• Sobota, 29. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Horymír

Druhá fronta
Počet návštěv: 1714

Druhá fronta

Ivan David Článek od Ivan David

Probíhající společenské procesy s sebou přinášejí zásadní změny a s nimi nová politická témata. V podmínkách Evropy a specificky v České republice vedou ke změně průběhu siločar. Do nedávna se politika odbývala v dimenzi tradiční pravice-levice. 

Na tomto bojišti šlo o míru solidarity ve společnosti, v jednotlivých „národních státech“. Nástup neoliberalismu vedl k odbourání sociálního státu. Pravice jasně zvítězila, posunula hranice daleko na území bývalého sociálního státu a dál postupuje velmi zvolna při občasných dílčích výbojích zbytků tradiční levice. Třicetikorunové poplatky nebo zrušení karenční doby nic nemění na podstatě systému. Svoboda v pojetí neoliberálů nekončí tam, kde by měla začít svoboda druhého, má charakter nikde nekončící „svobodné zvůle“. 

Zhruba před 15 lety se boj zřetelně přesunul na druhou frontu, už nejde o sociální stát, ale o stát vůbec, o existenci národů s jejich kulturou a vnitřní sociální organizací a přirozeně o hranice. Neoliberalismus se nespokojuje s vítězstvím v jednotlivých státech, usiluje o globální vítězství, jemuž existence států a národů překáží. Část tradiční pravice žila s představou vítězství svobodných podnikatelů malé a střední velikosti s privilegovaným postavením ve společnosti. Jejich podnikání je však rychle pohlcováno nadnárodními společnostmi, pro které národy se svojí kulturou a sociální strukturou neznamenají víc než překážku v dalším růstu s konečným cílem vlády hyperoligarchů nad světem, fakticky ale (zatím) nad Západem. Vzniklý „Superstát EU“ by měl disponovat společnou armádou schopnou potlačit lokální nepokoje. Potřebuje zrušit národní identitu. Hyperburžoazie, majitelé nadnárodních společností, to nejsou obyčejní kapitalisté, jaké lze aspoň zahlédnout v projíždějících limuzínách. Degenerovaná struktura superstátu by zahrnovala úzkou vládnoucí špičku, hierarchii služebnictva, úřednictva a potlačovacího aparátu a proletarizovanou masu, která by mohla být snadno redukována, neboť by postrádala schopnost se sama organizovat. Je evidentní, že se naplňují „ideály Panevropského hnutí“ včetně světlehnědé rasy predestinované k posluhování. 

Vývoj vede k úpadku tradiční pravice, která vykonala svoji práci a tradiční levice, která ve svojí práci selhala. Na obou stranách druhé fronty se formují zvláštní koalice, z pravolevého pohledu těžko srozumitelné. Na straně globalizace je to část neoliberálů a část ultraliberálů společně s tzv. novou levicí nesmyslně zvanou „neomarxisté“. Ti se podílejí na degradaci společnosti prosazováním své ideologie a fungují jako užiteční idioti, neslouží vlastním, ale cizím zájmům. Tato koalice má oporu v silových strukturách a většině médií, která majetkově a mocensky ovládá. Tyto síly na úrovní EU reprezentuje Evropská komise. Na druhé straně fronty stojí „euroskeptici“ jako odpůrci superstátu a podporovatelé přežití národů, jejich kultury a sociální struktury. Jsou to zastánci potřeby identity. Tato zvláštní koalice zahrnuje část konzervativní pravice a část tradiční levice, která opustila původní bojiště první fronty a snaží se pomoci zachránit národní komunitu a její pro ni přijatelnou sociální strukturu. Lze zde najít i část liberálů, kteří si představují své fungování v rámci národního státu. Tato koalice má oporu v části veřejnosti, která chápe důsledky zhroucení dosavadní sociální struktury a vnímá rostoucí potlačování demokracie. 

Dynamika probíhajících procesů ukáže, zda zastánci národní komunity dokáží účinné vzdorovat nebo dokonce převzít iniciativu v boji proti zastáncům superstátu ovládajících mocenské struktury původních národních států na jejichž likvidaci se podílejí, nebo zda budou potlačeni.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

12.03.2019 20:01

To je otázka.Politici sami jsou pro likvidaci národních států jenom to neříkají veřejně.Babiš,Metnar a další.Jen Petříček to ventiluje veřejně.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy