• Čtvrtek, 23. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Vladimír

VZKAZ POLITIKŮM
Počet návštěv: 607

VZKAZ POLITIKŮM

Je však otázka – kterým? Podle toho, jak přibývá kritických vzkazů mnoha autorů, jimž není lhostejný osud této země, osud národa Čechů, Moravanů a Slezanů, lze usoudit, že hovoříme k hluchým. Politika se pro nezanedbatelnou část lidí, kteří se v této branži pohybují, stala především zdrojem bohaté obživy. Politici by měli být v první řadě dobrými hospodáři, kteří spravují náš stát, náš majetek, jenž nám zanechali naši předkové. Jsme však svědky šarvátek o funkce a prebendy z nich plynoucí.

Naše vlast se nám před očima mění v zabetonovanou a zaasfaltovanou plochu. Developeři ukrádají z naší přírody obrovské kusy země, která by mohla a měla plodit vše, čím jest živ nejen člověk, ale všechno, co tvoří řetězec organizmů, z nichž každý jeden navazuje na druhý, aby tak mohl existovat život. A ničení přírody nemá konce. Budeme bez vody, bez lesů, bez zemědělské půdy. Naše potravinová soběstačnost je už dnes zcela nepochybně iluzorní. Stále mi v uších zní názor jednoho politika, který pronesl tuto „moudrost“, cituji: „Potraviny, pokud budou scházet, dovezeme ze zahraničí…“ Konec citace. Tuto nebetyčnou hloupost už převzala řada spoluobčanů. V případě, že dojde k neúrodě či vážným mezinárodním konfliktům, však bude platit heslo: „Košile je bližší než kabát.“ Přeloženo do srozumitelné podoby – Jiné státy se budou v prvním případě starat o své občany! Proč by se také jejich státníci měli zabývat problémy hlupáků, kteří dovolili zničení své země?

Lidstvo se jako druh přemnožilo. Jeho nároky stoupají úměrně tomu, jak ubývají zdroje. A že ubývají, o tom není pochyb. Jsou to v první řadě politici, kteří by měli korigovat systém nakládání s majetkem nejcennějším. Už mnohokrát jsem nabídl prokazatelné argumenty, k jakým devastacím od roku 1948 až do dnešních dnů došlo.  Dnes nabídnu názory jiných.

   Zdeněk John, Jan Marek:

 Katastrofa, s níž se počítalo až v roce 2050, dorazila dříve. Trpí už polovina Česka. 

Škody během letošního léta související se suchem půjdou do miliard, to se ví už nyní, ačkoliv pohroma teprve přijde. Jen už je neodvratná.

Česko se ocitlo v roce 2050, ale není o co stát. Sucho, jaké nyní hlásí vědci, vodohospodáři a další profese závislé na vodě, mělo v našich zeměpisných šířkách nastat až za třicet let, v polovině tohoto století.

Jenže vody v podzemí i na povrchu ubývá rychleji, než jak varovaly původní, deset let staré prognózy.

„Možná jsme to viděli v nějakých filmech, ale už to prožíváme. A nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl změnit,“ prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec na konferenci Ochrana vody v přírodě.

Přijdeme o jaro a podzim

Klimatologové už to vědí a jejich výpočty nelžou. V příštích letech se zkrátí jaro a podzim, srážky budou více přívalové. Nic moc, pokud jde o doplňování hubených zásob podzemní vody, a ještě hůř pro zemědělce, energetiky nebo rejdaře.

Ale přijdou i škody, které dnes mylně považujeme za nemožné: developeři narazí na situaci, že jejich nové domy nebude možné připojit na vodu (nebude jí dost), umělé zasněžování svahů bude zakázáno a vlekaři přijdou o podstatné části sezóny.

Rozsah takzvaného zemědělského sucha v Česku se za poslední měsíc trvale zvětšuje. Sucho zasáhlo v podstatě celou zemi. Třemi nejhoršími stupni sucha ze šesti trpí již téměř polovina území, napsala agentura ČTK s odvoláním na projekt InterSucho. Sucho v Česku neničí jen smrky. Před očima schnou i stromy, které měly vydržet. Koalice proti suchu chce zvýšit hladinu největší vodní plochy na Moravě, ornitologové se bouří.

