• Sobota, 19. říjen 2019
  • Svátek má Rukojmí Michaela

Maria Saláková: Role Agrofertu v českém zemědělství. Detaily, které je třeba si v souvislosti s tlakem na premiéra Babiše připomenout.
Počet návštěv: 1678

Maria Saláková: Role Agrofertu v českém zemědělství. Detaily, které je třeba si v souvislosti s tlakem na premiéra Babiše připomenout.

-  Rukojmí.cz - Článek od - Rukojmí.cz -

Situace s protesty proti Andreji Babišovi v ČR neustávají a je již zcela jasné, že pěkné počasí odstartovalo v ČR letní “Majdan” s cílem svržení vlády Andreje Babiše. Jenže při těchto demonstracích dochází k neuvěřitelným scénám, které stojí opravdu za pozornost a musíme si je rozebrat.

Agrofert a jeho klíčová úloha pro přežití těch zemědělců, kteří ustáli rozvrat zemědělských družstev počátkem 90. let

Je načase pochopit procesy řízení, které zůstávají utajeny. České zemědělství se po roce 1989 dostalo do stavu naprostého chaosu. Celé to začalo rozpady zemědělských družstev v roce 1990, které kvůli restitučnímu zákonu začaly ze dne na den hospodařit na cizích pozemcích, v cizích budovách, za komerční nájemní ceny, které 99% družstev nebylo schopno uspokojit, protože družstva si na nájmy nedokázala svojí produkcí vydělat. Do konce roku 1993 zanikla prakticky všechna jednotná zemědělská družstva. Tradiční JZD organizace zmizely, desítky tisíc lidí přišly o práci.

Družstva JZD provozovala nejen rostlinnou výrobu a sklízení pícnin z polí a luk, ale měla i výrobu živočišnou. Ta byla vitálně a přímo napojena na rostlinnou výrobu, protože skot v kravínech a telata v teletnících potřebovala siláž, prasata potřebovala brambory a krmné směsi, a když byl přijat restituční zákon v roce 1990, družstva zanikla a spolu s nimi rostlinná výroba.  Kravíny a teletníky neměly z čeho krmit krávy, z čeho vyrábět siláž na zimu, kruh se uzavřel. V roce 1990 bylo proto zahájeno v ČR největší masové vybíjení krav, dojnic a plemenných býků v celé historii Evropy.

Největší masové vybíjení krav v dějinách Evropy proběhlo v polistopadovém Česku

Od roku 1990 do roku 2007 bylo vybito přes 2 miliony dojnic a plemenných býků, protože zvířata by trpěla hladem, protože je nebylo čím krmit a družstva nemohla platit komerční ceny za pronájem půdy. Havlova zločinná garda po roce 1989 úplně zničila českou prvo a druhovýrobou. Restituční zákon uplatněný na pozemky na kterých hospodařila zemědělská družstva, měl být spravedlivým aktem pro urovnání křivd z minulosti, byl zločin objednaný tehdejší skupinou členů tzv. Transformační komise vlády, která chystala malou a velkou privatizaci. Zájem na likvidaci zemědělských družstev v ČSFR měla především Německá asociace výrobců potravin a francouzská Asociace pracovníků v zemědělství. 

Vývoj skotu a výroby mléka v Česku. 

Likvidace zemědělství byla dokonána v roce 1993. Od tohoto roku přestalo české zemědělství existovat a transformovalo se do něčeho, co se ani nedá popsat. Část zemědělců začala podnikat na vlastní triko za pomoci bankovních úvěrů v roli soukromých farmářů, tedy rodinných farem, které nemají se zemědělskými družstvy nic společného. Ministerstvo zemědělství začalo poskytovat dotace různého typu, např. zelenou naftu (neplatí se z ní spotřební daň), různé garanční úvěry apod. Jenže už v polovině 90. let bylo jasné, že Česká republika vstoupí do Evropské unie, a proto začal maraton nekonečných vyjednávání a tzv. kapitol o přístupu ČR do EU. Šéfem vyjednavačů českých podmínek vstupu byl Pavel Telička. A tady se začíná odehrávat hlavní osa zločinu.

Čeští zemědělci se stali obětí neschopnosti českých vyjednavačů pro přístup ČR do EU

Zatímco Poláci si vymohli v přístupových rozhovorech skvělé podmínky pro zemědělce včetně povolení subvencí a dumpingu pro polské zemědělce, Teličkova vyjednávací skupina odkývala Bruselu prakticky úplně všechno a pro české zemědělce nevymohla naprosto nic, ale vůbec nic. Dokonce se Brusel podivoval nad tím, že z Prahy přišlo od Teličkova týmu ke kapitole zemědělství pouze strohé stanovisko, že Praha nebude uplatňovat v kapitole zemědělství žádné ochrany, limity, státní subvence, prostě nic. Díky tomu se podařilo kapitolu rychle uzavřít a Teličkův tým hlásil, že Česko má splněno a brzy bude členem EU. Po vstupu ČR do EU 1. května 2004 již nebylo možné českým zemědělcům poskytovat státní subvence, na rozdíl od Polska, které si vymohlo výjimky na 10 a dokonce 15 let. Čeští zemědělci v té době byli na pokraji bankrotu. A tady si to musíme vysvětlit.

Destrukcí živočišné a rostlinné výroby v ČR po spuštění restitucí byl nastartován proces, kdy najednou už čeští zemědělci nemohli vyrábět jídlo, tedy potraviny na polích. Supermarkety byly v 90. letech zaplaveny francouzskými a německými zemědělskými produkty, od mléka, přes pečivo, až po maso. A nejen z Německa a Francie, ale také z Polska, a to paradoxně právě kvůli silné ochraně zemědělců v Polsku. Z této ochrany polští zemědělci profitují dodnes. Výsledkem bylo, že katastrofálně klesly výkupní ceny potravinových plodin.

Bez dotací dnes zemědělské podniky a farmy nepřežijí. Organizátoři demonstrací si možná ani neuvědomují, že mimo jiné, jde o to, jak i posledním českým zemědělcům zakroutit krkem, a podle všeho určitě neví, kolik farmářů na Agrofertu závisí.

Český farmář to pochopil velice rychle. Záchrana však přišla z míst, odkud to nikdo nečekal, a to z Bruselu. Koncepce ochrany ovzduší a ekologického rozvoje z dílny Evropské komise vymyslela “zemědělský hladolet” a přinesla nápad poskytovat dotace na pěstování řepky olejky, plevelnaté rostlinky, jejíž olejnatý extrakt se může přidávat do paliv. Vznikly tak evropské dotační tituly, které rázem umožnily zemědělcům v ČR generovat alespoň nějaký profit.

Právě od té doby je Česko pokryté žlutými poli. Je to čistě ekonomický důvod, který drží farmáře nad vodou. Řepka v palivech ničí motory, řepka pylem zamořuje široké okolí, ale bez řepky by padly zemědělské farmy a celé odvětví by v ČR skončilo. Dotace jsou motorem zemědělství. A existují dvě možnosti: Vystoupení z EU a ochrana zemědělství v ČR před dovozem (celní tarify a obchodní válka s EU), včetně garancí výkupních cen pro zemědělce, anebo setrvání v EU a čerpání dotací. Nic mezi tím pro zemědělce dnes neexistuje.

A tím se dostáváme k Agrofertu. Hlavní úlohou Agrofertu pro stabilitu zemědělství v České republice je zajištění obchodně-výrobních vztahů mezi farmáři, zemědělci a zpracovateli rostlinné, ale i živočišné výroby, čímž Agrofert supluje a nahrazuje skandálně a zločinným způsobem zlikvidovaná JZD počátkem 90. let. Konglomerát Agrofertu zajišťuje stabilitu českého zemědělství, a to je možné realizovat jen na základě čerpání evropských dotací. Ti šmejdi nebo neinformovaní chudáci na náměstích v Praze v Českých Budějovicích a v dalších městech, si neuvědomují, že útočením na Agrofert útočí na české zemědělce, pro které je Agrofert v mnoha případech jediným obchodním partnerem a odběratelem. Nemusíme Andreje Babiše milovat, ale pro zemědělce udělal v ČR zjevně více než všechny neschopné nebo zkorumpované vyjednávací týmy a vlády po roce 1990. Navíc, z podnikatelského hlediska pak je jasné a zcela legitimní, že z toho chce Agrofert taky něco mít pro sebe. 

Buď vystoupení z EU, anebo pokračování v čerpání dotací

Čerpání dotací pro zemědělské podniky je dnes v EU už naprosto nezbytné. Platí to ve všech zemích EU, bez dotací dnes zemědělství nepřežije, protože ceny potravin a vstupních plodin jsou natolik už nízké, že bez dotací by nebylo možné generovat jakýkoliv zisk, nebylo by možné zaměstnávat lidi na venkovech na farmách, zemědělství jako odvětví by úplně zaniklo a orná půda by zůstala ladem. Proto se vymyslel, znovu opakujeme, tzv. řepkový hladolet pro východní země a farmáře v bývalých socialistických zemích, aby se zemědělci nebouřili a měli co pěstovat.

