• Pátek, 28. únor 2020
  • Svátek má Rukojmí Lumír

Po odchodu z Evropské unie nepřijde žádná apokalypsa, naopak se budeme mít lépe
Počet návštěv: 1238

Po odchodu z Evropské unie nepřijde žádná apokalypsa, naopak se budeme mít lépe

František Matějka Článek od František Matějka

Češi chtějí znovu získat kontrolu nad vlastní zemí. Chtějí rozhodovat o podobě své vlastní hospodářské i imigrační politiky. Chceme, aby naše vlastní zákony měly přednost před zákony Evropské unie.

EU neplní vizi, se kterou jsme do ní vstupovali, výrazně se odklonila od demokratického výkonu moci, a proto z ní chceme vystoupit. Prý to ale nejde, údajně nám bez Bruselu hrozí všeobecná apokalypsa.

My Češi jsme nesmírně kreativní národ s nevídaným smyslem pro humor. Mezi jinými jsme vymysleli dokonalý termín pro nekritické uctívače Evropské unie, jsou to pro nás eurohujeři.
Jde o všechny ty politiky, úředníky, zástupce neziskovek a některé vykutálené podnikatele, které spojuje bezbřehá láska k Bruselu a zejména evropským dotacím. A právě eurohujeři nás všechny dnes a denně straší, že by odchod České republiky z Evropské unie znamenal jakousi apokalypsu.

Oni se bojí právem. Skončily by jim totiž zlaté časy, kdy jim z unijních kohoutků tryskají statisíce a miliony EUR. A právě proto straší. Říkají, že bez EU skončíme. Jak ale má tato slibovaná apokalypsa vypadat? Proč bychom bez EU měli skončit v bídě a utrpení? Copak někdo příčetný věří tomu, že Česká republika se ze středu Evropy někam odstěhuje? Že ze dne na den zmizí naše domy, silnice, školy, nemocnice? Že všechny hospody zavřou a hospodští odejdou někam jinam?

Pojďme si ukázat reálné ekonomické vztahy. Představme si, že Česká republika zahájí po letošních volbách do Evropského parlamentu jednání o vystoupení z Evropské unie. Protože si prostě chceme sami rozhodovat o obranné politice a nechceme evropskou armádu, která se může klidně obrátit proti vlastním občanům, jak už to naznačila migrační krize. Protože si chceme rozhodovat sami o výši daní, o tom, zda chceme ručit za řecké nebo španělské dluhy. Protože si chceme rozhodnout, kdy a za kolik prodávat pivo.

Svět, život a obchod totiž funguje jinak, než si bruselští úředníci myslí, nebo spíš malují. Firmy chtějí prodávat své služby či produkty, lidé je chtějí nakupovat. Nikdo si přece nemůže myslet, že by třeba mobilní operátoři či banky chtěli odejít z České republiky. Proč by to proboha dělali? Nebo že by snad už lidé ve světě nechtěli kupovat Škodovky? Ale samozřejmě že ano, vždyť jsou to kvalitní auta za rozumné ceny. Po odchodu České republiky z EU management Škoda auto skutečně nesbalí fabriku na náklaďák a neodjede do Německa. Neemigruje ani Siemens, Tatra se nepřestěhuje na Slovensko, banky zůstanou na svém místě, pojišťováci budou i nadále pojišťovat, mobilní operátoři budou i po „czexitu“ dojit naše peněženky. Proč? Protože jsme bohatá země, jejíž HDP roste rychleji, než je evropský průměr, náš trh je a nadále bude zajímavým odbytištěm národních i globálních firem. Odchod z bruselského područí bude pro naše hospodářství naopak skvělou příležitostí, zbaveni nesmyslných regulací vyděláme.

Okamžikem odchodu z Evropské unie se pro běžné lidi nestane vůbec nic dramatického. To jen přebujelý aparát státních byrokratů bude muset přeřadit na vyšší rychlost, začít uvažovat samostatně a pustit se do papírování. Využijeme stávajících obchodních dohod, které nejsou navázány na EU a uzavřeme nová, skutečně výhodná partnerství.