Nejhůř je na střední a jižní Moravě, v Poohří a Polabí. V polovině dubna situace ještě není tak viditelná, protože zatím všechno nevyrostlo. Riziko, že porostům sucho během příštích týdnů a měsíců uškodí, je ovšem největší za poslední roky.

Za poslední měsíc minimálně pršelo a s výjimkou několika posledních dní jsou i nadprůměrné teploty. „Pro toto období jsou přitom typické četnější srážky, proto se sucho proti průměru tak rozmáhá,“ řekl Miroslav Trnka z InterSucha. „Někteří zemědělci na jižní Moravě už dopady hlásí a v Poohří je hlásí již od podzimu, protože tam voda chybí dlouhodobě,“ doplnil.

Úroda o 40 procent nižší

Kvůli suchu se sníží výnosy zemědělců. Ve více než 20 okresech je předpokládají nižší o deset až 30 procent, v okresech Louny, Most a Prostějov hlásí extrémní poškození porostů a snížení o více než 40 procent.

Situace je letos velmi podobná té, jaká panovala na jižní a střední Moravě v roce 2012. Tehdy se nejen v médiích, ale i mezi vědci a zemědělci mluvilo a psalo o katastrofálním suchu.

Premiér Andrej Babiš radí regionálním samosprávám nečekat na pomoc od státu a přijmout opatření k odpovědnému nakládání s vodou. Nečekejte na pokyny od vlády, vyzval Babiš hejtmany a starosty na zmíněné konferenci Ochrana vody v přírodě.

Voda se brzy stane novou ropou

Vláda schválila návrhy na zahájení prací na obnově vodních toků v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka na Rakovnicku, v jednom z nejvíce postižených regionů Česka. V následujících letech by za první fázi přípravy staveb přehrad Senomaty, Šanov a Kryry měl stát zaplatit 554 milionů korun.

Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy zde začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr za roky 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.

Není důvod se domnívat, že letošek bude jiný, upozorňují meteorologové.

 Na špatný stav půdy a špatné nakládání s půdou zemědělskou upozorňuje rovněž Radomil Hradil, cituji: „Půdu není možné z podstaty vlastnit, stejně jako nelze vlastnit vodu, vzduch či člověka. Z této filosofie vychází Nadace Pro půdu, jež usiluje o ochranu zemědělské půdy před degradací a spekulací. Nákupem či darem získává půdu ze soukromých rukou, spravuje ji a pronajímá zemědělcům, kteří se zavážou k šetrnému a příznivému hospodaření. V rozhovoru s členem její správní rady Radomilem Hradilem jsme zkoumali, jak spolu souvisí zhutňování půdy, fungování ekonomiky a materialistický světonázor.

Začnu zeširoka, co vnímáte jako největší problém českého zemědělství?

Osobně mi velmi leží na srdci stav půdy, který není dobrý. Netěší mě, když jedu krajinou a vidím všude jenom kukuřici, která se dává do bioplynek, pšenici a řepku. To je tak devadesát procent všeho, co se u nás v úrodných oblastech pěstuje. Způsob, jakým se řepka a kukuřice pěstuje, ničí půdu. Člověk vidí postřikovače, které jezdí v porostu, zvlášť v řepce, která není potravinou, takže se vesele stříká. Od doby studií, skoro třicet let, se angažuji v ekologickém zemědělství a přírodních zahradách. Byl bych rád, kdyby byl podíl ekologického zemědělství vyšší a kdyby se v zemědělství obecně méně stříkalo a hnojilo a více pečovalo o půdu, používala se lehčí mechanizace. Kdyby pole byla menší, bylo by více zeleně v krajině, více stromů. Těch problémů je hodně. Nezabývám se problémy dotací, odbytu, prodeje, mezinárodního obchodu, cel a podobně. Ale to elementární, půda, krajina, spodní voda, to mi leží na srdci.

Proč je stav půdy tak špatný?

Půda získává strukturu a úrodnost tím, že v ní pracuje obrovské množství mikroorganismů. V průběhu posledních desetiletí tyto mikroorganismy systematicky likvidujeme, hlavně používáním chemie. Půda tak přestává být živá, už je to jenom mrtvý substrát. Souvisí to i s používáním těžké mechanizace, která půdu utužuje, vytlačuje z ní vzduch. Když do ní člověk hrábne, zaryje, je hutná, nemá póry. Nemůžou tam prorůstat kořeny rostlin, nejsou tam žížaly. Voda nemůže půdou prosakovat dolů, a když je sucho, zase nemůže vzlínat nahoru. Když zaprší, voda stéká po povrchu, teče do vodních toků a z krajiny pryč. V posledních letech sice prší méně, ale hlavní problém spočívá v utužení — hladina spodní vody klesá proto, že voda se nemůže vsakovat. Týká se to desítek procent, možná více než padesáti procent půdy u nás. To je alarmující situace. Mám pocit, že naprostá většina lidí si neuvědomuje, v jakém stavu půda u nás je, protože do ní nevidí. Vidí jenom pole a na nich něco roste, to jim stačí, a pak si jdou někam koupit potraviny. Kdyby viděli, co se v půdě děje, zhrozili by se.“

Tolik pan Hradil. S jeho postřehy souvisí třeba i poznatek z okolí Žádovic, Archlebova a Ždánic na Hodonínsku. V roce 1938 tam udělali letecké snímky a míra eroze půdy byla vyčíslena na šestnáct procent. Když se hodnotily snímky z roku 2008, tedy po sedmdesáti letech, byla míra eroze už padesát šest procent! Devastace eroze i nedodržování správných postupů při hospodaření si mnohé podniky uvědomují, ale řešení odsouvají. Jednomu agronomovi z podniku, který hospodaří na půdě v nájmu, byla položena otázka, jestli ví, že jejich stylem hospodaření půdu likvidují? Řekl, že ano, a klidně dodal, že až ji zničí úplně, tak půdu vrátí vlastníkům. Záznam z roku 2012.

Co se týká problémů s hnojením, tak se převážně používá dusík. Proč? Jednak jsme vybili dobytek, takže není hnůj. Navíc novodobým obyvatelům vesnic (tzv. Náplavám) vadí pach chlévské mrvy. Osobně vzkazuji: „Dříve než zavoní chléb, musí zasmrdět hnůj.“ To pak obilí, z něhož se chebíček peče, voní jinak než to, které vyrostlo na chemii. Jenže některým lidem to vysvětlit nelze. Někteří pochopí až když jim lékař diagnostikuje rakovinu.

O komentář k lesům jsem požádal svého dlouholetého přítele, lesníka, který za svého aktivního života prošel všemi funkcemi – hajným počínaje a ředitelem konče. Přál si zůstat v anonymitě ze zřejmých důvodů. Cituji: „Vztah lesníků k lesu, takový, jako byl a měl by být, už není. To zařídila systémová chyba schovaná pod obrovsky špatným  hospodařením s lesy – LČR. Všechno přehrály na smlouvy s akciovými společnostmi. Za kalamity může hospodář, byť to, že les je "monokultura" smrk, je též špatně. Jenže, to je další systémová chyba stará sto let. Prvně musí mít člověk k lesu vztah a snahu ho mít jako "svůj", což dřív někteří hajní měli za svátost. Jak se příroda – les – podřídí zisku, nastane katastrofa. Dřívější lesníci kůrovce likvidovali takto: Ráno na polesí přišel hajný, který byl večer s flintou na srnce a našel 5 stromů z nichž kůrovec už vyletěl. Další den tam šel dřevař a shodil 20 m3, po něm nastoupil kočí, aby pokácené stromy stáhl na skládku a třetí den tuto hmotu odvezl náklaďák, čímž bylo po kůrovci. Dneska se vyznačí 5 mrtvol, ty se pokácejí, ale kolem napadené stromy brouka rozmnoží.  Je to podobné – myslím na Lesy České republiky – jako Klausova privatizace a následně jeho amnestie. Zločin není trestán! Pokud budou lesům velet zemědělci a politika, nic se nezmění!  Dneska chybí sadební materiál a ta snaha honem se dostat ke druhé zdi tím, že vysadíme všude buky, je sice pro vodu dobře, ale za sto let bude chybět stavební dříví. Prostě každý extrém je špatný. Kdo viděl například lesy kolem Kružberské přehrady, které se staly holinami, zaplakal. Současné lesnické hospodaření je špatné, stačil by návrat k selskému rozumu, ale to v dnešní době systému urvi, co urvi, zřejmě asi nejde.“ Konec citace

