• Pondělí, 25. květen 2020
  • Svátek má Rukojmí Viola

Jak se rodila svoboděnka
Počet návštěv: 1351

Jak se rodila svoboděnka

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Přicházelo jaro 1945 a Německo již mlelo z posledního. Sen o nadvládě vyvolené rasy se hroutil. Česká i moravská města již vítala své osvoboditele. Koncentrační tábory vydávaly svá hrozná svědectví. Přicházely slzy štěstí, radostného objetí, každým dnem se blížil pád hitlerovské Říše.

Na jaře 1945 Spojenci společně kráčeli k vítězství, postupovali vítězně Německem. Rudá armáda koncem dubna bojovala již v centru německé říše v ulicích Berlína. 25. dubna 1945, došlo na Labi k setkání vojáků americké a sovětské armády.

To historické a slavné setkání amerických a sovětských vojáků se uskutečnilo na mostě u města Torgau. Ti dnes polozapomenutí hrdinové, sem došli po dlouhé cestě od Stalingradu, Kurska, Kyjeva, od pláží z Normandie... To setkání bylo pro svět tak významné, že si jej účastníci zopakovali druhý den pro fotografy ještě jednou. Na těch slavných fotografiích byla vidět ta obrovská radost z konce války i ta touha po přátelství. V očích měli i slzy při vzpomínkách na své padlé kamarády... Ty fotografie přátelství, které tehdy obletěly svět, se dnes nehodí mnohým politikům, nejsou připomínány, ani ve školních učebnicích.

25. duben 1945 přinesl, ale i slzy zmaru a zoufalství, ten den umírala plzeňská Škodovka. Škodovka se stala cílem zničujícího amerického náletu. Stovky letadel svrhly na Škodovku přes 500 tun zápalných trhavin. Škodovka byla ze 70% zničena. Umírala stejně tak, jako v Praze továrna světoznámé značky ČKD, po americkém náletu v březnu 1945. Nálet na Škodovku se stal jen několik dnů před slavnostním uvítáním americké armády v Plzni. Vedle Škodovky byly zničeny v Plzni i stovky obytných domů, umírali lidé na samém prahu svobody. I tento nálet se dnes nepřipomíná, nehodí se do politické režie. Historie opět pláče.

Nejstrašnější válka v historii lidstva skončila, za touto válkou zůstaly desítky milionů mrtvých, zničená města, vypálené vesnice i zmařené lidské osudy. Dnes je snaha na tuto dobu společného boje za svobodu zapomenout, zapomenout i na miliony obětí této strašné války.

Novodobí cenzoři dnes kádrují, jak hrdiny, tak i oběti. Kácí se pomníky hrdinů, přepisují se dějiny. Regály knihkupectví okupují hitlerovští generálové, ti českoslovenští hrdinové od Sokolova, Kyjeva, Dukly, .... stojí zapomenuti někde v koutě. Ve školních osnovách se rodí noví hrdinové, na ty skutečné nezbylo místo.

Právě pro to jejich hrdinství, je budeme tu historii stále připomínat!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

25.04.2019 19:38

Omlouvám se panu Steigerwaldovi.Nebyl to on,ale Jiří Leschtina,za komoušů Leština.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

24.04.2019 19:25

Však si to národ sám vybral.Hned po převratu psal pravdomluvný Karel Steirgewald nikoliv z Karlových Varů,ale z Karlsbadu.Bez povšimnutí.


 
QUO VADIS, ODS?

QUO VADIS, ODS?

Institut Aleny Vitáskové z. s. (IAV) podal podnět na pozastavení, případně rozpuštění činnosti Občanské demokratické strany (ODS)

 Nebezpečný směr Občanské demokratické strany?  Proč ODS podporuje nedemokratické názory některých svých členů (např. komunálního politika Pavla Novotného)?  Co sleduje opakovaným vybízením „zabití, šibenicí“ politických oponentů, občanů, ústavních činitelů?  Chce ODS ve volbách strhnout na svoji stranu extremistické voliče?  Jaké cíle chce s extremisty dosáhnout?  Pozastavit nebo zrušit činnost ODS? Ať rozhodnou soudy! 

Poslední domácí zprávy

QUO VADIS, ODS?

QUO VADIS, ODS?

Institut Aleny Vitáskové z. s. (IAV) podal podnět na pozastavení, případně rozpuštění činnosti Občanské demokratické strany...