• Pondělí, 20. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Zbyšek

Není okupace jako okupace.
Počet návštěv: 660

Není okupace jako okupace.

Jaromír Bradávka Článek od Jaromír Bradávka

Uplynulo půl roku a máme tady další kulaté výročí okupace. Tentokrát opravdové, se všemi průvodními jevy. Nejsem její pamětník, zažil jsem jen rok 1968, ale moji rodiče prožili dětství v protektorátu a moji prarodiče zažili první světovou válku, první republiku, nástup Hitlera a Henleina k moci a samozřejmě Mnichov, nacistickou okupaci, heydrichiádu a osvobození v r. 1945. Mohu tedy s klidným svědomím položit vedle sebe jejich zážitky z té doby s těmi z období po r.1968. Srovnávat se však nedají, neboť jejich jediným společným jmenovatelem je vpád a přítomnost cizích armád na území Československa. Tím jakákoliv podobnost končí.  

Pro větší názornost se pokusím stručně vypsat nejdůležitější události.

 

Po obsazení zbytku Československa 15.3.1939 byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava, který neměl mezinárodní subjektivitu a byl přímo začleněn do administrativního a politického systému Říše. Na Slovensku vznikl loutkový Slovenský stát – vazal Říše.

 

Byly vytvořeny samostané německé říšské orgány s působností na celém území Protektorátu a veškeré české úřady byly podřízeny německé okupační správě.

 

Byla znehodnocena československá měna a státní zlatý poklad byl německou okupační správou zabaven. Nad důležitými československými firmami převzala dohled německá okupační správa.

 

Československá armáda byla rozpuštěna a její výzbroj a objekty převzala německá armáda.

 

Na celém území protektorátu zahájily činnost SD a Gestapo, jimž padly za oběť desetitisíce českých odbojářů i nevinných civilistů.

 

Byly zřízeny sběrné a pracovní tábory pro Židy, komunisty, inteligenci, národnostní menšiny a ostatní nepohodlné skupiny obyvatelstva, odkud vedla cesta do koncentračních táborů, na nucené práce a na smrt.

 

Po 17. listopadu 1939 byly zavřeny české vysoké školy.

 

Po atentátu na říšského protektora R. Heydricha bylo vyhlášeno stanné právo, vypáleno několik vesnic a začalo období zvýšených represí vůči celému národu. Začaly vznikat partyzánské oddíly, které aktivně bojovaly proti okupační moci.

 

V letech 1942 – 44 byly desetitisíce obyvatel Protektorátu odvezeny do Německa na nucené práce v převážně zbrojním průmylu.

 

V období 1938 – 1945 zahynulo nacistickým terorem, v odboji a na frontách cca 360 000 obyvatel Československa.

 

Po válce bylo rozhodnutím vítězných mocností na Postupimské konferenci odsunuto z Československa téměř 3 miliony sudetských Němců. Jejich majetek byl státem zkonfiskován a přerozdělen, neboť většina z nich zradila svou vlast a aktivně se podílela na jejím rozbití, za což byli Adolfem Hitlerem vyznamenáni.

 

Nic podobného tomu, co jsem vyjmenoval, se po r. 1968 nestalo.

 

Někdo může namítnout: a co mrtví a ranění po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968? Co normalizace?

 

Ano, v srpnu 1968 zahynulo a bylo zraněno několik desítek lidí. Tyto oběti jdou plně na vrub okupačních vojsk a těch, kdo je sem pozvali.

V srpnu 1969 ale už zasahovaly československé ozbrojené složky (SNB, StB, Lidové milice) na příkaz československých státních a stranických (KSČ) orgánů.

Normalizace pak byla dílem opět československých stranických a státních orgánů – zjednodušeně řečeno v boji o směřování země zvítězily prosovětské skupiny, které zradily svou zemi a její lid. Jejich vláda trvala 21 let a byla nahrazena vládou jiných skupin – tentokrát prozápadních, které zemi vrátily do poměrů před r. 1938. Ale to už je jiná kapitola.

 

Vzdávám úctu všem, kdo nesklonili před útiskem; vzdávám úctu těm, kdo se se zbraní v ruce postavili na odpor cizí nadvládě; a vzdávám úctu všem, kdo přišli o své blízké nebo sami zahynuli v této kruté době. Nikdo a nic nesmí být zapomenuto.

 

Vzdávám hold pamětníkům, kteří se nebojí veřejně mluvit o tom, co prožili; občanům, kteří zachránili dobové dokumenty a nebojí se je zveřejnit; nestranným historikům, že pravdivě popisují události, které se staly, a důsledky, které přinesly; a všem zmíněným za to, že předávají historickou pravdu dalším generacím.

 

 

https://www.stoplusjednicka.cz/nejen-uzemni-ztraty-co-vsechno-se-zmenilo-po-vzniku-protektoratu

 

https://www.stoplusjednicka.cz/konecne-reseni-ceske-otazky-co-planovali-naciste-s-ceskym-narodem

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

14.03.2019 20:21

Tak už to v životě chodí,blbost odkvete a přinese plody.Dostali se k moci lidé,kteří měli zájem na likvidaci české samostatnosti(i když značně omezené).Ti nám zařídili jiné pány a podstatně horší,než ty ze SSSR.Ti nás totiž netahali do svých válečných dobrodružství,jako teroristé z NATO.


 
Josh Ommi

Josh Ommi

14.03.2019 15:53

Ironie osudu... Zradci a valecni zlocinci jsou nasi pratale... Ti, co nas osvobodili nasi nepratele... Zivot tropi hlouposti....


 
Terezín - místo, které se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí.  Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Terezín - místo, které se stalo největším koncentračním táborem na území českých zemí. Za necelé čtyři roky jím prošlo více než 150 000 mužů, žen i dětí, z nich nepřežilo 2. sv. válku 118 tisíc...

Na Národním hřbitově v Terezíně na Litoměřicku se v neděli 19. května 2019 uskutečnila tradiční vzpomínka na oběti nacistické perzekuce. Tryzny u příležitosti 74. výročí konce 2. sv. války se každý rok účastní stovky lidí, kromě pamětníků událostí také politici i diplomaté. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se koná pravidelně třetí květnovou neděli.

 

#Jsme tu, abychom prosadili ten „žádoucí“ názor. Iniciativa s vazbami na Člověka v tísní likviduje diskuze

#Jsme tu, abychom prosadili ten „žádoucí“ názor. Iniciativa s vazbami na Člověka v tísní likviduje diskuze

S blížícími se eurovolbami sílí hlasy nejrůznějších politických neziskovek, iniciativ, politiků a umělců, kteří jsou žádoucně názorově ukotvení. Jedním takovým hlasem je iniciativa #jsmetu, která se v rámci skupiny na Facebooku svolá do diskuze pod vytipovaný článek, kde jsou dle jejich názoru nevhodné (nenávistné) příspěvky. Tam se angažují a navzájem si podpoří a „olajkují“ své příspěvky, čímž svým „žádoucím“ názorem vytlačí ostatní diskutující. Není asi překvapením, že srdnatě obhajují EU, migraci nebo neziskovky. A administrátoři skupiny mají vazby na politické neziskovky Člověka v tísni a Evropské hodnoty.

Poslední domácí zprávy