• Čtvrtek, 21. březen 2019
  • Svátek má Rukojmí Radek

Když prominentní členka
Počet návštěv: 477

Když prominentní členka "humanitárních bombarďáků" Albright v Praze káže o demokracii

Tomáš Vyoral Článek od Tomáš Vyoral

V rámci 20. výročí vstupu ČR do NATO k nám zavítala Madeleine Albright. V médiích jí bylo plno, ale marně jsem při rozhovorech s ní hledal jakýkoliv dotaz týkající se třeba humanitárního bombardování Srbska či privatizace Kosova.  

"Blablabla.. NATO... Blablabla... Demokracie... Blablabla... Havel... Blablabla... Aliance demokracií... Blablalbla... Hodnoty... Blablalba... Prosperita... Blablabla... 2% výdaje... Blablabla... USA... Blablabla... Demokracie... Blablabla... Pravda a láska... Blablabla... Havel... Blablabla... Putin... Blablabla... Díky NATO... Blablabla... Nacionalismus... Blablabla... Havel... Blablabla... Clinton... Blablabla... Rozdělování... Blablabla... Humanita... Blablabla... Demokracie..."

Tak nějak by se dala shrnout většina rozhovorů redaktorů s "Válečnou lady", případně její proslov na konferenci k včerejšímu 20. výročí vstupu ČR aliance. Ať už dílem dotazů redaktorů, nebo dílem jejím.

Zajímavé, že vzhledem k nebývalému (byť pochopitelnému) prostoru v médiích, žádný z "objektivních" novinářů - evidentně většinou nadšených pro NATO - nenašel odvahu, aby se bývalé americké ministryně zahraničních věcí zeptal třeba na její pohled na humanitární bombardování Bělehradu, její privatizaci kosovských telekomunikací - na nichž si namastila kapsu, nebo na její názor, že půl milionu životů iráckých dětí stálo za sankce, které svého času USA na Irák uvalily.

Tak alespoň ve zkratce...

Díky podpoře a "kamarádšoftům" Madlenky s šéfem Kosovské osvobozenecké armády (nechvalně známé UÇK), prvním premiérem a současným prezidentem Kosova Hashimem Thaçim se Albrightová záhy po bombarďáckém odtržení Kosova od Srbska dostala k zajímavým investicím.

V roce 2012 o tom referovala dokonce Česká televize (z pohledu současnosti až s podivem)

„Společnost Albright Capital Management, jejímž vlastníkem je Albrightová, se s dalšími osmi společnostmi účastní privatizace kosovského Telekomu. Podle zákulisních informací je prý výběrové řízení ušité na míru právě firmě Albrightové, která se v řešení otázky nezávislosti Kosova výrazně angažovala...“

„Albrightová už loni vydělala 20 milionů eur (485 milionů korun) díky prodeji vlastnického podílu v kosovské telekomunikační firmě Ipko slovinskému Telekomu...“

Půl milionu mrtvých dětí za sankce proti Iráku zkrátka stálo...

Před dvaceti lety přišlo v pořadu CBS 60 minut na dotaz směřující na devastující dopad sankcí USA proti Iráku po válce v Perském zálivu: „Slyšeli jsme, že tam zemřelo půl milionu dětí. Mám na mysli, to je více dětí, než umřelo v Hirošimě. A víte, stálo to za takovou cenu?“

Načež Albrightová reagovala následovně: „Myslím, že jde o velmi náročnou volbu, ale ta cena – myslíme, že ta cena za to stála.“

To je ale hodná (ježi)babička, viďte? Státní.. pardon veřejnoprávní ČT i Český rozhlas (byť tématice věnovaly prostoru habaděj) mlčí... a jeleni se pasou...

https://www.youtube.com/watch?v=Uv2jVK_OnDk

Tomáš Vyoral
Divadelník, písničkář, básničkář, sportovec, čitatel, pisatel, cestovatel, degustovatel, PRista, nevěřící Tomáš, který tuší, že pravda se neleskne a netřpytí...

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

14.03.2019 20:43

Vrána k vráně sedá,rovný rovného si hledá.Takže její "přátelé" jsou stejní vrazi,jako ona.Jenom jim k tomu nestačí jejich odvaha a svolení Big Brother z Washingtonu.Jinak by rádi vraždili také!


 
Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Zničit v My - Lai „vše co chodí, plazí se anebo roste“; mise “Search and Destroy” (vyhledej a znič). Zabito 534 starců, žen a dětí; poručík Calley byl odsouzen na doživotí, poté ho Nixon omilostnil

Časně ráno 16. března 1968 vkročili američtí vojáci při běžné kontrolní hlídce do vesnice My -Lai. Jedním z důvodů tohoto krvavého řádění mělo být zabití seržanta US Army Georga Cocksa v okolí vesnice My – Lai, ležící v Jižním Vietnamu v provincii Son My. Vojáci pod velením poručíka Williama Calleyho, vstoupili do vesnice a začalo zabíjení.

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celé Ostravě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

V USA získal Tomáš Etzler Cenu Emmy, zatímco jeho matku s Alzheimerovu chorobou, jež bývala sboristkou Státní opery v Ostravě, museli hledat po celém městě; napsal mě: „Prekrocil jste hranici Olsere. Jste dobytek. A snad Vas potkam…“

Přišel mi v prosinci 2011 pozdrav z Číny. Nic divného, právě jsme se z Číny vrátili, a abychom měli památku, poslali jsme si z Říše středu pohled sami sobě. Nepřišel však onen pohled s Bitvou od Lipan od Marolda, ale e-mail...

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

BAJKA O BOŽÍM SOUDU

 Když hříchy Člověka dospěly k vrcholu, předstoupila před Boha Matka Země. Předala vládci Všehomíra soupis všech činů, kterými Člověk ohrozil její samotnou existenci. Jména vymizelých druhů rostlin, zvířat, ptáků byla zapsána černě. Stejně tak byla černí zamazána veškerá vodstva, pramínky počínaje a oceány konče.

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Jan Padych: Nikomu to neříkej!

Každý člověk, kterého jsme kdy znali, se nám s odstupem času jeví jako příběh, ať si to připouštíme, nebo ne. Vždy podle toho, co všechno o něm víme. Ten Zdeňkův příběh je pro mě spojený s vlaky. Jiný ani nemůže být. Zdeňka jsem znal od malička. Vyrůstali jsme spolu v Havířově, chodili jsme do stejné třídy základní školy a pak jsme se potkali na vojně a nakonec na chodníku v centru Ostravy. To naše poslední setkání proběhlo v roce, kdy jsme oba slavili padesátku, já o něco dřív, na konci zimy, on uprostřed léta. Ale raději začnu od samého začátku.

Poslední domácí zprávy