Počátkem dubna jsem hovořil s jedním lesníkem z oblasti Oderských vrchů. Cituji: „Zatím jsme vysadili dva tisíce sazenic stromků. Sucho je ničí a pokud nezaprší v krátké době, tak všechny sazenice uschnou!“

Rady pana Babiše nebo postesknutí ministra životního prostředí Brabce působí spíše groteskně. Nečekat na pomoc od státu, ale jednat! Při tom stavu legislativy, která je dnes chaotická, mnohdy nesrozumitelná (spíše bych řekl, že je idiotská), jsou pozitivní změny v krajině nerealizovatelné. Komplikují to vlastnické vztahy, nekompetentnost úředníků, haldy zbytečné administrativy a k tomu jasně viditelná rychle pokračující devastace krajiny.

Nedávno jsem objel část Jeseníků, kde jsem prožil více než třicet let. Byly to děsivé pohledy na vytěžené plochy, vývraty, suché potoky. Kdysi důvěrně známá místa byla beze stromů, pustina, nad kterou srdce usedalo. Ale už se to prý řeší, lesníci očekávají dotace, zřejmě proto, aby zřídili neexistující lesní školky, do sucha vysazovali sazenice předem odsouzené k zániku, vykazovali tak činorodou práci, kterou desetiletí zanedbávali.  Viz vyjádření starého praktika výše!

Všichni politici mají plná ústa ekonomiky. Té především! Peníze, peníze, peníze. Hlavně jich co nejvíce odklonit k osobním kontům – to je alfa i omega jejich chápání současného světě. Chtěl bych připomenout dějiny velkého Říma, kde se také mocní klaněli především Zlatému teleti. Pak přišli barbaři a z Říma zůstalo Koloseum, vlastně jeho rozvaliny jako připomínka kdysi mocného státu.

Planeta Země prochází evolučním vývojem. Globální klimatické změny jsou prý důsledkem tohoto vývoje, ovšem nakolik k tomu přispěla a přispívá lidská populace, to je jaksi TABU. Nadměrná spotřeba, plýtvání, války, ohromné prostředky utápěné ve zbrojení, znečišťování životního prostředí exhalacemi všeho druhu a odpadky, kácení lesů, atd, atd. Jen to, ČLOVĚČE, sčítej a počítej dobře, ať dojdeš ke správnému výsledku.

Páni politici, necháváte si dobře platit svou předstíranou práci. Možná, že přijde doba, kdy budete vyzváni, abyste předložili prokazatelné výsledky, které přispěly k dobru státu a jeho obyvatel. Jen aby vás pak forma výplaty nepřekvapila.

 Štěpán Neuwirth

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sucho-v-cesku-nenici-jen-smrky-pred-ocima-schnou-i-stromy-ktere-mely-vydrzet-67689

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/koalice-proti-suchu-chce-zvysit-hladinu-nejvetsi-vodni-plochy-na-morave-ornitologove-se-bouri-67068

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/voda-se-brzy-stane-novou-ropou-69041

- Štěpán Neuwirth -
Publikuje od roku 1966; emeritní tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, později tiskový mluvčí Zdravotně sociální fakulty Ostravské univerzity (Dnes lékařské fakulty). Novinář, publicista, spisovatel. 18 vydaných knih; cena E.E.Kische za Tep nemocnice (literatura faktu).