Vyčítat Agrofertu dotace je stejné, jako plivat na zemědělce za to, že se snaží přežívat a udržet dál lidi v zemědělství. Celé to divadlo tedy má úplně jiný náboj. Nejde o svržení Andreje Babiše, ale je zájem na likvidaci Agrofertu, aby se zhroutilo i to málo, co z českého zemědělství po roce 1989 zůstalo, a ještě více se toho do ČR dováželo. Je to snaha vyvolat další krizi v zemědělství a propustit zbývající lidi. Nejde o Babiše, je třeba podříznout krk českému zemědělství, ještě jednou, naposledy a definitivně. A tohle se od pražských umělců nebo Mikuláše Mináře opravdu nedozvíte. Konceptuální vnímání procesů je pro běžného našince velmi obtížné, přesto je nezbytné neustále ho prohlubovat.

Diskuze

Váš komentář

Přihlásit se

Přihlásit se nebo registrujte pro přídávání příspěvků

 
Petr Majevský

Petr Majevský

20.06.2019 19:25

Demonstrace proti Babišovi byly od začátku snahou o puč.Dokud nebyl Babiš v politice,nikdo se nezajímal o nějaké Čapí hnízdo a dotace Agrofertu.Nakonec ty dotace mu odsouhlasili lidé,napojení na ODS a další partaje nynějšího "demobloku".Takže se v první řadě mělo jít tam.Jenže to by ukazovalo na špinavé praktiky tehdejších vládců.Nakonec to skončilo žalováním v Bruseli.To jsou demokratické partaje,když řeší své problémy přes cizinu?Jedná se o snahu dostat Babiše z politiky,ačkoliv není větší zloděj,než byli odesáci,modří ptáci.Stačí si vzpomenout na Kubiceho zprávu před volbami,která se ukázala být vylhaná od začátku do konce a stačila výrazně ovlivbnit volby ve prospěch ODS a spol.Výsledkem byly další tunely a pan Vondra prošustroval 380 milionů a bylo a je ticho po pěšině.A u Babiše se jedná o cca 50 milionů,které už Agrofert vrátil.Nejsem rád,že si občané zvolili Babiše za premiéra,ale demokracie se projevuje u voleb,ne na demonstracích na náměstí.Kde bere zrzoun Minář peníze na pořádání těchto demonstrací,které svolává každý týden?Milion,který mu údajně poslali lidé s ním souhlasící,na takové akce v žádném případě nestačí.Kdo tedy platí pronájem náměstí,ulic či Letenské pláně?Pronajímají mu to snad piráti zadarmo?


 
Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Kdoví, jak by dnes vzpomínaly na Dubčeka, který zemřel 7. 11. 1992, Kubišová a Janžurová, nebo již zesnulá antikomunistka Čáslavská, přestože to byl první tajemník ÚV KSČ, resp. právem nejmocnější komunista Československa?

Automobilová nehoda 1. září 1992 na dálnici u Humpolce ukončila 7. listopadu 1992 politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Řidič luxusního BMW dostal v dešti na problematickém úseku 88. kilometru smyk, nezvládl řízení a proletěl svodidly.

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Halík obdržel kříž za zásluhy o česko-německé smíření, Herman na sjezdu landsmašaftu oslovil německy potomky henleinovců: “Milí přátelé“; jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet..

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil českému katolickému knězi a teologovi Tomáši Halíkovi státní vyznamenání - Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík kříž obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími.

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Prvenství Rusů: Gagarin - první člověk obletěl Zemi- Leonov první ve volném prostoru; Ruští vědci se též potopili na dno jezera Bajkal s více než 1700 druhů rostlin a živočichů; hloubkou 1 637 metrů vytvořili sladkovodní světový rekord…

Ve věku 85 let zemřel 11, října 2019 bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. Informovala o tom ruská média s odvoláním na páteční oznámení Leonovovy spolupracovnice Natalije Filimonovové.

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které  tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Po 9 letech Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vynesl rozsudek; norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte Bude to precedent v kauze Evy Michalákové, které tak byly odebráni její dva syny v roce 2011?

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku konečně vynesl v říjnu 2019 rozsudek, podle nějž norská sociální služba Barnevernet porušila práva matky a dítěte, když jí ho odebrala a proti její vůli dala k adopci. Znamená to pro Norsko nějaké změny, nebo se přístup Barnevernetu měnit nebude?

Poslední domácí zprávy