• Sobota, 20. červenec 2019
  • Svátek má Rukojmí Ilja

Parlament zkriminalizoval polistopadovou éru
Počet návštěv: 448

Parlament zkriminalizoval polistopadovou éru

Ladislav  Jakl Článek od Ladislav Jakl

Poslanecká sněmovna svým hlasováním z 6. června 2019 většinově vyhlásila, že privatizaci prý provázely excesy i zločiny se stamiliardovými škodami. Požaduje také, aby tyto zločiny mohly být i nadále vyšetřovány. Novináři ochotně dodávají, že šlo o „divokou privatizaci z 90. let“.

Zločiny mohou nastat i při výstavě psů nebo turistickém pochodu, proč by nemohly nastat i při privatizaci. Ale poslanci, hlasující pro, to asi mysleli jinak. Jako odsouzení polistopadové doby.

Jistě, ať si každý vyšetřuje, co chce, ať věc hodnotí každý, jak chce (pokud možno ale poctivě a analyticky), ale je zrůdné, jak automaticky k tomu používají redakce ono slovo “divoká”. Nic na té české privatizaci divoké nebylo, všechny kroky proběhly podle zákonů. Tak tomu nikde jinde v postkomunistických zemích nebylo. Všude jinde si podniky z velké části rozebraly nomenklaturní managementy a až pak si zpětně vynutily legalizaci svého vlastnictví.

Česká privatizace byla nejúspěšnější na světě. V nejkratším čase se podařilo nalézt reálné vlastníky pro největší část hospodářství ze všech zemí, ve kterých se kdy privatizovalo. Lze to exaktně doložit. Ale exaktní srovnávací studie nikoho nezajímají, všem zalezla pod kůži po léta opakovaná mediální dehonestace. A tehdy? Tehdejší kritici neměli alternativní scénář a vlastně nic privatizovat moc nechtěli. A dnešní kritici jsou na úrovni amatérských fandů historie, kteří vědí, jak měl kdy kterou bitvu vést Napoleon lépe.

Prý při privatizaci vznikla škoda za stamiliardy. To se taky mohli poslanci usnést, že voda teče do kopce. Uměl by někdo z poslanců vysvětlit, jak může při privatizaci vzniknout škoda? Třeba za korunu? Co tím myslí? Rozdíl, mezi částkou, kterou stát za firmy dostal, a cenou, kterou si někdo přál? Cílem privatizace přece nebyla maximalizace výnosu pro stát, ale nalezení konkrétního soukromého vlastníka pro obrovský a komunismem zdevastovaný státní majetek.

Nebyl žádný nástroj zjistit, jakou co má cenu, v prostředí neexistujícího trhu. A účelem privatizace v žádném případě nebylo vymačkat z lidí co nejvíc peněz do státní pokladny. Tak tomu je při prodeji jedné státní firmy za fungující tržní ekonomiky a ne při transformaci státního vlastnictví celého hospodářství na vlastnictví soukromé.

Hypotetické škody v řádech bilionů mohly nastat (a v mnoha zemích nastaly) kvůli předprivatizační agonii, kdy firma nemá vlastníka ani perspektivu, kdy vše je všech a na efektivitě nikomu nezáleží. V takové chvíli by bylo lepší vybrat vlastníka raději losem, nežli roky hledat toho, kdo dá nejvíc. Losem se ale u nás vlastníci nevybírali, všechny kroky byly konány podle zákonů, schválených demokratickým parlamentem.

Výsledek hlasování je závažným politickým signálem. V roce třicátého výročí Listopadu 1989 nás svým postojem vyjádřeným hlasováním všechny politické subjekty v poslanecké sněmovně informují o tom, že oněch třicet polistopadových let považují za kriminální období, že slova svoboda a svoboda vlastnit či podnikat již pro ně ztratila svoji hodnotu a že ji nemá kdo bránit. Ano, původně šlo o komunistický návrh, ale politickou realitou dneška je skutečnost, že byl tento návrh českými piráty zpřísněn a výsledný text byl drtivě podpořen (až na 12 výjimek z řad poslanců ODS) všemi politickými frakcemi. K dovršení děsivého popisu současné české politické reality je třeba připomenout, že k hlasování nebyl přihlášen ani Petr Fiala – předseda strany, která byla hlavním politickým nositelem úkolu vybudovat u nás kapitalismus a pluralitní demokracii. To vše považujeme za zásadní politickou zprávu o marasmu dnešní české politiky.

