• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Labutí píseň na Střelnici
Počet návštěv: 538

Labutí píseň na Střelnici

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Dva sjezdy, stejné místo a přece každý jiný. Střelnice 1993 a 2019. Ten z února 1993 byl bojovný, plný odvahy a víry ve vítězství. Předsedou ČSSD se stal Miloš Zeman. Strana pod jeho vedením vystoupala do nejvyšších pater politiky. V té době ČSSD šla cestou razantní opozice, se silným sociálním programem. Veřejností byla i tak vnímána, což se projevilo i ve volebních výsledcích. ČSSD sestavovala vlády, její premiéři určovali politiku státu. Po 26 letech by se chtělo zvolat, „Kde ty loňské sněhy jsou…!“

Po 26letech jsou delegáti ČSSD opět na Střelnici. Strana má opět svá ministerská křesla. Přesto se doba radikálně změnila. O místa delegátů sjezdu se již nevedou tvrdé boje, delegačenky jsou spíše stranickou povinností. Prázdná místa v sále vypovídají o náladě ve straně. Také atmosféra sjezdu je zcela jiná, zmizela bojová nálada, řada osobností ze strany odešla, či byla vyhnána. Ke koloritu sjezdu patřila i „hymna“ EU, kterou si zkoprnělí delegáti vyslechli hned v úvodu jednání, tedy nejspíše, aby všem bylo jasno.

Na čele strany je od posledního sjezdu nová mladá krev strany, přesto bojovnosti nepřibylo, naopak ČSSD je jen tou kulhající součástí vládní koalice. Pokud se ministři delegátům chlubí, tak je to většinou cizím peřím….

Sociální demokracie již několik let vyklízí své historické pozice, ztrácí tak i své tradiční voliče. V malých městech, na venkově, v průmyslových centrech, …. Strana opouští priority české politiky, dokonce usilovně plave v bruselském rybníčku. Její představitelé již nejsou těmi tvrdými bojovníky za sociální a národní zájmy. Hledají si svá korýtka.

Volební průzkumy nastavily ČSSD zrcadlo, strana se dnes pohybuje kousek nad hranicí 5%. Nedávné senátní volby 2018, byly toho dokladem. ČSSD obhajovala v senátu 13 míst z roku 2012, loni ve 27 okrscích uspěl jen jediný kandidát ČSSD v tradičním hornickém obvodě v Karviné. I to dokládá propad strany. Také mnohá politická vyjádření pánů Petříčků a jim podobných, posílají stranu pod břeh volitelnosti. Tradiční volič ČSSD pak zmateně pobíhá po volebním kolbišti, jednou volí Věci veřejné, podruhé Piráty či SPD, nebo sází na jistotu u ANO…. Jen ČSSD jeho hlas nedostává.

Před 141lety se v Břevnově zrodila česká sociální demokracie, nejstarší česká politická strana. Přežila mnohé doby, nadechla se v roce 1989, v roce 1993 vyšla z hradeckého sjezdu vítězně a s nadějí, přesto ten letošní sjezd se může stát tou smutnou „písní labutí “.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

03.03.2019 19:42

Kdo chce kam,pomozme mu tam.Chtějí vlastní likvidaci a dostane se jim toho,co si tak vroucně přejí.Nevznikne žádná škoda,partají je na tak malý stát příliš.Jak říkají"bratři" Slováci-neurekom.


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy