodě a demokracii, mají mnohdy mnoho másla na hlavě, a se stejnou vervou, jako sloužili dřívějšímu režimu, dnes podlézají tomu novému.
 
„Možné je leccos. V Košicích se loni v létě otevírala lavička Václava Havla. Na jedné straně seděl komunista Schuster, vedle agent Walesa, byl tam i kníže Schwarzenberg a velký křesťan Daniel Herman. Asistovali agentu Bolkovi a teď jim vadí Babiš,“ glosuje Rudolf Vitkovič, podle kterého ale do popředí vystupuje stále naléhavěji nejdůležitější otázka dneška, kterou je „zničení národních států, i když to liberálové a sluníčkáři chtějí popřít“.
 
Stanislav Novotný i Rudolf Vitkovič zdůraznili přínos projektu Visegrádské čtyřky. Rizikem by mohl být rozpad Ukrajiny, kde je problémem podle Rudolfa Vitkoviče „rostoucí nacionalismus na a fakt, že banderovci, kteří vraždili Ukrajince, Poláky i Židy, jsou dnes vyzdvihováni jako hrdinové“.
 
Celým Polskem nyní hýbe kauza odškodnění „300 miliard dolarů za holokaust“. „Považovat po Polácích pozemky a domy, které byly zničeny v rámci fronty, aby za to platili a ty penze šly do nějakých židovských organizací, ne lidem, kteří to vlastnili, ti už nežijí, tak to Poláci nepřipustí.“ Podobné požadavky podle Rudolfa Vitkoviče vznese brzy židovská lobby i na Česko a Slovensko a je otázka. Jak se k tomu oba státy postaví?
 
V závěru pořadu zmínil Rudolf Vitkovič velký problém dneška a riziko pro budoucnost střední Evropy – europropagandu. „Mladí lidé jsou úplně zblblí genderem a trojpohlavími. Máme hodně levicových vysokých škol, které vypatlávají lidem mozky.“
 
Pořad Na prahu změn, který si můžete poslechnout zde, každý týden poslouchá a shrnuje Milan Vidlák, šéfredaktor, vydavatel a jediný autor časopisu Šifra. Nezávislý měsíčník vychází v tištěné i digitální podobě, www.casopis-sifra.cz
 
Psali jsme:

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

01.03.2019 10:51

Bez estébáků ani ránu......Naši hrdinní bojovníci proti komunistickým praktikám zapomněli na jednu maličkost. Tou jsou suverénně nejvyšší výsluhy a důchody všech estébáků, jimiž převálcovali své oběti. Zatímco jejich oběti propíráme v mainsreamu (že se za své kolaborantství nestydí!), o lidech, kteří nám komplikovali životy a pronásledovali ty, kteří si nedělali o komunismu iluze, víme všechno. Ta hrozná spolupráce s komunistickou tajnou policií je jim vyčítána a jsou za své postoje, slabost a podpis pod kontrolované donašetství, opovrhováni. Co však víme o těch, kdo seděli na protější straně stolu a svítili jim do očí...? Ti jsou samozřejmě z obliga. Užívají si neskutečného blahobytu ze statisícových odstupných i privilegovaných důchodů, o nichž se normálníkům smrtelníkům u nás ani nesní. Kdo asi tak tlačil na to, aby se situace u nás změnila na základě politických změn v naší společnosti? Odpověď zní: Nikdo! Komunistobijci se vyřádili na jejich obětích. Ty skutečné viníky nechali na pokoji. Privilegované odstupné i důchody je jaksi nezajímali. ...Zde opět nabídnu k posouzení případ Ing. Babiše: Teprve po třetím bádání v archivech StB bylo objeveno jeho jméno a odkryta jeho spolupráce s StB. Budiž, připouštím, že kdo hledá, ten najde. Víme ale, kdo z estébáků ho k té spolupráci přiměl? Kdo naléhal tak, aby mladík Babiš podepsal spolupráci s StB? Samozřejmě, že jeho "nábor" je obestřen tajemstvím. V rámci logického chápání by měli být uvedeni také agenti StB, kteří ho kontaktovali. Ale kdepak! Estébáci jsou chráněni (z jakého důvodu?), aby veřejnost nebyla obeznámena s jejich jmény. (Datum a číslo spisu). Chybí tedy údaje o jejich navázání kontaktu s Babišem. To je zvláštní! Pokud má být informace ucelená, ověřitelná, musí být jasně sděleno veřejnosti, kdo ho u stolu ze strany StB přemluvil. A vidíte! Ticho a klid po pěšině! Na tomto případě je jasně vidět, že nás mají ti, s nimiž celospolečensky bojujeme za lepší zítřky, zcela v hrsti. Snahy komunistobijců se tříští na tom, že své nepřátele hledají tam, kde StB dala palec dolů. V případě Babiše nevíme nic o estébácích, kteří ho přiměli ke spolupráci... Jejich jméma? Žijí? Co dělali po "Sametu"? Když už chceme být mermomocí objektivní, nesmíme zapomínat na ty, kteří nás mají, co se týče všech privilegií "na háku". .....Mějte se hezky.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

28.02.2019 19:46

O hrdosti Poláků mám pochybnosti.Jejich hrdost dosáhla takového stupně,že chtějí na svém území umístit základnu US Army a ještě ji budou financovat.Jejich národní rys není hrdost,ale drzost.Stačí si vzpomenout na sůl,což polská velvyslankyně okomentovala slovy-cituji:Češi nám závidí!A v naprosto stejném duchu se ozývají i dnes.Místo omluvy vyhrožování a k tomu ještě stížnost v Bruseli.To je hrdost?Já tomu říkám drzost.A havlovy lavičky ať si staví,kde chtějí a s kým chtějí.Vždyť je jedno,zda je to gestapák či estébák.Hlavní je,že poslouží!


 
Prázdné heslo: Zabraňte globálnímu oteplování! Byť za něho lidé mohou jen 10%, když účinky přírody jsou mnohokrát větší vlivem vypařováním moří a oceánů vydechující největší skleníkový plyn - vodní páry…

Prázdné heslo: Zabraňte globálnímu oteplování! Přitom za něho lidé mohou jen cca 5%, když účinky přírody jsou mnohokrát větší vlivem vypařováním moří a oceánů, vydechujících největší skleníkový plyn - vodní páry…

Čeští studenti se přesto připojili k celosvětové protestní akci, která chce přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Nechce se ti do školy, přijď mezi nás a protestuj; v rámci iniciativy Fridays for Future se tak účastní mladí lidé z více než stovky zemí světa.

„S proruskými maniaky nechci mít nic společného,“ rozzuřil se Václav Bartuška a z mého rozhovoru pro Rukojmi.cz nebylo nic. Přes mé ujišťování, že by šlo o férové interwiev „padni komu padni“ a objasnění slov „proruský“ a „protiruský“

„S proruskými maniaky nechci mít nic společného,“ rozzuřil se Václav Bartuška a z mého rozhovoru pro Rukojmi.cz nebylo nic. Přes mé ujišťování, že by šlo o férové interwiev „padni komu padni“ a objasnění slov „proruský“ a „protiruský“

Měl jsem zase jeden utkvělý a notně ztřeštěný plán; udělat pro internetové noviny Rukojmi.cz rozhovor, jehož hlavním protagonistou měl být Václav Bartuška, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost. A ten by byl, resp. měl být mým novinářským sólokaprem. Pak jsem ho náhodně potkal v Praze a drze oslovil se svojí utajenou strategií; připadal jsem si jako směšný konspirátor.

STÍN „SOUDKYNĚ OLO“ NA OBNOVENÉM PROCESU

STÍN „SOUDKYNĚ OLO“ NA OBNOVENÉM PROCESU

Od 6. června 2018 jsem se na svém bloggu opakovaně věnoval svéráznému postupu „soudkyně OLO“, tedy paní Ivety Šperlichové, soudkyně zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, v řízení proti údajným pachatelům krácení spotřební daně z tabáku, který dovedla k odsuzujícímu rozsudku z 22.června 2018. V r.2019 ji ale uznal Ústavní soud za podjatou a následně jí Vrchní soud v Olomouci případ odebral a rozsudek zrušil.

Poslední domácí zprávy