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 

22.04.2019 22:26

Začnu odjinud. Byl vypracovám báječný projekt na Ukrajině, jenž se nazýval "Společně nasytíme svět". Jednalo se o území o rozloze Belgie. Na úrodné černozemi měla být zřízena družstva s mezinárodní účastí. V hlavní roli byl čínský zemědělský gigant. Peníze a smlouvy na to byly, jenomže...jenomže ten projekt byl vypracován za Janukoviče. Pak přišel USA dotovaný krvavý převrat a projekt, který hřál skývou chleba pro mnoho nenasytů, vzal zasvé. Přednost dostala válka proti ruskojazyčnému obyvatelstvu na jihovýchodě Ukrajiny. Desítky milionů lidí na naší planetě tak do budoucna přišly o obživu. Válečné běsnění s desetitici zavražděnými bylo dostatečnou odpovědí na to, co si poblíž ruských hranic přejí USA. Namísto chleba pro potřebné, konfrontace. Vojenské polygony, cvičiště zabírají stále větší plochu, na níž se zkouší nové zbraňové systémy. A tak k nám krok za krokem přichází zkáza. Příroda, jíž jsme se odcizili, nám začíná připomínat naše hříchy. Pomalu je sčítá, a pak udeří. Mírové projekty vystřídaly konflikty, lokální války a harašení zbraní na tisících kilometrech při hranicích s RF. Tomu jsme dali jednoznačně přednost. Sice se distancujeme od politiků, kteří vidí ve válečných konfrontacích jakousi novou možnost prosazení "západní" civilizace do oblastí, kde se stále nepřizpůsobili našemu pohledu na svět. A jejich nerostné bohatství při té příležitosti také není k zahození. ...A tak co bychom chtěli od přírody, která se též připravuje na léta válečných hrůz či na konec všeho, co se zde po stovky milionů let vyvíjelo. A tak jsme svědky záplav v jižní Evropě, kde dříve téměř nepršelo a sucha tam, kde vyvěraly pod štíty hor stovky a stovky pramínků, studánek pitné vody. Nikdy na její jedinečnou chuť nezapomenu. Nabíral jsem ji do skládacího kelímku, který jsem měl stále při sobě. Bylo po válce. I příroda se nadechla k novému životu. Pak přišly kyselé deště, sirné mlhy, kouř a dým továren. Dnes je zdánlivě ekologičtěji. Dým, který vázal vodní páry, je pryč. Vítězí sucho. Prohrává člověk. .....Mějte se hezky. ....PS: Napsal Jiří Přibyl.


 
Jaromír Bradávka

Jaromír Bradávka

22.04.2019 20:19

Homo politicus je zvláštní odrůda Homo sapiens. Pozor na ně na oba!
http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/3635-male-vikendove-zamysleni-co-je-to-za-zvire-ten-homo-sapiens-motto-clovek-je-zvire-ktere-si-vymyslelo-civilizaci-n-n


 
Petr Majevský

Petr Majevský

22.04.2019 19:04

Vzkaz politikům je bezpředmětný.Politici slyší jen to,co se jim hodí a stejně se ukáže,že pokud slyší,nic neumí a neznají kromě svých bankovních kont.Ani hejna jejich "poradců" nejsou lepší.Koho si občané zvolili,toho mají.


 
„S proruskými maniaky nechci mít nic společného,“ rozzuřil se Václav Bartuška a z mého rozhovoru pro Rukojmi.cz nebylo nic. Přes mé ujišťování, že by šlo o férové interwiev „padni komu padni“ a objasnění slov „proruský“ a „protiruský“

„S proruskými maniaky nechci mít nic společného,“ rozzuřil se Václav Bartuška a z mého rozhovoru pro Rukojmi.cz nebylo nic. Přes mé ujišťování, že by šlo o férové interwiev „padni komu padni“ a objasnění slov „proruský“ a „protiruský“

Měl jsem ten ztřeštěný plán, už když jsem vyrazil na Pražské jaro na koncert skvělé české harfenistky Kateřiny Englichové, s níž je ženatý Václav Bartuška, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost. A ten byl, resp. měl být mým novinářským sólokaprem. Tušil jsem jeho přítomnost, pak jsem navíc seděl náhodně hned za ním a o přestávce jsem ho drze oslovil se svojí utajenou strategií; připadal jsem si jako směšný konspirátor.

ZAPOMENUTÁ STUDÁNKA

ZAPOMENUTÁ STUDÁNKA

Vracel se domů z první letošní čekané na divoké holuby. Vstával brzy, bylo kolem čtvrté hodiny, ale vzduch byl stále teplý; žádné ranní čerstvo, žádný svěží závan, jen teplé ovívání opocených tváří. Cítil, jak se mu pot řine podpaždím a stéká bohatým pramínkem k opasku. Těšil se na osvěžení v oderském meandru, přidal do kroku, protože ještě musel projít loukami, kde bylo téměř nedýchatelně.

Poslední domácí zprávy