• Neděle, 26. květen 2019
  • Svátek má Rukojmí Filip

Jak se rodila svoboděnka
Počet návštěv: 473

Jak se rodila svoboděnka

Přemysl  Votava Článek od Přemysl Votava

Přicházelo jaro 1945 a Německo již mlelo z posledního. Sen o nadvládě vyvolené rasy se hroutil. Česká i moravská města již vítala své osvoboditele. Koncentrační tábory vydávaly svá hrozná svědectví. Přicházely slzy štěstí, radostného objetí, každým dnem se blížil pád hitlerovské Říše.

Na jaře 1945 Spojenci společně kráčeli k vítězství, postupovali vítězně Německem. Rudá armáda koncem dubna bojovala již v centru německé říše v ulicích Berlína. 25. dubna 1945, došlo na Labi k setkání vojáků americké a sovětské armády.

To historické a slavné setkání amerických a sovětských vojáků se uskutečnilo na mostě u města Torgau. Ti dnes polozapomenutí hrdinové, sem došli po dlouhé cestě od Stalingradu, Kurska, Kyjeva, od pláží z Normandie... To setkání bylo pro svět tak významné, že si jej účastníci zopakovali druhý den pro fotografy ještě jednou. Na těch slavných fotografiích byla vidět ta obrovská radost z konce války i ta touha po přátelství. V očích měli i slzy při vzpomínkách na své padlé kamarády... Ty fotografie přátelství, které tehdy obletěly svět, se dnes nehodí mnohým politikům, nejsou připomínány, ani ve školních učebnicích.

25. duben 1945 přinesl, ale i slzy zmaru a zoufalství, ten den umírala plzeňská Škodovka. Škodovka se stala cílem zničujícího amerického náletu. Stovky letadel svrhly na Škodovku přes 500 tun zápalných trhavin. Škodovka byla ze 70% zničena. Umírala stejně tak, jako v Praze továrna světoznámé značky ČKD, po americkém náletu v březnu 1945. Nálet na Škodovku se stal jen několik dnů před slavnostním uvítáním americké armády v Plzni. Vedle Škodovky byly zničeny v Plzni i stovky obytných domů, umírali lidé na samém prahu svobody. I tento nálet se dnes nepřipomíná, nehodí se do politické režie. Historie opět pláče.

Nejstrašnější válka v historii lidstva skončila, za touto válkou zůstaly desítky milionů mrtvých, zničená města, vypálené vesnice i zmařené lidské osudy. Dnes je snaha na tuto dobu společného boje za svobodu zapomenout, zapomenout i na miliony obětí této strašné války.

Novodobí cenzoři dnes kádrují, jak hrdiny, tak i oběti. Kácí se pomníky hrdinů, přepisují se dějiny. Regály knihkupectví okupují hitlerovští generálové, ti českoslovenští hrdinové od Sokolova, Kyjeva, Dukly, .... stojí zapomenuti někde v koutě. Ve školních osnovách se rodí noví hrdinové, na ty skutečné nezbylo místo.

Právě pro to jejich hrdinství, je budeme tu historii stále připomínat!

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

25.04.2019 19:38

Omlouvám se panu Steigerwaldovi.Nebyl to on,ale Jiří Leschtina,za komoušů Leština.


 
Petr Majevský

Petr Majevský

24.04.2019 19:25

Však si to národ sám vybral.Hned po převratu psal pravdomluvný Karel Steirgewald nikoliv z Karlových Varů,ale z Karlsbadu.Bez povšimnutí.


 
Prázdné heslo: Zabraňte globálnímu oteplování! Byť za něho lidé mohou jen 10%, když účinky přírody jsou mnohokrát větší vlivem vypařováním moří a oceánů vydechující největší skleníkový plyn - vodní páry…

Prázdné heslo: Zabraňte globálnímu oteplování! Přitom za něho lidé mohou jen cca 5%, když účinky přírody jsou mnohokrát větší vlivem vypařováním moří a oceánů, vydechujících největší skleníkový plyn - vodní páry…

Čeští studenti se přesto připojili k celosvětové protestní akci, která chce přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Nechce se ti do školy, přijď mezi nás a protestuj; v rámci iniciativy Fridays for Future se tak účastní mladí lidé z více než stovky zemí světa.

„S proruskými maniaky nechci mít nic společného,“ rozzuřil se Václav Bartuška a z mého rozhovoru pro Rukojmi.cz nebylo nic. Přes mé ujišťování, že by šlo o férové interwiev „padni komu padni“ a objasnění slov „proruský“ a „protiruský“

„S proruskými maniaky nechci mít nic společného,“ rozzuřil se Václav Bartuška a z mého rozhovoru pro Rukojmi.cz nebylo nic. Přes mé ujišťování, že by šlo o férové interwiev „padni komu padni“ a objasnění slov „proruský“ a „protiruský“

Měl jsem zase jeden utkvělý a notně ztřeštěný plán; udělat pro internetové noviny Rukojmi.cz rozhovor, jehož hlavním protagonistou měl být Václav Bartuška, velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost. A ten by byl, resp. měl být mým novinářským sólokaprem. Pak jsem ho náhodně potkal v Praze a drze oslovil se svojí utajenou strategií; připadal jsem si jako směšný konspirátor.

STÍN „SOUDKYNĚ OLO“ NA OBNOVENÉM PROCESU

STÍN „SOUDKYNĚ OLO“ NA OBNOVENÉM PROCESU

Od 6. června 2018 jsem se na svém bloggu opakovaně věnoval svéráznému postupu „soudkyně OLO“, tedy paní Ivety Šperlichové, soudkyně zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, v řízení proti údajným pachatelům krácení spotřební daně z tabáku, který dovedla k odsuzujícímu rozsudku z 22.června 2018. V r.2019 ji ale uznal Ústavní soud za podjatou a následně jí Vrchní soud v Olomouci případ odebral a rozsudek zrušil.

Poslední domácí zprávy