Stále totiž budeme členy nejrůznějších mezinárodních organizací, ať už na evropské úrovni nebo na úrovni Světové obchodní organizace. Pořád budeme silnou ekonomikou se spoustou služeb a produktů, které budou pro zahraničí velmi potřebné, ale budou moci být levnější a podnikatelům se bude při jejich produkci lépe dýchat. Firmy a lidi se vždycky domluví. Kazit jim to mohou jedině někteří politici.

Ano, odchod České republiky z EU by znamenal pro politiky, úředníky, vládu, ministerstva a další úřady spoustu práce a papírování. Musela by se měnit legislativa, spousty smluv. Nepochybně by něco odpracovat musely i firmy. Jenže nějaké to papírování by stálo za to.

Od okamžiku odchodu by totiž přestalo hrozit, že budou na naše hlavy neustále padat nová a nová nařízení a zákazy, o kterých se rozhodne v jiných zemích nebo při sedánkách v bruselských kancelářích. Všechny ty směrnice, normy, otravnosti typu GDPR, sankce a pokuty by zmizely. O tomhle vám ale eurohujeři nic neřeknou. Protože jim by zmizely i ty dotace.

Odchodem z EU totiž nezmizíme z Evropy. Budeme v ní dál, stejně jako jsme v ní byli před vstupem do EU. Budeme ale respektovaný stát s normálními a zdravými sousedskými vztahy.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Maličký Kamínek

Maličký Kamínek

27.03.2019 22:34

Pane Matějko, mluvíte mi z duše! Jsme jen strašeni. Před vstupem jsme byli soběstační, nechápu, proč bychom nemohli být soběstační i po. Nedělám si iluze, že by nás EU dotovala...(dotacemi)...natož s láskou a bezelstností...


 
Richard Hercl

Richard Hercl

27.03.2019 21:07

Viz také můj komentář k dopisu MUDr. Davida...


 
Petr Majevský

Petr Majevský

27.03.2019 20:36

Řeči o pohromě v případě odchodu z EU jsou vylhané.EU je dobrá jen pro neziskovky,pobírače bruselských dotací a europoslance.Právě jednotnost projevů mainstreamu to dokazuje.Skončily by zlaté časy i pro presstituty.A anylýzy,které jsou uváděny v mediích,jsou zveřejňovány právě ve prospěch oněch eurohujerů.Analýzy z nezávislých organizací v EU jasně stanovují,že bývalé "východoevropské"státy na členství v EU výrazně doplácejí.


 
Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

Ožily mi znovu vzpomínky na havárii v černobylské atomové elektrárně V. I. Lenina; chvíle, kdy jsem poznal také ústředí ukrajinských “disidentů”, včetně mladého Kučmy. Pamatuji si též sexy blondýnku Tymošenkovou

V devadesátých letech jsem byl v Kyjevě pečený vařený. Dělal jsem rozhovor s náčelníkem kyjevské milice, který se mě na závěr interwievu a pózování do objektivu zeptal: Nu što, maladěc, kakaja u vas prabléma? V domnění, že jsem asi někde vytřískal hospodu a chci rozhovorem s ním průšvih zamést pod koberec.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (4)

Opravdu se setkali v kasinu. Všude plno světel, zelené stoly trochu připomínaly obyčejné hospodské kulečníky, ale rozhodně ne ty noblesní krupiérky, které u nich postávaly, ani ty hromady barevných žetonů na okrajích stolů, kolem nichž posedávali a postávali většinou muži, ale i několik málo žen.

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Jan Padych: Bankéři z pergoly (3)

Sál se starým, značně už zchátralým pódiem, se pozvolna plnil. Dětí přibývalo,  s nimi i křik a výskot. Dvě učitelky, obě už postarší a značně nervózní, okřikují neposedné caparty a ukazují na  řady židlí, kam si kdo má sednout. Kdosi zatáhne závěsy na velkých oknech a značně se setmí.

Poslední domácí zprávy

Neziskoví škůdci

Neziskoví škůdci

V pondělí proběhlo u Krajského soudu v Pardubicích jedno docela zajímavé a poučné stání. Pětice už dříve odchycených migrantů z...