Až budou piráti, lidovci, socialisté, členové TOP 09, STAN, ANO, SPD a zřejmě i ODS na podzim padat na Národní na kolena, až budou s Miliony chvilek nábožně uctívat étos listopadové revoluce a Václava Havla, nechť si občané této země vzpomenou, jak se tito politikové svou podporou komunisticko-pirátského výkladu dějin k polistopadovým třiceti letům postavili a co si o nich myslí.

Soudíme, že namísto táborových řečí a proklamací by si privatizace zasloužila nejen věcnou nepředpojatou, analytickou a klidně i polemickou diskusi, současně však i uvědomění si zcela zásadní proměny české politické scény, pro kterou je dnes slovo svoboda již nepřátelským pojmem.

Ladislav Jakl
Ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, novinář, rockový muzikant a pivovarnický expert.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

15.06.2019 19:26

Pan Jakl nezapře,že byl ve službách V.Klause st.On nikdy nepřipustí,že se zákony na nátlak Klause prosazovaly pro potřeby úzké party lidí.Nakonec to potvrdil i Klaus sám svým výrokem,že se učili být bohatí.Svezly se v tom špičky ODS a nakonec i jejich krajští a okresní šéfové.A ať se pan Jakl nezlobí,ale opravdu se jednalo o kriminalizační jednání.Vydatně Klausovi pomáhali např.Vladimír Dlouhý,bývalý člen KSČ,Roman Češka,Ivan Kočárník,Tomáš Ježek a řada dalších.Bez pomoci druhých by Klaus mnoho nedokázal.Ale ministr hospodářství,ministr financí,předseda fondu národního majetku či Tomáš Ježek,jenž se dokázal přiživit na všem.A to ještě nepoukazuji na pana Stráského a další.Zmizel majetek za 1,7 bilionu korun a ještě stihli výše zmínění navýšit zahraniční dluh ve výši 100 miliard o další 400 miliard.Jen peníze nejsou,za to se nám během pěti let objevilo mnoho milionářů a miliardářů.Takže se jednalo o kriminalizační postup.


 
Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Čtení na prázdniny: Podivné setkání

Na louce u lesa si hrály děti. Některé si hrály na honěnou, jiné si prohlížely pestrobarevné květy a další se vzrušeně o čemsi dohadovaly u malého mraveniště.

Pojďte sem,děti, posaďte se a já vám budu vyprávět pohádku,“ svolal je k sobě učitel.

 
SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti jsem 17. července 2019 zkritizoval paní ministryni Marii Benešovou v článku Nesnesitelná lehkost vládnutí II.

 

(Ne)milý Jane Hrušínský,

(Ne)milý Jane Hrušínský,

sice jste nás občany láskyplně oslovil slovy „Milí voliči Miloše a Andreje, milí odpůrci eura. Milí největší odpůrci eura v Evropě!“, ale ve mně se v ten moment vybavil jistý vlastizrádný představitel KDU-ČSL, který na sjezdu bavorského Landsmančaftu oslovil přítomné německé delegáty slovy: „Milí krajané“! Je to náhoda, nebo záměr, pane Hrušínský? Proto také to „(ne)milý“ v oslovení. Ostatně, pro mne (a nejen pro mne mě) nebudete nikdy milý, i kdybyste se o to snažil sebevíc, což je vám jistě zcela lhostejné, protože Vy máte svůj okruh „přátel“, které milujete a oni milují Vás. Tak si to užijte! Ale k věci.

Poslední domácí zprávy

SMŮLA NA PATÁCH

SMŮLA NA PATÁCH

Web Česká justice přinesl dne 17. července 2019 zprávu o „spícím soudci“ u Městského soudu v Praze. Za postoj ke zmíněné nepřístojnosti...